Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2939

 Nahoru[Odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku]

V § 2939 až § 2943 je věcně převzata úprava dříve obsažená v zákoně č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku.¹ Jak je uvedeno též v důvodové zprávě, jde o transpozici směrnice Rady ze dne 25. 7. 1985, o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky (č. 85/374/EHS).

Smyslem a účelem této úpravy je především (nikoliv však výlučně) ochrana spotřebitele jako slabší strany. V tomto světle je také úpravu v § 2939 až § 2943 třeba vykládat (srov. výkladová pravidla v § 2). Ačkoliv o spotřebitele půjde nejčastěji, nelze nicméně pouze na něj omezovat použitelnost § 2939 až § 2943. Ustanovení § 2939 a násl. lze použít i v jiných vztazích. Lze je použít též ve vztahu ke smluvním partnerům škůdce, k dalším nabyvatelům výrobku, a dokonce též ve vztahu ke zcela mimo závazek stojící třetí osobě (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 29. 8. 2008, sp. zn. 24 C 7/2007, publikovaný v časopise Právní rozhledy, č. 2/2009, s. 71; k těmto závěrům se přihlásil též Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 4. 2019, sp. zn. 25 Cdo 2675/2017, v němž dovodil, že odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku může vzniknout též v případě podnikatele jako poškozené osoby, i ve vztazích podřízených režimu zákoníku práce; tyto závěry se sice vztahovaly k předchozí úpravě, tj. zákonu č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku, jsou však aplikovatelné též ve vztahu k úpravě v § 2939 až § 2943).

Zákon nejprve upravuje obecně odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku (§ 2939), následně případnou odpovědnost dodavatele (§ 2940), v § 2941 definuje vadu výrobku, v § 2942 stanoví liberační důvody a v § 2943 vylučuje použití úpravy odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku v případech určení či používání výrobku převážně k podnikatelským účelům. Též z věcných výluk podle § 2943 je zřejmé cílení na ochranu spotřebitele.

Odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku

Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku:

1. vada movité věci určené k uvedení na trh jako výrobek za účelem prodeje, nájmu či jiného použití,
2. vznik škody,
3. příčinná souvislost mezi vadou věci [sub a)] a vznikem škody.

Odpovědnost podle § 2939 je omezena pouze na škodu způsobenou vadou movité věci (definici srov. § 498). Nevztahuje se tedy na služby apod., které nejsou věcí v právním smyslu. Výrobkem podle § 2939 je nutno rozumět movitou věc určenou k uvedení na trh za účelem prodeje, nájmu či jiného použití.

Pojem vada výrobku je definován v § 2941 tak, že výrobek není tak bezpečný, jak to od něho lze rozumně očekávat se zřetelem ke všem okolnostem, zejména ke způsobu, jakým je uveden na trh nebo nabízen, k předpokládanému účelu, jemuž má výrobek sloužit, jakož i s přihlédnutím k době, kdy byl výrobek uveden na trh. Sama okolnost, že později byl na trh uveden výrobek dokonalejší, neimplikuje vadnost předchozího výrobku.

Škoda může spočívat ve zhoršení majetkových poměrů (skutečná škoda, damnum emergens), v nezlepšení majetkových poměrů, k němuž by jinak – nebýt škodní události – došlo (ušlý zisk, lucrum cessans), může jít též o nemajetkovou újmu (v tom případě je povinnost k náhradě dána v § 2956).

Pro vznik odpovědnosti podle § 2939 je nutná příčinná souvislost mezi vadou výrobku a vznikem škody. Jestliže je výrobek vadný ve smyslu § 2942, nicméně ke škodě došlo v důsledku jiné skutečnosti (působení člověka, vis maior apod.), nevznikne povinnost k náhradě škody podle § 2939.

Povinná osoba

Osobou povolanou k náhradě škody podle § 2939 je v první řadě ten, kdo výrobek nebo jeho součást vyrobil, vytěžil, vypěstoval nebo jinak získal. S jistou mírou zjednodušení je možné říci, že se jedná o původce výrobku.

Společně a nerozdílně s původcem výrobku je za škodu odpovědný ten, kdo výrobek označil svým jménem, ochrannou známkou nebo jiným způsobem (odst. 1; může jít o tzv. značky větších obchodních řetězců, kdy na výrobku zcela absentuje údaj o reálném výrobci a na obalu je uvedena pouze informace, že výrobek byl vyroben pro určitý obchodní řetězec; v takovém případě poškozený nemá ani reálnou možnost zjistit výrobce), a dále ten, kdo výrobek dovezl za účelem jeho uvedení na trh v rámci svého podnikání (odst. 2).²

Hned první ustanovení upravující odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku tedy stanoví až tři osoby odpovědné za škodu solidárně. K solidární odpovědnosti srov. § 2915 a násl. Dlužnická solidarita je velmi příznivá z hlediska poškozeného, v tomto případě většinou spotřebitele. Právní úprava zde zjevně reflektuje obvyklou komplikovanost (pro spotřebitele často až nepřehlednost) vztahů v souvislosti s výrobky, jejich výrobou, označením a dovozem, k níž dochází mj. s ohledem na volný trh. Spotřebiteli je proto dán benefit v podobě jednak plurality subjektů povinných k náhradě, což vede ke…