dnes je 20.5.2024

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2972

15.3.2023, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.3.2.1.1
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2972

JUDr. Monika Schön, Ph.D.

[Zákaz zneužití a omezení účasti v hospodářské soutěži]

Právní úprava hospodářské soutěže v novém občanském zákoníku

Právní úprava hospodářské soutěže zohledňuje zájmy více subjektů: Jednak soutěžitelů (ve vztazích mezi sebou navzájem), ale též spotřebitelů, a v širším kontextu též zájem celé společnosti na zdravém fungování hospodářské soutěže.

Právní úprava hospodářské, resp. nekalé soutěže, v občanském zákoníku je v podstatné části inspirována (místy takřka doslovně převzata) z ustanovení § 41 - § 55 ObchZ.

Shodně jako ObchZ, současný občanský zákoník obsahuje tzv. generální klauzuli nekalé soutěže (srov. ustanovení § 2976 odst. 1) a následně jednotlivé skutkové podstaty, jejichž výčet je demonstrativní a s výjimkou ustanovení § 2976 odst. 2 písm. j) (skutková podstata dotěrné obtěžování) je zcela shodný s výčtem v ustanovení § 44 odst. 2 ObchZ. Obdobný je i výčet prostředků ochrany proti nekalé soutěži (srov. ustanovení § 2988 a dřívější ustanovení § 53 ObchZ). Nově jsou výslovně upraveny též nároky z porušení či ohrožení práva nedovoleným ohrožením soutěže (srov. ustanovení § 2990). S ohledem na kontinuitu mezi předchozí a aktuální právní úpravou je použitelná též judikatura vztahující se k předchozí úpravě. To má význam z hlediska předvídatelnosti soudního rozhodnutí a právní jistoty účastníků řízení, resp. soutěžitelů obecně (srov. též ustanovení § 13).

Z hlediska systematiky lze uvítat zařazení právní úpravy hospodářské soutěže do úpravy závazků z deliktů (čtvrtá část občanského zákoníku – relativní majetková práva, hlava III – závazky z deliktů), a to vedle úpravy náhrady majetkové a nemajetkové újmy, neboť toto zařazení vystihuje povahu hospodářské soutěže.

Připomeňme, že vyjma zvláštní úpravy v ustanovení § 2972 - § 2990 je nutno aplikovat obecná ustanovení (§ 1 a násl.) a též obecnou úpravu závazků (§ 1721 a násl.).

Právní úprava ochrany hospodářské soutěže v ustanovení § 2972 a násl. představuje soukromoprávní část, veřejnoprávní je obsažena zejména v zákoně č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, a dalších zákonech (např. zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, a další).

Zatímco iniciativa v soukromoprávní rovině je ponechána na jednotlivci, který se ochrany může domáhat soudně (srov. oprávnění v ustanovení § 2988 - § 2990), ve veřejnoprávní oblasti se uplatňuje zásada oficiality. Dozor v této oblasti je svěřen Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (srov. ustanovení § 20 a násl. zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže).

Primárním účelem soukromoprávní úpravy je především ochrana soutěžitelů (účastníků trhu) a též spotřebitelů, přičemž nepřímo je jejím prostřednictvím chráněna hospodářská soutěž jako taková. Primárním účelem veřejnoprávní úpravy je pak ochrana hospodářské soutěže, ochrana konkurence jako jevu, nikoli však konkrétních účastníků trhu (shodně srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 10. 2004, sp. zn. 2 A 11/2002), byť ti jsou – nepřímo – rovněž chráněni veřejnoprávní úpravou.

Odlišně od ustanovení § 41 ObchZ, v ustanovení § 2972 (ani jinde) není obsažena výslovná deklarace oprávnění soutěžitelů svobodně rozvíjet svou soutěžní činnost (...) a sdružovat se (...). Takové oprávnění soutěžitelů nicméně lze dovodit z ustanovení čl. 26 odst. 1 a čl. 27 odst. 1 LZPS, limitem je pak zákonná úprava (srov. ustanovení čl. 26 odst. 2 LZPS). Z absence obdoby ustanovení § 41 ObchZ tedy nelze dovozovat, že by soutěžitelům měla být dříve deklarovaná práva svobodného rozvíjení soutěžní činnosti a práva sdružovat se potlačena či upřena (nic takového ostatně neplyne ani z Důvodové zprávy1).

Soutěžitel

Soutěžitele ustanovení § 2972 definuje jako toho, kdo se účastní hospodářské soutěže. Jde o definici použitelnou pro účely občanského zákoníku, další zákony mají definice vlastní (srov. například ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, které soutěžitele definuje šířeji).

Soutěžitelem podle ustanovení § 2972 může být fyzická či právnická osoba. Okolnost, zda se jedná o podnikatele, z tohoto hlediska není podstatná. Ustanovení § 41 ObchZ to uvádělo výslovně, ustanovení § 2972 sice nikoli, nicméně z ničeho nelze dovodit, že by se úprava v ustanovení § 2972 – § 2990 měla vztahovat pouze na podnikatele; aplikovatelnost právní úpravy i na nepodnikatele ostatně byla dovozena judikaturou, jejíž závěry v tomto směru jsou obecně akceptovány (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2003, sp. zn. 29 Odo 106/2001, uveřejněný pod číslem 49/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2010, sp. zn. 23 Cdo 2343/2009, rozsudek ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 23 Cdo 3459/2015 aj). Nepodnikajícími soutěžiteli mohou být např. svobodně tvořící umělci, kulturní a charitativní instituce, stát a veřejnoprávní instituce. Určujícím v jejich případě je existence určitých ekonomických prvků v jejich činnosti.2 Soutěžitelem ve smyslu ustanovení § 2972 může být i osoba, která se teprve připravuje na zahájení podnikatelské činnosti (např. v souvislosti se založením nového podnikatelského subjektu; srov. též rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. 9. 1992, sp. zn. 3 Cmo 36/92). Pro postavení osoby jako soutěžitele je významná existence soutěžního vztahu (jde o vztah faktický, nikoli právní), určeného pluralitou tržní nabídky a existencí relevantního trhu.

V porovnání s veřejnoprávními předpisy (srov. ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže) občanský zákoník vychází z užšího pojetí, když

Nahrávám...
Nahrávám...