dnes je 28.3.2024

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2936

1.12.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.3.1.2.2.4.1
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2936

JUDr. Monika Schön, Ph.D.

[Odpovědnost za škodu způsobenou vadou věci]

V důvodové zprávě zákonodárce zdůrazňuje snahu o diskontinuitu s předchozí právní úpravou (§ 421a ObčZ), která zakládala přísnou odpovědnost za škodu způsobenou povahou věci bez ohledu na to, zda ke vzniku škody došlo v důsledku projevu vady věci či v důsledku jejího běžného působení.

Taková konstrukce odpovědnosti byla velmi příznivá z hlediska poškozeného, který měl výrazně snazší pozici, neboť nemusel tvrdit a prokazovat porušení povinnosti, vadu věci apod. Tato výhoda pak často vyrovnávala faktickou nerovnost postavení škůdce a poškozeného. Ustanovení § 421a ObčZ bylo často uplatňováno ve sporech o náhradu škody na zdraví vůči zdravotním zařízením.

Při tvorbě NOZ autoři této části dospěli k závěru o nepřijatelnosti dřívějšího řešení, které bylo podle nich "poplatné době svého vzniku" a které "představovalo v současné době nedůvodnou zátěž pro ty, kdo neporuší právní povinnost a naopak postupují s plnou profesionalitou a podle zásad svého povolání (lege artis)".1

Výsledkem je tedy trojice § 2936 až § 2938 upravující odpovědnost za škodu způsobenou vadou věci (§ 2936), odpovědnost za škodu způsobenou povahou věci s možností liberace (§ 2937) a speciálně upravenou odpovědnost za škodu způsobenou zřícením budovy či odloučením její části (§ 2938).

Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu podle § 2936

Zákonodárce i nadále udržuje koncepci odpovědnosti za škodu způsobenou věcí, omezuje ji však již pouze na situaci, kdy škoda je způsobena vadou věci, a to při plnění povinnosti (smluvní či jiné).

Odpovědnost za škodu podle § 2936 vzniká při splnění těchto podmínek:

  1. použití věci ke splnění povinnosti,
  2. vada věci,
  3. vznik škody,
  4. příčinná souvislost mezi vadou věci a vznikem škody.

Věcí nelze rozumět pouze věci hmotné, byť ve vztahu k § 2936 jistě půjde o nejčastější případ, ale též věci nehmotné, resp. vše, co "je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí" (srov. definici věci v právním smyslu v § 489 a komentář k němu). Není-li k plnění povinnosti použita věc (při poskytnutí plnění vlastním přičiněním bez použití jakéhokoliv nástroje apod.), nemůže dojít ke vzniku odpovědnosti podle § 2936.

Vadu věci je třeba vykládat jako určitý nedostatek, chybu, vybočení z běžného (správného) fungování. Může jít o nedostatek v porovnání s obvyklým stavem (věc nemá obvyklé vlastnosti nebo má nežádoucí vlastnosti, které obvykle nemívá) či v porovnání se sjednaným stavem (věc nemá sjednané vlastnosti nebo má vlastnosti, které podle ujednání mít neměla). Jde jednoznačně o užší důvody než povaha věci (srov. § 421a ObčZ a § 2937 odst. 1). Jestliže dojde ke vzniku škody v důsledku vlastní povahy věci, připadá v úvahu odpovědnost podle § 2937 odst. 1.

Škoda může spočívat ve zhoršení majetkových poměrů poškozeného (skutečná škoda), v ušlém zisku (oč se majetek poškozeného nerozšířil), může jít též o imateriální újmu (typicky újma na zdraví). K náhradě srov. § 2951 a násl.

Příčinná souvislost musí být dána mezi vadou použité věci a vznikem škody (nikoliv mezi jednáním osoby, která poskytovala plnění, a vznikem škody, ani mezi porušením povinnosti a vznikem škody; zavinění a porušení povinnosti jsou z hlediska § 2936 zcela bezvýznamné).

Objektivní odpovědnost

Předpokladem odpovědnosti za škodu podle § 2936 není ani zavinění, ani porušení povinnosti. Tyto okolnosti jsou z hlediska § 2936 zcela irelevantní, odpovědnost podle komentovaného ustanovení je konstruována jako objektivní, tj. jako odpovědnost za výsledek.

Není ani připuštěna možnost liberace. Rovněž v tomto směru se komentované ustanovení liší od následujícího §

Nahrávám...
Nahrávám...