dnes je 25.6.2022

Input:

Jednočlenná s. r. o. versus podnikání jako OSVČ (základní srovnání)

23.10.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.11
Jednočlenná s. r. o. versus podnikání jako OSVČ (základní srovnání)

Mgr. Milan Vaňkát

Začínající podnikatel může být někdy na pochybách, v jaké formě zahájit svou podnikatelskou činnost. Takový budoucí podnikatel může zvažovat, zda bude podnikat v rámci společnosti s ručením omezeným (s. r. o.) jako jediný společník a jediný jednatel, anebo jestli bude podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), a to především na základě živnostenského oprávnění (živnosti). Tento příspěvek by mohl budoucímu podnikateli pomoci při jeho nelehkém rozhodování.

Následující příspěvek si klade za cíl základním způsobem srovnat obě varianty, tj. podnikání v rámci jednočlenné s. r. o. proti OSVČ. Účelem tohoto článku není poskytnout detailní návod, jak zahájit podnikatelskou činnost jedním z těchto způsobů. V tomto směru lze odkázat na jiné příspěvky v rámci této on-line knihy. Příspěvek se bude zabývat základním srovnáním obou variant z hlediska některých citelných výhod a nevýhod, a to s ohledem především na administrativní náročnost, odpovědnost, ručení apod.

Jednočlenná s. r. o. proti OSVČ (klady a zápory)

Každá mince má dvě strany. Obě varianty mají své výhody a nevýhody. Níže připojený přehled není a nemůže být úplný. Byly vybrány některé z nejpodstatnějších pozitiv a negativ u každé varianty. Nakonec to ale bude vždy začínající podnikatel, který bude muset zvolit jednu z variant, a to vzhledem zejména ke svým plánům a možnostem. Rozhodování tak bude nutné přizpůsobit konkrétním okolnostem u každého začínajícího podnikatele. Dále se budeme zabývat nejprve jednočlennou s. r. o. z hlediska jejích výhod a nevýhod, a následně bude stejně rozebrána varianta OSVČ.

A) Společnost s ručením omezeným

Již ze zákona plyne, že společnost s ručením omezeným je společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění (viz § 132 odst. 1 ZOK). Jednočlenná s. r. o. poskytuje určité výhody, ale stejně tak má i některé nevýhody.

Mezi hlavní výhody s. r. o. lze uvést především:

  • omezené ručení za dluhy s. r. o.,

  • možnost delegace odpovědnosti v rámci s. r. o.,

  • snadné připojení dalších osob k podnikání s. r. o.,

  • převoditelnost obchodního podílu,

  • přípustnost výběru vlastního názvu při založení společnosti.

Za největší výhodu podnikání v rámci s. r. o. lze zejména označit omezené ručení za dluhy s. r. o. Uvedené ostatně lze vyvodit již ze samotného názvu tohoto typu obchodní společnosti, tj. "společnost s ručením omezeným“. Společník s. r. o. ručí za dluhy "své“ společnosti do výše nesplaceného vkladu podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byl věřitelem vyzván k plnění. Nicméně v případě jednočlenné s. r. o., kdy tedy společník je i jednatelem, může být situace v některých případech o něco komplikovanější a méně bezpečná (k tomu viz níže nevýhody této varianty).

Společník se může rozhodnout, že od určitého momentu deleguje část své odpovědnosti (je-li současně jednatelem) na někoho jiného či dalšího. Společník se může rozhodnout, že jednatelem bude úplně jiná osoba, anebo může jmenovat jednatelem vedle sebe i někoho dalšího. Uvedené může být praktické například při růstu společnosti, kdy již některé úkoly nebudou například v časových možnostech jednoho společníka a jednatele v jedné osobě, či pokud se společník bude chtít "stáhnout“ z výkonné funkce a svůj čas věnovat jiným směrem či způsobem. Nehledě na to, že existuje i institut tzv. prokury (tj. institut, jímž podnikatel zmocňuje prokuristu ke všemu právnímu jednání, k němuž dochází při provozu obchodního závodu nebo jeho pobočky, i když se k nim jinak vyžaduje zvláštní plná moc). Uvedené může být užitečné i z hlediska případné zastupitelnosti (např. v případě nemoci, dovolené apod.).

Nejenže se může podnikatel rozhodnout delegovat část své odpovědnosti na někoho jiného, může také připustit, aby se k jeho podnikatelskému záměru připojily i další osoby a na tomto záměru tak dohodnutým způsobem participovaly. Uvedené se týká především možnosti rozšíření o další společníky (například investory), což lze učinit poměrně jednoduše změnou společenské smlouvy. Za účelem podrobnější úpravy práv a povinností mezi společníky lze uzavřít i navazující (např. tzv. investorskou) smlouvu. Je však třeba doporučit, aby byla věnována náležitá pozornost a obezřetnost výběru dalšího partnera a zakotvit ve smlouvách mechanismy pro případ nedohody při fungování společnosti, včetně toho, jak vyřešit případnou patovou situaci (mediace může být v některých případech užitečný pokus o řešení). Existují-li totiž spory mezi společníky, může to zásadním způsobem ohrozit fungování a prosperitu společnosti.

Dále podíl v jednočlenné s. r. o. je jednoduše převoditelný. Rozhodne-li se společník, že z nějakého důvodu se již nechce účastnit na podnikání své s. r. o., může zejména převést svůj obchodní podíl na osobu, která o podíl bude mít zájem. Pokud by společník chtěl úplně ukončit činnost s. r. o., může samozřejmě rozhodnout o likvidaci společnosti a o jmenování likvidátora, ale převod obchodního podílu je pro společníka obvykle méně náročný. V případě jednočlenné s. r. o. je vhodné, aby společník současně ukončil i svou funkci jednatele, nedohodne-li se s novým společníkem jinak. Lze však nanejvýš doporučit konzultaci veškerých smluv a navazující dokumentace s odborníkem, tj. advokátem či notářem.

V neposlední řadě lze poukázat i na to, že při založení nové s. r. o. není začínající podnikatel tolik omezen při volbě názvu (firmy), pod kterou bude podnikat. Budoucí podnikatel totiž není omezen jen svým jménem a příjmením, ale může zvolit téměř libovolnou firmu, tj. název společnosti. Je třeba zdůraznit slovo "téměř“. Uvedené totiž samozřejmě není bezbřehé a je limitováno určitými pravidly. Nový název tak například nesmí být zaměnitelný s názvem již existující společnosti, či nesmí působit klamavě apod. Firma musí jasně a určitě odlišovat podnikatele od jiných podnikatelů. Jinak závisí na invenci budoucího podnikatele, jakou firmu si zvolí, jen se musí pohybovat v rámci stanovených pravidel.

Podnikání v rámci s. r. o. nemá jen samé výhody, ale má rovněž i řadu nevýhod, mezi které patří například:

  • zvýšená administrativa a nákladnější způsob zahájení,

  • daňově může být tato varianta v některých případech méně výhodná oproti podnikání OSVČ,

  • vysoká odpovědnost jednatele.

Ačkoliv založení s. r. o. není již tak časově náročné jako v minulosti, stále je třeba počítat s vyšší náročností oproti zahájení podnikání na základě živnosti. Chce-li někdo podnikat v rámci s. r. o., musí si nejprve takovou společnost zajistit, a to například tím způsobem, že si ji sám založí. Je samozřejmě možné zakoupit již existující s. r. o., tj. uzavřít smlouvu o převodu obchodního podílu, avšak při této variantě lze doporučit maximální obezřetnost. Chce-li mít začínající podnikatel jistotu, že jeho společnost nebude zatížena nějakým nedořešeným dluhem z minulosti, nejjistější variantou je založení vlastní s. r. o., případně odkoupení tzv. ready-made společnosti od spolehlivého a ověřeného prodejce, který zaručí, že společnost nebyla ekonomicky aktivní.

Vyšší náročnost založení se projevuje v tom, že s. r. o. lze založit toliko ve formě notářského zápisu. Po založení společnosti je třeba zajistit živnostenské oprávnění, kdy teprve poté je možné podat návrh na prvozápis společnosti do obchodního rejstříku. S uvedeným jsou spojeny poplatkové povinnosti. Celkové náklady na založení s. r. o. se tak mohou pohybovat i okolo částky 17 000 Kč a výše. K tomu je vhodné doplnit, že byť lze v dnešní době založit s. r. o. se základním kapitálem ve výši 1 Kč, nemusí se taková společnost svým případným obchodním partnerům jevit příliš hodnověrně. Lze tak spíše doporučit základní kapitál v nějaké jiné (vyšší) částce.

Dalším negativem může být menší daňová výhodnost v některých případech oproti podnikání na základě živnostenského oprávnění. S. r. o. totiž musí odvést daň z příjmů ve výši 19 %, a pokud si společník bude vyplácet podíl na zisku, tak tento zisk musí společník ještě zdanit sazbou ve výši 15 %. Uvedené vlastně znamená, že příjmy ze s. r. o. jsou zdaňovány v podstatě dvakrát, tj. jednou jsou zdaněny společnosti přímo a po druhé jsou zdaněny společníkovi, když si vyplácí podíl na zisku společnosti. Nicméně lze jen doporučit daňové a s tím související povinnosti konzultovat s daňovým poradcem, aby mohly být komplexně posouzeny.

Vzhledem k tomu, že v jednočlenné s. r. o. je společník současně jednatelem, měl by začínající podnikatel vědět, že s funkcí jednatele je spojena diametrálně větší odpovědnost a povinnosti, než je tomu v případě společníka. Začínající podnikatel musí počítat s tím, že funkce jednatele pro něho přináší i určitá rizika. Společník s. r. o. nemá příliš povinností, což ale na druhou stranu zásadně neplatí u jednatele. S funkcí statutárního orgánu (a tedy i jednatele s. r. o.) je neoddělitelně spojena povinnost péče řádného hospodáře.

Dle ustanovení § 159 odst. 1 NOZ platí, že: "Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.“ K uvedenému je vhodné doplnit i ustanovení § 51 odst. 1 ZOK, ve kterém je uvedeno, že: "Pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace; to neplatí, pokud takovéto rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou.

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2016, sp. zn. 29 Cdo 5036/2015

Jednatel odpovídá za řádný (v souladu s požadavkem péče řádného hospodáře jsoucí) výkon funkce – nikoliv za výsledek své činnosti. Pro posouzení, zda rozhodnutí, která jednatel společnosti s ručením omezeným přijal při výkonu své funkce, byla učiněna v souladu s požadavkem péče řádného hospodáře, tak není významné, k jakým následkům taková rozhodnutí vedla (jakkoli by byly pro společnost negativní). I kdyby se očekávaný výsledek činnosti jednatele nedostavil, nebylo by z toho možné vyvozovat, že jednatel postupoval protiprávně. Teprve je-li zjištěno, že jednatel společnosti s ručením omezeným nevynaložil úsilí odpovídající hlediskům péče řádného hospodáře, lze zvažovat, zda je povinen společnosti nahradit újmu vzniklou v

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...