dnes je 29.3.2024

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 562

25.5.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.5.1.3.4
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 562

JUDr. Monika Schön, Ph.D.

[Právní jednání učiněné elektronickými či jinými technickými prostředky]

V prvním odstavci § 562 zákonodárce (věcně) přejímá úpravu obsaženou dříve v § 40 odst. 4 ObčZ. Ve druhém odstavci pak zcela nově upravuje domněnku spolehlivosti záznamů údajů o právních jednáních v elektronických systémech za dále stanovených podmínek. Tím reaguje na aktuální praxi, kdy velká část (ne-li naprostá většina) právních jednání je v současné době činěna pomocí prostředků komunikace na dálku, s čímž je ovšem spojena řada problémů, v první řadě problémů týkající důkazní stránky.

Elektronická a jiná forma písemnosti

Písemností je třeba rozumět nejenom listinu v "papírové" formě, ale též elektronickou písemnost vytvořenou za využití internetu, mobilního telefonu či jiných technických prostředků, které umožňují zachycení:

  1. obsahu jednání a
  2. určení jednající osoby.

Tyto podmínky jsou (resp. mohou být) splněny v případě elektronické zprávy (e-mailu), sms zpráv, zpráv posílaných prostřednictvím sociálních sítí (tzv. tweety) apod. Zákon na rozdíl od dřívější úpravy (srov. § 40 odst. 4 ObčZ) neuvádí další případné (konkrétní) technické prostředky, lze přitom dovozovat, že důvodem je rychlý vývoj v této oblasti a snaha zákonodárce o to, aby příliš úzkou definicí nedošlo k vyloučení prostředků, které budou vyvinuty teprve v budoucnu.

Podpis písemnosti v jiné než listinné formě

Vzhledem k tomu, že se stále jedná o právní jednání v písemné formě, je nutno k němu vztáhnout též požadavek podpisu jednající osoby (srov. § 561 odst. 1 a též závěry Nejvyššího soudu uvedené v usnesení ze dne 1. 6. 2017, sp. zn. 20 Cdo 1741/2017).1 Přitom právě s ohledem na variabilitu "jiné formy" písemnosti bude otázkou, co konkrétně ještě lze s ohledem na vývoj informačních technologií považovat za "podpis" jednající osoby. Je zřejmé, že nemůže jít o "klasický" vlastnoruční podpis osoby tak, jak je obecně tento pojem vykládán (srov. též komentář k § 561 odst. 1).

Pro posouzení, co je podpisem, je nutno vycházet z funkce podpisu. Připojení podpisu jednající osoby k právnímu jednání v písemné podobě má funkci identifikační a autentizační (srov. též komentář k § 561). Krajský soud v Českých Budějovicích v této souvislosti dovodil, že požadavky identifikace a autentizace jsou splněny též v případě prostého elektronického podpisu, a to i tehdy, pokud je učiněn ve formě unikátního hesla či ID vázaného výhradně k osobě jednajícího, učiněného mechanickými prostředky, tj. kliknutím na příslušné virtuální tlačítko (srov. usnesení ze dne 27. 3. 2015, sp. zn. 24 Co 696/2015). S těmito závěry se ztotožňujeme.

Domněnka spolehlivosti záznamů

Na rozdíl od písemnosti v listinné formě u elektronické písemnosti klesá v čase její důkazní spolehlivost.2 Na tuto skutečnost reaguje zákonodárce v § 562 odst. 2, když váže důvěryhodnost elektronických písemností nikoliv na vlastnosti písemnosti, ale na důvěryhodnost systému, v němž byly vytvořeny. Zakládá pak dvě domněnky: Jednak domněnku spolehlivosti u těch záznamů v elektronickém systému, které se provádějí systematicky, posloupně a které jsou chráněné proti změnám, jednak domněnku spolehlivosti u těch záznamů, které byly pořízeny při provozu obchodního podniku (pokud se takového záznamu dovolala druhá strana ke svému prospěchu). Jedná se v obou případech o domněnky vyvratitelné, připouštějící důkaz opaku.

Judikatura

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. června 2017, sp. zn. 20 Cdo 1741/2017

Písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu

Nahrávám...
Nahrávám...