Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2941

 Nahoru[Vadný výrobek]

NOZ v § 2941 uvádí definiční znaky vadného výrobku. Nutno zdůraznit, že se jedná o definici vady výrobku, tzn. nelze ji použít pro vymezení vadné věci (§ 2936), pro posouzení vady plnění (srov. § 1916, které má vlastní definici) apod.

Toto ustanovení je transpozicí směrnice (čl. 6 č. 85/374/EHS), která vadný výrobek definuje jako výrobek, který neposkytuje bezpečnost, kterou je osoba oprávněna od něj očekávat s přihlédnutím ke všem okolnostem včetně prezentace výrobku, použití, které lze u výrobku důvodně očekávat a doby uvedení výrobku do oběhu.

Zákonná definice vadného výrobku

Tyto znaky jsou víceméně převzaty do vnitrostátní úpravy. Komentované ustanovení definuje vadný výrobek tak, že:

1. výrobek není tak bezpečný,
2. jak to od něj lze rozumně očekávat
3. se zřetelem ke všem okolnostem, zejména ke způsobu, jakým je výrobek na trh uveden nebo nabízen, k předpokládanému účelu, jemuž má výrobek sloužit, a době, kdy byl na trh uveden.

Určující z hlediska posouzení vady je tak rozumné očekávání konsumenta (osoby, které je výrobek určen). Ke kritériu rozumnosti srov. § 4 odst. 1.

Pokud zákon hovoří o způsobu nabízení, jde o objektivní kritérium, tj. jak se výrobek jeví vzhledem ke svému uvedení a způsobu nabízení ve vztahu k potenciálnímu odběrateli. Způsobem nabízení je třeba rozumět nejen informace o výrobku rozšiřované samotným výrobcem (např. návod na použití), ale též např. informace uvedené v reklamě, uvedené třetí osobou (dodavatelem, konečným prodejcem apod.).

Rovněž u předpokládaného účelu jde o kritérium objektivní, tj. hlediskem je účel, k němuž výrobek tohoto typu zpravidla slouží. Významné je opět měřítko rozumného očekávání. Nelze postihovat všechny možné v úvahu připadající způsoby použití a zakládat odpovědnost při případném neočekávaném způsobu použití.

Vlastnosti výrobku a kvalitativní úroveň jeho zpracování jsou vždy zásadně ovlivněny dobou, kdy byl plánován a vyroben. S přihlédnutím k tomu je pak nutno posuzovat požadavky na jeho bezpečnost. S tím ostatně souvisí též úprava ve druhém odstavci, který výslovně zdůrazňuje, že sama okolnost, že později byl na trh uveden dokonalejší výrobek, neimplikuje vadnost dřívějšího výrobku. S bezpečností výrobku z hlediska doby jeho uvedení na trh pak souvisí též možnost liberace podle § 2942 odst. 2 písm. e), který připouští zproštění odpovědnosti za podmínky, že výrobce prokáže, že stav vědeckých a technických znalostí v době, kdy uvedl výrobek na trh, neumožnil zjistit jeho vadu.

Požadavky na bezpečnost výrobku

Požadavky na bezpečnost výrobku se mohou lišit v závislosti na předpokládaném použití výrobku. Jiné nároky jsou kladeny na výrobky určené k obecnému (běžnému) použití (posuzování s přihlédnutím ke kritériu rozumného očekávání), jiné nároky na bezpečnost jsou dány u výrobků určených ke specifickému použití, například se zohledněním zvláštního okruhu uživatelů (srov. například odlišnost nároků na bezpečnost výrobku určeného pro zdravou dospělou osobu a výrobku primárně určeného pro dítě útlého věku). Zvláštní požadavky lze předpokládat též u výrobků určených k profesionálnímu použití, kdy výrobce může legitimně očekávat jejich použití osobou s odbornou způsobilostí, znalostmi a zkušenostmi.

Typy vad

Vady lze z hlediska jejich vzniku dělit na konstrukční (vzniklé při plánování výrobku), výrobní (vzniklé při výrobě výrobku) a vadu informační, resp. vadu instrukcí (vada výrobce v informování o nebezpečnosti výrobku, typicky neuvedení informace významné z hlediska…