dnes je 21.6.2024

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2975

15.3.2023, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.3.2.1.4
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2975

JUDr. Monika Schön, Ph.D.

[Zakázaná konkurenční doložka]

Zařazení úpravy konkurenční doložky do části týkající se hospodářské soutěže je novinkou, obchodní zákoník obdobné ustanovení neobsahoval (konkurenční doložku upravoval toliko u jednotlivých smluvních typů – u obchodního zastoupení v ustanovení § 672a ObchZ, které se svým obsahem ustanovení § 2975 blíží, a dále u smlouvy o prodeji podniku v ustanovení § 488a ObchZ a u smlouvy o nájmu podniku v ustanovení § 488a ObchZ, které ovšem na ustanovení § 672a ObchZ odkazovaly).

Zákonodárce se zde – podle Důvodové zprávy1 - inspiroval italským občanským zákoníkem (čl. 2596 Codice civile). Na rozdíl od italské předlohy (a rovněž odchylně od ustanovení § 672) ovšem v ustanovení § 2975 neuvádí požadavek písemné formy konkurenční doložky. S ohledem na požadavky v ustanovení § 2975 odst. 1 – 3, zejména požadavek určitosti, ovšem nelze než písemnou formu doporučit.

Ač pojem doložka vzbuzuje dojem, že ujednání má být součástí smlouvy, není vyloučeno, aby tzv. konkurenční doložka byla sjednána samostatnou smlouvou (jak se ostatně často děje mj. v pracovněprávních věcech, aniž by vzbuzovalo jakékoli pochybnosti). Je-li doložka součástí smlouvy, nemá případné odstoupení od smlouvy za následek též odstoupení od konkurenční doložky (srov. ustanovení § 2005 odst. 2).

Vyjma části týkající se hospodářské soutěže je úprava konkurenčních doložek obsažena v občanském zákoníku u zvláštních smluvních typů (typicky smlouva o obchodním zastoupení, srov. ustanovení § 2518 odst. 1), dále pak v zákoně o obchodních korporacích či v zákoníku práce.

Ustanovení § 2975 stanoví požadavky na konkurenční doložku, pokud jde o její určitost (odst. 1), časové omezení (odst. 2) a přiměřenost (odst. 3). Vyjma toho samozřejmě konkurenční doložka musí respektovat veřejnoprávní úpravu (zejména ZOHS).

Určitost ujednání o konkurenční doložce

Jde-li o vztahy z hospodářské soutěže, podle ustanovení § 2975 odst. 1 musí konkurenční doložka obsahovat ujednání o území, a němž se ujednáním kontrahenů vylučuje soutěžní činnost, ujednání o činnosti a ujednání o okruhu osob, kterých se zákaz týká.

Nejvyšší soud ve své judikatuře dovodil, že ustanovení § 2975 odst. 1 ve skutečnosti nevymezuje obligatorní náležitosti konkurenční doložky přísněji než v ustanovení § 2518, ale zdůrazňuje obecný požadavek určitosti (srov. ustanovení § 553 odst. 1) ujednání o konkurenční doložce. Aby konkurenční doložka byla dostatečně určitá, musí z ní být možné dovodit, jakou činnost a v jakém rozsahu nesmí zavázaná strana po určitou dobu vykonávat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2018, sp. zn. 29 Cdo 5943/2016, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod publ. č. 103/2019, shodně pak rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2018, sp. zn. 27 Cdo 1318/2017,2 a ze dne 14. 4. 2021, sp. zn. 27 Cdo 3424/2019, či usnesení ze dne 17. 10. 2018, sp. zn. 32 Cdo 32 Cdo 939/20183).

Nabízí se samozřejmě otázka, zda ustanovení § 2975 odst. 1 má být vykládáno tak, že je vyžadováno splnění všech tří podmínek kulumativně.4 Nejvyšší soud v této souvislosti – a porovnáním s úpravou v ustanovení § 2518 - dospěl k závěru, že z ustanovení § 2975 odst. 1 nelze dovozovat požadavek kumulativního splnění všech tří podmínek (ujednání území, okruhu činnosti a okruhu osob) současně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2021, sp. zn. 27 Cdo 3424/2019).

Ustanovení § 2975 odst. 1 je svou povahou kogentní, k případné odchylné smluvní úpravě se nepřihlíží, tzn. jednalo by se o nicotné (zdánlivé) právní jednání (srov. ustanovení § 554).

Časové omezení

Trvání závazku zavázané strany z konkurenční doložky lze sjednat po dobu nejvýše pěti let. Tato doba počíná plynout okamžikem účinnosti doložky. Účinnost přitom nelze ztotožňovat s uzavřením smlouvy; lze sjednat účinnost od určitého okamžiku v budoucnu.

Pro případ sjednání závazku na delší dobu ustanovení § 2975 odst. 2 jako sankci stanoví nevyvratitelnou právní domněnku (srov. "platí, že...") sjednání závazku na dobu pěti let, a to bez dalšího (není tedy v tomto směru nutné autoritativní rozhodnutí soudu). Zákon nicméně nezakazuje výslovně "řetězení" konkurenčních doložek, tj. jejich opakované sjednávání.

Rovněž ustanovení § 2975 odst. 2 je svou povahou kogentní. K délce doby trvání závazku zavázané strany lze přihlédnout jako k okolnosti relevantní z hlediska posouzení přiměřenosti podle ustanovení § 2975 odst. 3.

Přiměřenost ujednání v konkurenční doložce

Ve třetím odstavci ustanovení § 2975 je akcentován požadavek přiměřenosti konkurenční doložky, resp. je jím zakázána doložka nepřiměřená, tedy taková, která zavázanou stranu omezuje více, než vyžaduje potřebná ochrana oprávněné strany.

Konkurenční doložky jsou uzavírány obvykle tehdy, když zavázaná osoba získala (nebo se očekává, že získá) díky vztahu s oprávněnou osobou vědomosti, zkušenosti, know how apod., které by mohla dále využít (zpravidla ke svému prospěchu) a takové použití by současně mohlo poškodit z konkurenční doložky oprávněnou osobu. Nejčastěji jsou v obchodních vztazích uzavírány v případě obchodního zastoupení, u volených orgánů obchodních korporací, při převodu závodu či obchodního podílu v obchodní korporaci aj. V těchto situacích dochází ke kolizi práva (zavázané osoby) na svobodnou volbu povolání, práva podnikat či provozovat jinou hospodářskou činnost (srov. čl. 26 odst. 1 LZPS) a na druhé straně zájmu (oprávněné osoby) na nerušeném podnikání, zájmu na ochraně oprávněných zájmů v hospodářské soutěži (a mj. omezení soutěžní činnosti).

Omezení práva garantovaného ustanovením čl. 26 odst. 1 LZPS je přípustné pouze za podmínky, že je přiměřené chráněnému zájmu oprávněné osoby. Tuto přiměřenost je třeba zkoumat vždy ve vztahu ke konkrétním skutkovým okolnostem. Přiměřenost sjednaného závazku nemusí plynout pouze z vlastní konkurenční doložky, ale může být dovozena též z jiných ujednání smluvních stran (shodně srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2021, sp. zn. 27 Cdo 3424/2019).

Odlišně od pracovněprávní úpravy (srov. ustanovení § 310 odst. 1 ZP) ustanovení § 2975 odst. 3 nevyžaduje obligatorně finanční kompenzaci za dodržení závazku z konkurenční doložky zavázanou stranou. Omezení zavázané osoby může být tedy kompenzováno i jinak než finančním protiplněním. Otázka kompenzace rovněž může být jedním z hledisek při posuzování přiměřenosti sjednaného omezení.

Následkem nesplnění požadavku přiměřenosti je vznik oprávnění dotčené osoby (z povahy věci se bude jednat o stranu zavázanou) domáhat se omezení, zrušení (moderační oprávnění soudu) či určení neplatnosti doložky. Odlišně od předchozího odstavce tedy následek nenastává automaticky, ale již je vyžadováno autoritativní rozhodnutí soudu.

Teoreticky lze uvažovat též o aplikaci ustanovení § 577 (oprávnění soudu změnit rozsah, pokud důvod neplatnosti právního jednání spočíval jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního či jiného rozsahu), nicméně to pouze v případě nezákonného určení

Nahrávám...
Nahrávám...