Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2904 - Náhoda

Dosavadní právní úprava

Dosavadní právní úprava obsažená v ObčZ vycházela ze zásady, podle níž platilo, že škodu vzniklou z náhodné události pociťoval vlastník. Podle názoru vyjádřeného v důvodové zprávě ke komentovanému ustanovení NOZ však takto pojatá právní úprava přinášela aplikační obtíže, proto bylo přikročeno k výslovnému zakotvení odpovědnosti za újmu způsobenou náhodou.

Odpovědnost za újmu způsobenou náhodou

Pro interpretaci komentovaného ustanovení NOZ se jako podstatné jeví definování pojmu náhoda. Ta může být např. následující (NOZ náhodu nedefinuje): "Náhoda jest po rozumu obecném sběh událostí vyšlý z příčin nepředvídaných. Vyloučena jest tedy účelnost. Náhoda béře se za opak nutnosti, poněvadž co náhodou se stalo, také jinak mohlo se státi nebo vůbec nestati. Náhoda (v. též Casus) v právním smysle jest událost dotýkající se právních statků nebo poměrů, která nastala buď nezávisle na činění příčetného člověka, neb taková, kterou sice člověk příčetný způsobil, ale kterou nelze započísti na vrub úmyslu neb opominutí člověka odpovědného jinak za právní statek nebo z právního poměru.“ (Otto J. a kol. Ottův slovník naučný, encyklopaedie obecných vědomostí, sedmnáctý díl, 1901. Vydavatel a nakladatel J. Otto v Praze, s. 983, získáno z archive.org).

Podle komentovaného ustanovení odpovídá za újmu ten, kdo dal podnět k náhodě takovou újmu způsobující zaviněně (subjektivní odpovědnost, tedy dal podnět náhodě úmyslně či z nedbalosti). Tento podnět pak mohl být dán např. tím, že "škůdce“ porušil příkaz nebo poškodil zařízení, které má nahodilé újmě zabránit. Uvedený výčet skutečností, kterými je možno dát náhodě podnět, je pouze demonstrativní.

Pro výklad komentovaného ustanovení lze přihlédnout i k prvorepublikové judikatuře, neboť odpovědnost za újmu způsobenou náhodou řešil § 1311 zákona č. 946/1811 Sb. z. s., obecný zákoník občanský, a to následovně:…