dnes je 25.6.2022

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2952

15.6.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.3.1.3.1.2
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2952

JUDr. Monika Schön, Ph.D.

[Rozsah náhrady škody]

Škoda je obvykle definována jako újma projevující se v majetkové sféře poškozeného, jejíž výši lze objektivně vyjádřit v penězích, a proto ji tedy zásadně lze též penězi nahradit [srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 11. 1970, sp. zn. Cpj 87/70 (Rc 55/1971)].

Komentované ustanovení navazuje na ustanovení § 2894 odst. 1, zakládající povinnost nahradit škodu jako újmu na jmění, tj. na aktivech (majetku) i pasivech (dluzích), srov. ustanovení § 495 věta druhá.

Specifikuje rozsah škody, která má být nahrazena, a to – ve shodě s dosavadním pojetím – tak, že nahrazena má být jednak skutečná škoda (damnum emergens), jednak ušlý zisk (lucrum cessans). Nově je však za škodu považován též vznik dluhu a je stanovena povinnost i takovouto škodu nahradit. V tomto směru tedy nebudou nadále použitelné dřívější závěry judikatury [srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2003, sp. zn. 25 Cdo 986/2001 (Rc 14/2005), a mnohé další].

Skutečná škoda (damnum emergens)

Skutečnou škodou je reálné zmenšení jmění poškozeného (zhoršení jeho majetkových poměrů).

Výše skutečné škody proto odpovídá rozdílu v hodnotě jmění poškozeného před vznikem škody a po něm, jinými slovy odpovídá rozsahu, v němž se zhoršily majetkové poměry poškozeného. Odpovídá tedy též hodnotám potřebným k uvedení do předešlého stavu, případně k vyvážení důsledků plynoucích z toho, že nedošlo k uvedení do předešlého stavu [srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 11. 1970, sp. zn. Cpj 87/70 (Rc 55/1971)].

Zhoršení majetkových poměrů může nastat na straně aktiv (zmenšení majetku) či pasiv (zvýšení pasiv, tj. vznik dluhu, k tomu srov. níže).

Typickým příkladem skutečné škody je poškození, ztráta věci apod. Judikaturou bylo dovozeno, že skutečnou škodou jsou též náklady vynaložené poškozeným v důsledku škodné události (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2004, sp. zn. 25 Cdo 695/2003). Může se jednat např. o úplatu za pronájem náhradního vozidla, jehož pronájem byl poškozený nucen si zajistit po dobu opravy poškozeného vozidla.

Ušlý zisk (lucrum cessans)

Ušlým ziskem je to, oč se majetkové poměry poškozeného nezlepšily, ač by se jinak – za normálních okolností (s ohledem na pravidelný běh věcí) a nebýt škodlivého zásahu – dalo důvodně očekávat jejich zlepšení (rozmnožení) [srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 11. 1970, sp. zn. Cpj 87/70 (Rc 55/1971)].

Klasickým příkladem ušlého zisku je ušlý výdělek v případě újmy na zdraví, v jejímž důsledku poškozený nemůže vykonávat činnost, kterou by jinak (při pravidelném běhu věcí) vykonával a měl by z ní majetkový prospěch (např. mzdu, plat, odměnu ze smlouvy o dílo apod.).

Ušlým ziskem je takový majetkový prospěch, k jehož nabytí reálně mělo dojít při pravidelném běhu věcí nebýt škodlivého zásahu. Jde tedy o reálně dosažitelný (nikoli hypotetický) prospěch, o nějž poškozený přišel. Nestačí pouhé tvrzené zmaření zamýšleného podnikatelského záměru, není-li plánovaný majetkový přínos podložen již existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi, z nichž lze usuzovat, že by k zamýšlenému zisku skutečně došlo, nebýt škodné události. Podmínkou je tzv. „pravidelný běh věcí”, tj. okolnosti, které svědčí o tom, že jednání vedoucí k zisku se již začalo nebo alespoň nepochybně mělo začít naplňovat, a že – nebýt škodlivého zásahu - výsledek by se dostavil (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2006, sp. zn. 25 Cdo 818/2005).

Ušlý zisk z podnikání je ztráta očekávaného majetkového přínosu, způsobená tím, že škodlivý zásah zasáhl do průběhu děje, vedoucího k určitému zisku, tedy v situaci, kdy škodlivý zásah přerušil výkon podnikatelské činnosti, či – v případě, že s výkonem podnikatelské činnosti ještě nebylo ani započato - kdy poškozený již měl zajištěny předpoklady pro tzv. pravidelný běh věcí, byl nejen ochoten, ale i schopen začít s provozem konkrétní podnikatelské činnosti včetně zajištění příp. zákonných podmínek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2014, sp. zn. 25 Cdo 2912/2012). Povinnost tvrzení a povinnost důkazní ve vztahu k tzv. pravidelnému běhu věcí a majetkovému prospěchu má poškozený [srov. závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozsudku ze dne 31. 10. 2007, sp. zn. 25 Cdo 2857/2005 (Rc 61/2008)].

Pojem „zisk” nelze ztotožňovat s příjmem, kterého se poškozenému mělo dostat při pravidelném běhu věcí. Pro zjištění výše zisku je nutno zohlednit též náklady (výdaje), které by poškozený při pravidelném běhu věcí vynaložil pro dosažení zamýšleného příjmu.

Ušlým ziskem může být též majetková újma, která poškozenému vznikla tím, že nenabyl vlastnické právo k nemovitosti, které na něj mělo být převedeno budoucí kupní smlouvou, jestliže škůdce porušil svou povinnost uzavřít s poškozeným takovou kupní smlouvu za sjednaných podmínek, ačkoli se k takové povinnosti smluvně zavázal (smlouvou o smlouvě budoucí). Výše ušlého zisku v takovém případě odpovídá rozdílu mezi hodnotou nemovitostí a smluvenou kupní cenou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 25 Cdo 2819/2013).

Jestliže se poškozený domáhá náhrady škody spočívající v ušlém zisku, je povinen tvrdit a prokázat (srov. ustanovení § 79 odst. 1 a § 101 odst. 1 OSŘ), že při pravidelném běhu okolností by získal určitý majetkový prospěch [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2007, sp. zn. 25 Cdo 2857/2005 (Rc 61/2008)].

Vztah skutečné škody a ušlého zisku

Ke vzniku skutečné škody a ušlého zisku může dojít na sobě nezávisle, obě kategorie se nepodmiňují

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...