dnes je 16.6.2024

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2989

15.3.2023, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.3.2.2.13.2
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2989

JUDr. Monika Schön, Ph.D.

[Právnická osoba oprávněná hájit zájmy soutěžitelů a zákazníků a postavení spotřebitele]

Ustanovení § 2989 navazuje historicky na ustanovení § 54 ObchZ. Zatímco v prvním odstavci dochází pouze ke změně výrazu "spotřebitel" na "zákazník" (takže se teoreticky rozšiřuje okruh aktivně legitimovaných osob o osoby oprávněné hájit zájmy zákazníků – nespotřebitelů), v druhém odstavci již dochází k výraznější změně, neboť u žaloby podané spotřebitelem se obrácené důkazní břemeno nově uplatní pouze při uplatnění zdržovacího nároku, nároku na odstranění závadného stavu a nároku na náhradu škody, avšak nikoli u nároku na přiměřené zadostiučinění a vydání bezdůvodného obohacení (srov. níže). Tím fakticky dochází ke zhoršení postavení spotřebitele, resp. ke snížení dříve vyšší úrovně jeho ochrany.

Právnická osoba oprávněná hájit zájmy soutěžitelů a zákazníků (odst. 1)

První odstavec komentovaného ustanovení speciálně upravuje postavení právnické osoby oprávněné hájit zájmy soutěžitelů a zákazníků. Svou povahou se tedy jedná o speciální úpravu ve vztahu k ustanovení § 2988. Jde o samostatnou aktivní legitimaci takového osoby (tzn. právnická osoba je sama účastníkem řízení na straně žalobce), nikoli zástupčí oprávnění. Zatímco samostatně aktivně legitimována je podle ustanovení § 2989 odst. 1 tato právnická osoba pouze u zápůrčích žalob a žalob na odstranění závadného stavu, zastupovat (byla-li k tomu zmocněna) samozřejmě může jinou oprávněnou osobu u všech nároků podle ustanovení § 2988.

Problematické je vymezení samotného pojmu právnická osoba oprávněná hájit zájmy soutěžitelů a zákazníků. Zákon jej sice v komentovaném ustanovení používá, avšak nijak (ani jinde) nevykládá. Pro oblast ochrany zájmů spotřebitelů je tato otázka na komunitární úrovni upravena v čl. 3 směrnice č. 98/27/ES, o žalobách na zdržení se jednání v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů, který předpokládá mj. zápis osoby do zvláštního seznamu sestavovaném Komisí ES a zveřejňovaném v Úředním věstníku Evropské unie (srov. ustanovení § 25 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; podmínky pro navržení sdružení do tohoto seznamu za Českou republiku jsou uvedeny v ustanovení § 25 odst. 4 zákona č. 634/1992 Sb., návrh za Českou republiku podává Ministerstvo průmyslu a obchodu, srov. ustanovení § 25 odst. 5 zákona č. 634/1992 Sb.). Zápis sdružení do seznamu je důkazem o tom, že se jedná o osobu uvedenou v ustanovení § 2989 odst. 1, nicméně jedná se o jeden z důkazů, tzn. i přes zařazení osoby na seznamu soud je oprávněn přezkoumávat otázku, zda se jedná o osobu uvedenou v ustanovení § 2989 odst. 1.

Příkladem osob samostatně aktivně legitimovaných je Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z. s., hájící zájmy spotřebitelů, dále pak různé obchodní komory (Hospodářská komora České republiky), hájící zájmy soutěžitelů. Podstatné je, že se musí jednat o právnickou osobu, která má právní osobnost (srov. ustanovení § 15 odst. 1 a § 17 odst. 1), a tedy i procení subjektivitu (srov. ustanovení § 19 OSŘ), nikoli sdružení bez právní subjektivity.

Aktivní legitimace těchto právnických osob je limitována ve dvou směrech: Zaprvé co do nároků, které tato právnická osoba může uplatnit (výlučně nárok zdržovací a odstranění závadného stavu; nemůže se však domáhat přiměřeného zadostiučinění, náhrady škody a vydání bezdůvodného obohacení, což je ostatně logické, neboť těmto osobám z povahy věci žádná újma majetková ani nemajetková nevzniká, stejně jako se na jejich úkor nikdo bezdůvodně neobohacuje. Tyto osoby jsou povolány k pomoci při ochraně zájmů jiných soutěžitelů či zákazníků jako slabších stran, nejsou samy soutěžiteli). Zadruhé co do nekalosoutěžních skutkových podstat, u nichž mohou samostatně žalovat: všechny vyjma ustanovení § 2982 - § 2985, tzn. všechny vyjma parazitování na pověsti, podplácení, zlehčování a porušení obchodního tajemství. Důvodnost vyloučení těchto skutkových podstat je diskutabilní. Navíc se klade otázka, zda samostatná žalobní legitimace je dána též u nepojmenovaných skutkových podstat, postižitelných "pouze" podle generální klauzule v ustanovení § 2976. S ohledem na znění ustanovení § 2989 dovozujeme, že ano. Tím spíše se ovšem jeví jako nelogické vyloučení shora uvedených podstat (ustanovení § 2982 - § 2985), když i u nich musí být splněny podmínky generální klauzule (ustanovení § 2976 odst. 1). Jako pozitivum nicméně hodnotíme, že ze seznamu "vyloučených" skutkových podstat v ustanovení § 2989 odst. 1 již byla vynechána srovnávací reklama (srov. ustanovení § 54 ObchZ, které ji naopak vylučovalo).

Postavení spotřebitele (odst. 2)

Druhý odstavec komentovaného ustanovení se pak vztahuje pouze na spotřebitele, nikoli na zákazníky obecně.

Zvláštní postavení, které zákonodárce spotřebiteli přiznává, je dáno jeho (zpravidla) slabším postavením ve vztahu k soutěžiteli. Tuto nerovnost se zákonodárce snaží zmírnit již v prvním odstavci komentovaného ustanovení, když namísto (nejenom) spotřebitele se ochrany proti některý nekalosoutěžním jednáním a některých nároků může domáhat právnická osoba. Dále ve druhém odstavci je upraveno obrácené důkazní břemeno v řízení zahájeném k návrhu spotřebitele, opět však se dvěma limity: Zaprvé, týká se pouze omezených nároků (zdržovací žaloba, žaloba na odstranění závadného stavu, žaloba na náhradu škody, nikoli však žaloba na přiměřené zadostiučinění a žaloba na vydání bezdůvodného obohacení). Zadruhé, týká se pouze vybraných skutkových podstat (srov. níže).

Pokud jde o důkazní břemeno, to obecně stíhá žalobce (srov.

Nahrávám...
Nahrávám...