dnes je 25.9.2022

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2913 - Porušení smluvní povinnosti

13.7.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.3.1.2.1.3.3
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2913 - Porušení smluvní povinnosti

Mgr. Jan Šmíd



Dosavadní právní úprava

Problematika odpovědnosti za škodu vzniklou z porušení smluvní povinnosti byla samostatně upravena jak v ObčZ, tak i v ObchZ. ObčZ, na rozdíl od NOZ, nerozlišoval, zda škůdce odpovídal za škodu způsobenou porušením smluvní či zákonné povinnosti (srov. § 420 ObčZ). Právní úprava obsažená v ObchZ rozlišovala mezi tím, zda na straně škůdce vznikla odpovědnost za škodu pro porušení povinnosti ze závazkového vztahu (viz § 373 ObchZ, podle něhož platilo: "Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost.“), nebo pro porušení povinnosti zákonné (viz § 757 ObchZ). Zatímco jednou z podmínek vzniku odpovědnosti za škodu podle ObčZ vzniklou porušením smluvní povinnosti byla existence zavinění, u odpovědnosti podle ObchZ tomu tak nebylo.

Byť z textace § 373 ObchZ vyplývalo, že škůdce má povinnost nahradit škodu způsobenou z porušení smluvní povinnosti jen druhé smluvní straně, judikatorně bylo dovozeno, že tomu tak vždy být nemusí (viz judikát níže citovaný).

Judikát


Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 1673/2005 ze dne 20. prosince 2007

Na opodstatněnost dovolání pak nelze usuzovat ani z toho, že smlouva o kontrole z 10. července 1991 neměla povahu smlouvy ve prospěch třetího. Podstata závazného právního názoru formulovaného ve zrušujícím rozsudku (v jehož intencích Nejvyšší soud v typově shodné věci sjednotil právní praxi prostřednictvím rozsudku uveřejněného pod číslem 56/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek – dále též jen "R 56/2004“) tkví v tom, že porušení smluvní povinnosti je protiprávním úkonem i ve vztahu k poškozenému, který není účastníkem smlouvy; o smlouvu ve prospěch třetího jít nemusí (postačuje, že porušení smluvní povinnosti mělo dopad do právní sféry třetí osoby /poškozeného/).
Odpovědnost za škodu vzniklou z porušení smluvní povinnosti

Právní úprava obsažená v komentovaném ustanovení NOZ se zjevně inspirovala § 373 ObchZ. Povinnost k náhradě škody zde vzniká bez ohledu na zavinění (odpovědnost je povahy objektivní) na straně škůdce. Škůdce má povinnost nahradit vzniklou škodu nejen druhé smluvní straně, ale i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit (tím může být za určitých okolností např. člen domácnosti poškozeného). Byť se při pouhém porovnání textace § 373 ObchZ a komentovaného

Nahrávám...
Nahrávám...