dnes je 25.9.2022

Input:

Koupě movité věci

26.1.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.3.1
Koupě movité věci

JUDr. Vladimíra Knoblochová

Právní úprava koupě v NOZ se dělí do celkem šesti pododdílů:

  • pododdíl 1 - obsahuje obecná ustanovení společná všem případům koupě;

  • pododdíl 2 - upravuje koupi movité věci, včetně odpovědnosti za vady a záruky za jakost;

  • pododdíl 3 - upravuje zvláštní úpravu pro koupi nemovité věci;

  • pododdíl 4 - upravuje vedlejší ujednání při kupní smlouvě, jako je výhrada vlastnického práva, výhrada zpětné koupě, výhrada zpětného prodeje, předkupní právo, koupě na zkoušku, výhrada lepšího kupce, cenová doložka a jiná vedlejší ujednání;

  • pododdíl 5 - upravuje zvláštní ustanovení o prodeji zboží v obchodě;

  • pododdíl 6 - upravuje zvláštní ustanovení o koupi závodu (dříve podniku).

Předmět koupě

Předmětem koupě je věc, která může být buď movitá (pak se pro kupní smlouvu použijí současně ustanovení pododdílu 2), nebo nemovitá (a pak se pro kupní smlouvu použijí i zvláštní ustanovení obsažená v pododdílu 3). Bude-li věc (zboží) prodáváno v obchodě, je třeba na koupi aplikovat ustanovení obsažená v pododdílu 5 (přičemž tam, kde se tato zvláštní úprava odchyluje od úpravy obecné, má přednost).

Jako koupě movité věci se posoudí každá koupě, jejímž předmětem:

  • není nemovitá věc,

  • je koupě součásti nemovité věci, má-li kupující podle smlouvy nabýt součást po oddělení jako věc movitou.

Za kupní smlouvu se vždy považuje i smlouva o dodání spotřebního zboží, které je nutné sestavit nebo vytvořit. V případě, že předmětem dodávky má být věc, která má být teprve vyrobena, posoudí se tato dodávka jako koupě, ledaže se ten, komu má být věc dodána, zavázal předat druhé straně podstatnou část toho, čeho je k vyrobení věci zapotřebí (pak by šlo zpravidla o smlouvu o dílo).

Za kupní smlouvu se dále nepovažuje smlouva, podle níž převážná část plnění dodavatele spočívá ve výkonu činnosti.

Podstatné náležitosti smlouvy

Podstatnými náležitostmi kupní smlouvy, bez nichž by kupní smlouva nebyla uzavřena, jsou:

  • závazek prodávajícího odevzdat kupujícímu věc, která je předmětem koupě, a umožnit mu nabýt vlastnické právo k ní,

  • závazek kupujícího věc převzít a zaplatit prodávajícímu kupní cenu.

V případě, že ze smlouvy nebo ze zvyklostí nevyplývá něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně (tj. jde o tzv. synallagmatický vztah). Za synallagmatické jsou přitom v právní teorii označovány takové dvoustranné závazky, ve kterých je povinnost jedné strany plnit podmíněna současným protiplněním druhé strany. Strany si mohou ujednat, že závazek nebude mít synallagmatický charakter (tj. např. si sjednají, že kupující koupí věc tzv. "na úvěr" a bude ji postupně splácet). V takovém případě si strany nejsou povinny plnit současně.

Právní úprava synallagmatického vztahu je obsažena v § 1911 NOZ, podle kterého, mají-li si strany navzájem plnit zároveň, může splnění požadovat jen ta strana, která sama dluh již splnila nebo je ochotna a schopna splnit dluh současně s druhou stranou.

Kupní cena

Kupní cena musí být zásadně ve smlouvě dohodnuta, nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení. Podle § 2085 NOZ platí, že pokud mají strany vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny, platí za ujednanou kupní cena, za niž se týž nebo srovnatelný předmět v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek obvykle prodává. To znamená, že u koupě movité věci (ale i nemovité věci – neboť zákon nestanoví pro nemovitost jinou úpravu a odkazuje na přiměřené použití ustanovení o koupi movité věci) umožňuje NOZ uzavřít kupní smlouvy i bez určení kupní ceny (pokud to bylo vůlí stran).

Forma

Zákon vyžaduje zvláštní – písemnou – formu pro kupní smlouvu pouze v případě, že je předmětem koupě nemovitost (viz § 560 NOZ). Písemnou formu lze nicméně zejména u hodnotnějších věcí doporučit. Pokud by jedna ze smluvních stran projevila vůli, že požaduje, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě, pak se má za to, že nechce být vázána, pokud by byla smlouva uzavřena v jiné než písemné formě (viz § 1758 NOZ).

Povinnosti prodávajícího

Základní povinnosti prodávajícího jsou zejména následující:

  • odevzdat kupujícímu věc a odevzdat mu doklady, které se k věci vztahují – odevzdat kupujícímu věc znamená, že mu prodávající umožní i faktickou možnost s věcí disponovat a užívat ji. Proto NOZ ukládá prodávajícímu povinnost, aby kupujícímu společně s věcí odevzdal i doklady, které se k věci vztahují. Jde jednak o doklady, které jsou nezbytné k převzetí věci, jako je dodací list, náložný list, skladištní list apod., jednak o doklady, které jsou nezbytné k užívání věci, jako je např. technická dokumentace. Má-li k předání dojít při zaplacení kupní ceny, pak je prodávající povinen předat doklady v místě placení, nedohodnou-li se strany jinak;

  • umožnit kupujícímu nabýt vlastnické právo k věci;

  • předat věc k přepravě v případě, že si tuto povinnost strany ve smlouvě sjednaly.

Povinnosti kupujícího

Základní povinnosti kupujícího jsou zejména následující:

  • zaplatit prodávajícímu kupní cenu, kterou si strany dohodly ve smlouvě nebo určily způsobem sjednaným ve smlouvě. Pokud kupní smlouva neobsahuje dohodu o kupní ceně a z jednání o uzavření smlouvy vyplývala vůle stran ji uzavřít i bez určení kupní ceny, pak je kupující povinen zaplatit kupní cenu, za niž se týž nebo srovnatelný předmět v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek obvykle prodává. Kupující není povinen kupní cenu zaplatit, dokud nemá možnost si věc prohlédnout. To neplatí, pokud se strany dohodnou jinak, nebo pokud byl ujednán takový

Nahrávám...
Nahrávám...