dnes je 9.12.2022

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2906 - Krajní nouze

13.7.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.3.1.1.7.7
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2906 - Krajní nouze

Mgr. Jan Šmíd

Dosavadní právní úprava

Jednání v krajní nouzi bylo v ustanovení § 418 odst. 1 ObčZ upraveno jako jedna z okolností vylučujících protiprávnost, a to následovně: "Kdo způsobil škodu, když odvracel přímo hrozící nebezpečí, které sám nevyvolal, není za ni odpovědný, ledaže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo jestliže je způsobený následek zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil.“ I pokud osoba odvracející přímo hrozící nebezpečí naplnila veškeré ostatní znaky nutné pro vznik odpovědnosti za škodu, jednala-li v krajní nouzi, za škodu neodpovídala, neboť takové její jednání nebylo jednáním deliktním. ObchZ vlastní úpravu jednání v krajní nouzi a jeho důsledků neobsahoval, použila se tedy úprava obsažená v ObčZ.

Jednání v krajní nouzi podle NOZ

Stejně jako v případě právní úpravy obsažené v ObčZ, vylučuje podle NOZ jednání v krajní nouzi vznik odpovědnosti za újmu u osoby, která v krajní nouzi jednala.

Podmínky toho, aby byly naplněny znaky jednání v krajní nouzi, jsou podle komentovaného ustanovení NOZ následující. Předně musí být odvraceno přímo hrozící nebezpečí újmy (nejedná se o útok člověka, v takovém případě by bylo třeba jednání posuzovat podle ustanovení o nutné obraně). Současně nesmí být možno za daných okolností nebezpečí odvrátit jinak (zásada subsidiarity) nebo následek odvrácení nebezpečí nesmí být zjevně stejně závažný nebo ještě závažnější než újma, která hrozila (zásada proporcionality), ledaže by majetek i bez jednání v nouzi podlehl zkáze. V případě posuzování závažnosti újmy je třeba poměřovat hodnoty, jimž nebezpečí původně hrozilo, s hodnotami, které namísto původně ohrožených hodnot újma stihla. Pokud pro zachránění lidského života dojde k úhoně majetek, není nesporně vzniklá újma závažnější než ta, která původně hrozila. Možnost aplikace komentovaného ustanovení však vylučuje situace, kdy je pro záchranu jednoho lidského života obětován lidský život jiný, případně dokonce pokud je pro záchranu majetku obětován lidský život. Stejně tak není možno ustanovení o krajní nouzi aplikovat, pokud osoba nebezpečí odvracející toto sama zaviněně (tedy úmyslně či v nedbalosti) vyvolala.

Pro posouzení toho, zda osoba jednala v krajní nouzi, je opět nutno aplikovat také § 2907 NOZ, podle něhož je při hodnocení toho, zda bylo jednáno v krajní nouzi, třeba přihlédnout také k omluvitelnému vzrušení mysli toho, kdo nebezpečí odvracel.

Nahrávám...
Nahrávám...