dnes je 29.6.2022

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2963

10.12.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.3.1.3.2.3.2
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2963

JUDr. Monika Schön, Ph.D.

[Náhrada ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti]

Náhrada za ztrátu na výdělku podle ustanovení § 2963 je náhradou škody, tj. majetkové újmy, a to ve formě ušlého výdělku. Od náhrady, na niž vznikne právo podle ustanovení § 2962 odst. 1, se liší v době, za niž ji lze přiznat. Náhrada podle ustanovení § 2962 odst. 1 náleží poškozenému za ztrátu na výdělku vzniklou v době pracovní neschopnosti, náhrada podle ustanovení § 2963 za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti.

Pracovní neschopnost může být ukončena rozhodnutím ošetřujícího lékaře podle ustanovení § 59 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, případně uznáním poškozeného invalidním podle ustanovení § 59 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb. Za invalidní se přitom považuje osoba, jejíž pracovní schopnost klesla o 35 % (srov. ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění). Jednotlivé stupně invalidity jsou uvedeny v ustanovení § 39 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a odvíjejí se od procentuálního vyjádření poklesu pracovní schopnosti.

Zatímco podle předchozí právní úpravy byla výše náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti limitována (s výjimkou škody způsobené úmyslně, srov. ustanovení § 447 odst. 2 OZ), nová úprava podobné omezení již neobsahuje.

Náhrada za ztrátu na výdělku podle ustanovení § 2963 není osvobozena, tedy podléhá dani z příjmů (srov. ustanovení § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (bod 1).

Náhrada po skončení pracovní neschopnosti

Právo na náhradu za ztrátu na výdělku podle ustanovení § 2963 vznikne poškozenému za podmínky, že ke ztrátě na výdělku došlo v důsledku ublížení na zdraví.

Jestliže mezi ublížením na zdraví a ztrátou na výdělku není příčinná souvislost, náhradu podle ustanovení § 2963 nelze přiznat (jinou škodu než takovou, která je v příčinné souvislosti s ublížením na zdraví, škůdce povinen nahradit není). O takovou situaci se jedná tehdy, jestliže výdělečné činnosti poškozeného po skončení pracovní neschopnosti brání jiná (obecná) onemocnění, jimiž poškozený rovněž trpí [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1478/2003 (Rc 76/06)], jestliže poškozený po skončení pracovní neschopnosti nižšího výdělku nedosahuje nikoli z důvodu snížení pracovní způsobilosti z důvodu újmy na zdraví, ale pro nedostatek vhodných pracovních příležitostí [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2016, sp. zn. 31 Cdo 1278/2015 (Rc 57/2017)] aj.

Jestliže poškozený po skončení pracovní neschopnosti nepracuje dobrovolně (podle svého rozhodnutí), ač mu v tom objektivně jeho zdravotní stav nebrání (následky újmy na zdraví nevylučují ani neomezují jeho pracovní schopnosti), není ztráta na výdělku důsledkem ublížení na zdraví a nevzniká právo na její náhradu.

Výše náhrady za ztrátu na výdělku

Základním pravidlem je plná náhrada škody. Škůdce má proto poškozenému zásadně nahradit rozdíl mezi původním výdělkem (z doby před škodní událostí) a příjmem po skončení pracovní neschopnosti.

Zákon nespecifikuje nijak „výdělek, jakého poškozený dosahoval před vznikem újmy”, zatímco v ustanovení § 2962 odst. 1 alespoň uvádí, že se má jednat o průměrný výdělek, a - byť již neodkazuje na úpravu v zákoníku práce - lze dovodit její aplikovatelnost (k tomu srov. komentář k ustanovení § 2962). S ohledem na historickou souvislost (srov. ustanovení § 447 odst. 1 OZ), na souvislost s ustanovením § 2962 (které vychází z průměrného výdělku) a absenci rozumného důvodu pro odlišný výklad, a též s ohledem na požadavek jednotnosti a bezrozpornosti právního řádu (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 2. 2007, sp. zn. Pl. ÚS 77/06, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod publ. č. 30/2007) dovozujeme, že i v ustanovení § 2963 měl zákonodárce na mysli průměrný výdělek, jehož poškozený dosahoval před vznikem újmy. K průměrnému výdělku u zaměstnance a u osoby samostatně výdělečně činné srov. komentář k ustanovení § 2962.

Příjmem po skončení pracovní neschopnosti je přitom třeba rozumět jednak výdělek, jednak případný invalidní důchod.

Navíc je třeba zohlednit případně nově vzniklé dlouhodobě zvýšené potřeby poškozeného (odst. 1 komentovaného ustanovení). Přitom je však nutno přihlédnout též k ustanovení § 2960 a dbát, aby tytéž okolnosti nebyly zohledněny a nahrazovány duplicitně.

Dále je třeba zohlednit to, že poškozený musí na dosažení výdělku po pracovní neschopnosti nově vynaložit větší úsilí či zvýšenou námahu (tzn. výsledná výše výdělku může být dokonce stejná jako před újmou na zdraví, avšak úsilí či námaha vynaložené na jeho dosažení jsou vyšší). V tomto směru zákon navazuje na závěry, k nimž při absenci obdobné předchozí právní úpravy dospěla judikatura [srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 1981, sp. zn. 6 Cz 18/81 (R 8/83)].

Náhrada podle ustanovení § 2963 je poskytována formou peněžitého důchodu (srov. odst. 1 komentovaného ustanovení). Poskytnutí jednorázové částky je nicméně možné také, např. u odbytného (srov. ustanovení § 2968), v případě, že se účastníci na zaplacení jednorázové částky mimosoudně domluví, či v případě, že je soudem přiznáváno plnění za již uplynulé období.1

Právo na náhradu za ztrátu na výdělku podle ustanovení § 2963 zaniká přiznáním nároku na výplatu starobního důchodu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. 25 Cdo 5198/2016). Následně může poškozenému vzniknout právo na náhradu za ztrátu na důchodu podle ustanovení § 2964.

Valorizace

Ve druhém odstavci komentovaného ustanovení zákonodárce opět reaguje na skutečnost, že peněžitý důchod podle ustanovení § 2963 je zpravidla vyplácen dlouhodobě, přitom v čase se mění výše výdělku. Připouští proto možnost valorizace, a to v závislosti na objektivním kritériu (zvyšování výdělku v daném oboru) i subjektivním kritériu (pravděpodobný růst výdělku poškozeného podle rozumného očekávání, tj. má být zřejmě přihlédnuto k předpokládanému kariérnímu růstu poškozeného apod.).

Jakkoli se na první pohled valorizace jeví logicky, v praxi je spojena s řadou problémů, neboť o navyšování náhrady má být soudem rozhodnuto dopředu (tj. soud má usuzovat na pravděpodobný, rozumně očekávatelný vývoj výdělku poškozeného nebýt škodní události), nikoli zpětně.

Zajištění

Nově zákon umožňuje soudu pohledávku poškozeného z titulu náhrady podle ustanovení § 2963 zajistit. Důvodem je snaha o reálnou dobytnost pohledávky poškozeného s přihlédnutím k dlouhodobosti plnění (náhrada podle ustanovení § 2963 odst. 1 má být poskytována peněžitým důchodem, tj. jde o opakující se dlouhodobé plnění).

Nahrávám...
Nahrávám...