dnes je 9.10.2024

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1748

1.9.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.1.2.3.3
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1748

Mgr. Pavla Krejčí

[Dodatečné ujednání části obsahu smlouvy]

Komentované ustanovení konstruuje jeden ze způsobu uzavírání smlouvy, kdy smlouva je uzavírána postupně, respektive je postupně dohadován její obsah. Teprve pokud bude dohodnut obsah celý, pak smlouva vstupuje v účinnost. Toto ustanovení je konkrétně aplikovatelné na případ, kdy v první fázi je mezi stranami dohodnuta smlouva, která minimálně obsahuje veškeré zákonem vyžadované podstatné náležitosti. Tato smlouva však nenabude na základě dohody stran účinnosti (odkládací podmínka), neboť smluvní strany považují za nezbytné sjednat ještě určité náležitosti zákonem nevyžadované (protože jsou podstatné pro smluvní strany). Smlouva je tak uzavřena platně, ale nenabývá účinnosti. Účinnou se smlouva stává a okamžikem ujednání dosud nedohodnutých náležitostí smlouvy.

Způsob uzavření smlouvy podle § 1726

Smluvní strany mohou postupovat i jinak, a to v souladu s § 1726, věta druhá – některá ze stran může dát při uzavírání smlouvy najevo, že dosažení shody o určité náležitosti je předpokladem uzavření smlouvy. Pak se má za to, že smlouva do sjednání této náležitosti uzavřena vůbec není. To je rozdíl od komentovaného ustanovení, neboť postupem podle komentovaného ustanovení je již v první fázi smlouva uzavřena, pouze nenabývá účinnosti. To se projevuje například tím, že "Smlouva již strany váže (nemohou od ní odstoupit), ale nezakládá dosud jejich závazky, nevzniká jim povinnost plnit."1

Odkládací x rozvazovací podmínka

Ustanovení je konstruováno jako vyvratitelná právní domněnka ("Má se za to..."). Smluvní strany se mohou dohodnout i jinak, například že po první fázi smlouvy, kdy jsou minimálně dohodnuty podstatné náležitosti smlouvy, smlouva nabude účinnosti a pro případ následné nedohody na zbývající části obsahu svou účinnost pozbude (rozvazovací podmínka).

Smluvní strany mezi sebou mohou uzavřít dohodu o způsobu doplnění chybějící části obsahu smlouvy. Zejména pak mohou dohodnout:

  • - v jakém časovém horizontu bude chybějící část obsahu smlouvy doplněna,
  • - jakým způsobem bude ujednána chybějící část obsahu smlouvy,
  • - jaké budou následky případné nedohody.

Uzavření dohody o způsobu doplnění chybějící části obsahu smlouvy však není zákonem vyžadováno a je zcela na vůli stran, jak budou postupovat a zda se nakonec na doplnění smlouvy dohodnou. "Nesjednání dodatečného ujednání nelze posuzovat jako zmaření odkládací

Nahrávám...
Nahrávám...