dnes je 29.6.2022

Input:

Nudný, ale podstatný dokument - obchodní podmínky

29.4.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.7
Nudný, ale podstatný dokument – obchodní podmínky

Mgr. Milan Vaňkát

Jak již bylo uvedeno, v případě prodeje zboží přes e-shop je uzavírána kupní smlouva. Podle občanského zákoníku může být část takové (kupní) smlouvy určena s odkazem na tzv. obchodní podmínky. Obchodní podmínky se využívají nejen k úpravě různých detailů potřebných pro provozovatele e-shopu, ale také provozovatel e-shopu (prodávající, podnikatel, správce) může jejich prostřednictvím plnit různé povinnosti, které mu ukládají právní předpisy.

Obchodní podmínky podle občanského zákoníku

V případě prodeje zboží prostřednictvím e-shopu je uzavírána kupní smlouva, jejíž část může být z praktických důvodů určena s odkazem na obchodní podmínky (viz § 1751 a násl. NOZ). Jak bylo zmíněno v úvodu, provozovatel může stanovit detailní podmínky koupě v obchodních podmínkách, které však lze využít i k tomu, že jejich prostřednictvím bude provozovatel plnit některé další zákonem stanovené povinnosti. Samotná ustanovení týkající se obchodních podmínek se nacházejí zejména v části věnující se obecným ustanovením ke smlouvám, a to konkrétně v rámci ustanovení o obsahu smlouvy (§ 1746 až § 1755 NOZ).

Podle § 1751 odst. 1 NOZ lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy; odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Uvedené ustanovení se zabývá jednou z možností, jak se mohou obchodní podmínky stát součástí uzavírané kupní smlouvy. Jedná se vlastně o tzv. nepřímá ujednání, která se stávají obsahem smlouvy odkazem na ně (k tomu viz rovněž § 1799 NOZ). Vedle toho se bude při uzavírání smlouvy prostřednictvím e-shopu jednat i o tzv. adhezní smlouvu ve smyslu § 1798 odst. 2 NOZ. V takovém případě musí být silnější smluvní strana, tj. provozovatel e-shopu (podnikatel, spotřebitel), schopna prokázat, že slabší strana byla s odkazovaným dokumentem náležitě seznámena. K uvedenému je vhodné poukázat na jedno ze základních ustanovení občanského zákoníku, a to § 4 odst. 2 NOZ, který uvádí, že činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé; to platí obdobně, pokud právní řád spojuje určitý následek s existencí pochybnosti.

Podle dosavadního výkladu nestačí na obchodní podmínky pouze odkázat, ale slabší strana s nimi musí být prokazatelně seznámena. K seznámení by přitom mělo dojít již v době uzavírání samotné kupní smlouvy. Pokud součástí uzavírané kupní smlouvy bude ujednání, že kupující se seznámil s obsahem obchodních podmínek, považuje se to za důkaz o seznámení, který však nevylučuje důkaz opaku. Jedním z možných způsobů, jak je prodávající seznámen s obsahem obchodních podmínek, je jejich přiložení, což zakládá fikci s jejich seznámením (k tomu rovněž viz § 1753 NOZ, který obsahuje zákaz tzv. překvapivých rozhodnutí.). Přiložení obchodních podmínek v písemné formě a jejich podpisu oběma stranami patrně nebude činit obtíže, což však nevylučuje ochranu slabší strany jinými ustanoveními. V některých případech při uzavírání smluv elektronickými prostředky by se zřejmý hypertextový odkaz mohl považovat za „přiložení”, měla by ale být zachována uchovatelnost obsahu. Na druhou stranu musí být v našem případě připomenut § 1827 odst. 2 NOZ, podle kterého uzavírá-li se smlouva za použití elektronických prostředků, poskytne podnikatel spotřebiteli v textové podobě kromě znění smlouvy i znění všeobecných obchodních podmínek. Pouhý hypertextový odkaz by tak ve vztahu ke spotřebiteli nemusel vyhovovat, resp. postačovat.1

Podle § 1753 NOZ pak ustanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, je neúčinné, nepřijala-li je tato strana výslovně; k opačnému ujednání se nepřihlíží. Zda se jedná o takové ustanovení, se posoudí nejen vzhledem k jeho obsahu, ale i ke způsobu jeho vyjádření. „Zákonodárce v tomto zohlednil společenskou realitu a po vzoru zahraničních úprav upravil ochranu proti překvapivým ujednáním v obchodních podmínkách. Jestliže chce subjekt používat při uzavírání smluv obchodní podmínky, nesmí tento prostředek zneužívat na újmu druhé strany a spoléhat, že je nebude číst a vyjednávat o nich. Jde o provedení povinnosti poctivého jednání podle § 6 odst. 1 NOZ. (…) Ochrana před překvapivými ujednáními směřuje ke kontrole obsahu obchodních podmínek. Vzniká-li pochybnost o obsahu, je nejdříve nutné ji odstranit výkladem (např. § 555, § 1812 odst. 1, § 1822 NOZ). Komentované ustanovení se nepoužije, bylo-li ujednání součástí vlastní smlouvy, a nikoliv obchodních podmínek (§ 1751 NOZ).”2

Pokud jde o samotnou „překvapivost” ujednání obchodních podmínek, obsahuje v sobě objektivní a subjektivní složku. Objektivní složka překvapivosti spočívá v neobvyklosti obsahu obchodních podmínek. Subjektivní složka překvapivosti spočívá v překvapivosti neobvyklého obsahu obchodních podmínek. Přitom obě složky se musejí posuzovat objektivně s ohledem na konkrétní okolnosti případu. Vychází se přitom z již uvedeného § 4 odst. 2 NOZ. Při posuzování konkrétního případu tak má význam vědomost průměrného člověka vzhledem ke všem okolnostem. „Představy a očekávání druhé strany (a tedy i překvapivost) se přitom posuzují nejenom s ohledem na obsah ujednání, ale i způsob jeho vyjádření. Přihlíží se přitom k dalším okolnostem uzavírání smlouvy. Mezi objektivní okolnosti patří zvolený smluvní typ, dispozitivní právní úprava, obvyklý obsah smlouvy. Zohledňují se i okolnosti konkrétního případu, například informace poskytnuté druhé straně před uzavřením smlouvy, katalog, prospekt, reklama.”3

V souvislosti s uvedeným ustanovením je vhodné poukázat rovněž na § 1800 a § 1813 NOZ. Obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen. Dále obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná. Vyžaduje-li to spravedlivé uspořádání práv a povinností stran, soud rozhodne obdobně podle § 577 NOZ. Dále se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch

Nahrávám...
Nahrávám...