Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2968

 Nahoru[Odbytné]

V ustanovení § 2968 zákonodárce namísto pravidelných v budoucnu splatných dávek (peněžitého důchodu) z titulu náhrady škody připouští možnost jednorázového vyrovnání mezi škůdcem a poškozeným (primárním či sekundárním u reflexní újmy). Náhradu škody formou peněžitého důchodu zákon upravuje v ustanovení § 2962 až § 2966 u částek, které mají charakter opakujícího se plnění (náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, náhrada žáku a studentu, náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, náhrada za ztrátu na důchodu, náhrada u bezplatně vykonávaných prací a náhrada nákladů na výživné).

Ustanovení § 2968 navazuje na historickou úpravu (ustanovení § 449a OZ). Zatímco OZ výslovně upravoval odbytné podle dohody účastníků, nikoli však rozhodnutím soudu, nová právní úprava naopak neupravuje poskytnutí jednorázové částky v závislosti na dohodě mezi škůdcem a poškozeným, ale podle rozhodnutí soudu, je-li pro to dán důležitý důvod a současně žádá-li o to poškozený. Možnost dohody mezi škůdcem a poškozeným NOZ nicméně nevylučuje, proto ji lze připustit (též s ohledem na ustanovení § 1 odst. 2 a zásadu autonomie vůle v soukromoprávních vztazích; ustanovením § 2898 tato dohoda vyloučena není, neboť se takovou dohodou nevylučuje ani neomezuje povinnost k náhradě újmy, ani se předem nevylučuje či neomezuje právo slabší strany na náhradu újmy). Ustanovení § 2968 proto lze použít pouze v situaci, kdy k uzavření dohody a mimosoudnímu vyřízení věci nedošlo.

Na úpravu v ustanovení § 2968 navazuje úprava v oblasti pojištění (srov. ustanovení § 2865 odst. 2), která připouští dohodu o jednorázovém vypořádání mezi pojišťovnou (pojistitelem) a poškozeným, k níž je nutný souhlas pojištěného - s výjimkou případů, kdy jej nemůže udělit. Škůdce tak není účastníkem dohody mezi pojišťovnou a poškozeným, pouze s vypořádáním formou odbytného dává souhlas.

Přiznání jednorázového odbytného se může jevit jako výhodné z hlediska poškozeného, jemuž se reálně dostane náhrady a tuto otázku bude mít jednorázově navždy vyřešenou. Na druhou stranu se z hlediska poškozeného může ukázat jako ne zcela výhodné v situaci, kdy by v budoucnu došlo k takové změně poměrů, že by to odůvodňovalo vyšší částky peněžité dávky (náhrady poskytované formou peněžitého důchodu), takže na odbytném poškozený dostane méně, než by dostal v případě peněžitého důchodu. Totéž samozřejmě může nastat též naopak, tzn. na odbytném může být vyplaceno více, než by bylo poskytnuto peněžitým důchodem, což by bylo nevýhodné z hlediska škůdce.

Obecně lze za pozitivum odbytného považovat právě konečné vypořádání vztahů mezi škůdcem a poškozeným. Při jednorázovém vypořádání je…