dnes je 9.12.2022

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2926

25.5.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.3.1.2.2.1.7
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2926

Mgr. Zdenka Vopěnková

[Škoda na nemovité věci]

Obecný výklad

Škoda na nemovité věci je jako samostatná skutková podstata v NOZ upravena nově. Předchozí ObčZ nicméně de facto totožné ustanovení obsahoval v § 420a odst. 2 písm. c) ObčZ v rámci úpravy odpovědnosti za škodu způsobenou provozní činností. Z důvodové zprávy není zřejmé, z jakého důvodu zákonodárce vyčlenil škodu na nemovité věci do samostatné skutkové podstaty. Je nicméně pravděpodobné, že se tak stalo v reakci na případy, kdy nemohla být dovozena odpovědnost za škodu způsobenou na nemovitosti podle § 420a ObčZ, neboť práce, jimiž byla škoda způsobena, neměly povahu provozní činnosti.1

Nehledě na úmysly zákonodárce je třeba konstatovat, že vytvořením speciální skutkové podstaty škody na nemovité věci otevřel celou řadu otázek, na něž právní teorie i praxe teprve bude muset nalézt odpověď.

První z těchto otázek se týká charakteru povinnosti k náhradě škody. Na první pohled totiž není zřejmé, zda je komentované ustanovení konstruováno na principu objektivní povinnosti (bez ohledu na zavinění) či povinnosti subjektivní (jejímž předpokladem je zavinění). Přes určité pochybnosti2 se teorie přiklání k závěru, že se stejně jako podle předchozí právní úpravy jedná o objektivní povinnost, tzn. že na straně škůdce není vyžadováno zavinění ani protiprávní jednání (blíže srov. komentář k § 2895).

Komentované ustanovení zároveň neupravuje žádný důvod, pro který by se škůdce mohl své povinnosti k náhradě škody zprostit. Jedná se tedy o absolutně objektivní povinnost neboli povinnost bez možnosti liberace. V tom spočívá podstatné zpřísnění oproti předchozí právní úpravě, neboť podle té měl škůdce možnost se své odpovědnosti zprostit, prokázal-li, že škoda byla způsobena neodvratitelnou událostí nemající původ v prováděných pracích anebo vlastním jednáním poškozeného.

Další otázkou, která se při výkladu komentovaného ustanovení nabízí, je, zda práce, jimiž se působí škoda, musejí být prováděny pouze na nemovité věci. Komentované ustanovení totiž neříká "kdo, byť oprávněně provádí nebo zajišťuje práce na nemovité věci", nýbrž pouze" "kdo byť oprávněně provádí nebo zajišťuje práce". Čistě jazykovým výkladem tedy musíme dojít k závěru, že se může jednat o jakékoliv práce mající vliv na nemovitost, byť samy o sobě na nemovitosti prováděny nejsou (můžeme si např. představit situaci, kdy při opravě zemědělských strojů dojde ke znehodnocení zemědělského pozemku v důsledku úniku oleje). Tento závěr však není teorií obecně sdílen,3 a je tedy otázkou, k jakému výkladu se přikloní soudní praxe.

Stejně tak je nejasné, jaký druh škod se má podle komentovaného ustanovení hradit. Některé komentáře se kloní k závěru, že se hradí pouze škoda na nemovité věci4, jiné k tomu, že se hradí i škoda vzniklá na jiných hodnotách5. Vyjdeme-li z dikce komentovaného ustanovení, musíme se přiklonit k druhému závěru. Zákon totiž stanoví, že jestliže se nějakými pracemi působí škoda na nemovitosti, nahradí se (veškerá) škoda z toho vzniklá. Zákon nestanoví, že škůdce "nahradí škodu na nemovitosti z toho vzniklou", ale že škůdce "nahradí škodu z toho vzniklou". Samozřejmě je však opět otázkou, jakým směrem se vydá soudní praxe.

Příklad

V důsledku demoličních prací se sesune zeď sousední nemovitosti a poškodí pod ní stojící automobil. Pokud by byl škůdce povinen pouze k náhradě škody na nemovitosti, hradil by pouze škodu způsobenou na zdi, pokud by byl povinen k náhradě jakékoliv škody, byl by vedle škody na zdi povinen i k náhradě škody na automobilu.

Předpoklady vzniku povinnosti k náhradě škody

S přihlédnutím k výše uvedenému můžeme předpoklady pro vznik povinnosti k náhradě škody podle komentovaného ustanovení vymezit takto:

  1. existence škodní události mající původ v provádění nebo zajišťování prací negativně působících na nemovitost,
  2. vznik škody, resp. újmy,
  3. příčinná souvislost mezi a) a b).

Existenci výše uvedených předpokladů musí tvrdit a prokázat poškozený.

Ad a) Práce negativně působící na nemovitost

Provádění prací nemusí mít charakter provozní činnosti, tj. nemusí se jednat o výdělečnou činnost ani činnost prováděnou organizovaně či dlouhodobě. Není podstatné, zda se jedná o práce povolené či zakázané. Stejně tak není rozhodující, zda jsou práce prováděny na nemovité nebo movité věci (viz výše). Může jít tedy o jakékoliv práce, jimiž se působí škoda na nemovitosti nebo jimiž se držba nemovitosti znemožní nebo podstatně ztíží.

Z použití slova "působí" ve spojení "práce, jimiž se působí škoda na nemovitosti" lze usuzovat, že se musí jednat o

Nahrávám...
Nahrávám...