dnes je 9.12.2022

Input:

Živnostenské podnikání

13.7.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.7.1
Živnostenské podnikání

JUDr. Dita Komárková

V České republice je v praxi nejčastěji se vyskytujícím druhem podnikání tzv. živnostenské podnikání, jež je upraveno zejména v zákoně č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Živnostenský zákon upravuje pravidla pro provozování živností, pravidla týkající se vzniku, změny a zániku živnostenského oprávnění, určuje pravidla pro kontrolu živnostenského podnikání a dále vymezuje také správní delikty, kterých se mohou jednotlivé subjekty dopustit, včetně sankcí, které může příslušný živnostenský úřad uložit.

Živnost

Živnostenský zákon používá pro živnostenské podnikání pojmu "živnost" (§ 1 ŽZ).

Živností se rozumí:

  • soustavná činnost,

  • provozovaná samostatně,

  • vlastním jménem,

  • na vlastní odpovědnost,

  • za účelem dosažení zisku a

  • za podmínek stanovených živnostenským zákonem.

Pro doplnění, pojem živnost, jak je vymezen v ustanovení § 2 ŽZ, se v podstatě shoduje s pojmem podnikání podle ustanovení § 420 NOZ. Nicméně pojem podnikání je pojmem širším, zahrnujícím i jiné výdělečné činnosti vykonávané na základě jiného oprávnění nežli živnostenského oprávnění, zatímco živnostenské podnikání je podnikání podle pravidel živnostenského zákona.

Negativní vymezení živností

Živnostenský zákon obsahuje tzv. negativní vymezení živností, což znamená, že uvádí činnosti, které živnostmi nejsou. Tyto činnosti jsou vypočteny v ustanovení § 3 ŽZ.

Pro zjednodušení lze roztřídit výdělečné činnosti, které nelze považovat za živnost, do pěti skupin, a to:1

1. činnosti vyhrazené zákonem státu nebo určené právnické osobě [§ 3 odst. 1 písm. a) ŽZ] – jedná se o tzv. státní výhrady a monopoly;

2. činnosti, jejichž podřízení živnostenskému zákonu by nebylo vhodné vzhledem k jejich povaze [§ 3 odst. 1 písm. b) až d) ŽZ] – zde se jedná například o využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti podle zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon);

3. činnost fyzických osob vykonávaná jako výkon povolání podle zvláštních předpisů (§ 3 odst. 2 ŽZ) – jedná se o činnosti, které mohou vykonávat pouze fyzické osoby na základě oprávnění podle zvláštních právních předpisů, jde například o činnost lékařů, lékárníků, stomatologů, advokátů, notářů, auditorů, daňových poradců atd.

Zde lze doplnit, že tyto činnosti rejstříkový soud zapíše jako předmět podnikání společnosti, jen pokud navrhovatel, tedy společnost prokáže, že daná činnost bude vykonávána pomocí osoby, která k tomu je oprávněna podle zvláštního předpisu (§ 13 odst. 2 ZVR).

4. činnosti, které jsou upraveny vzhledem k náročnosti jejich provozování samostatnými zákony, a některé další činnosti [§ 3 odst. 3 ŽZ, s výjimkou písm. ah)] – zde se jedná například o činnost bank, směnáren, obchodníků s cennými papíry, pojišťoven apod., u nichž zvláštní právní předpisy stanoví, který orgán vydává povolení k uvedeným podnikatelským činnostem;

5. pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor - § 3 odst. 3 písm. ah) ŽZ.

Pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor

Zvláštní postavení zaujímá pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, který není ani živnostenským podnikáním ani není upraven žádným zvláštním právním předpisem jako samostatná forma podnikání.

V praxi se můžete proto často setkat se společnostmi, které mají v obchodním rejstříku jako předmět podnikání zapsáno pouze "pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor". Rejstříkový soud je povinen takovýto předmět činnosti zapsat bez dalšího, tedy bez toho, aniž by bylo zapotřebí dokládat oprávnění k provozování této činnosti.

Druhy živností

Živnostenský zákon dělí živnosti do dvou základních skupin, a to:

1. živnosti ohlašovací

Živnosti zařazené do této skupiny mohou být provozovány pouze na základě ohlášení. U těchto živností postačí, pokud společnost splní zákonné požadavky a ohlásí živnostenskému úřadu zahájení živnostenského podnikání.

Oprávnění provozovat ohlašovací živnost vzniká společnosti, která je již zapsána v obchodním rejstříku, dnem ohlášení, a nikoliv až dnem vydání živnostenského listu živnostenským úřadem. Toto však neplatí bezvýjimečně, živnostenský zákon zakotvuje určité výjimky [§ 10 odst. 1 písm. a) ŽZ].

Pokud společnost byla teprve založena a není doposud zapsána v obchodním rejstříku, vzniká společnosti živnostenské oprávnění až dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku (§ 10 odst. 5 ŽZ). Jestliže však zakladatelé společnosti nepodají návrh na zápis nově založené společnosti do obchodního rejstříku ve lhůtě 90 dnů ode dne doručení výpisu, nebo pokud rejstříkový soud nevyhoví návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku (a tedy společnost nezapíše), pak živnostenský rejstřík rozhodne o tom, že ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávnění.

Živnostenský zákon dále dělí ohlašovací živnosti do následujících tří kategorií:

a) živnosti řemeslné (§ 20 – 22 ŽZ) – podmínkou jejich provozování je splnění odborné způsobilosti, kterou lze prokázat například dokladem o řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem v příslušném oboru nebo dokladem o řádném ukončení středního vzdělání s maturitou.

Řemeslné živnosti jsou uvedeny v příloze č. 1 živnostenského zákona, a jedná se například o řeznictví a uzenářství; pekařství, cukrářství; obráběčství; zednictví atd.

b) živnosti vázané (§ 23 – 24 ŽZ) - podmínkou jejich provozování je splnění odborné způsobilosti, která je výslovně uvedena v příloze č. 2 živnostenského zákona, popřípadě je uvedena v jiném zvláštním právním předpisu, na který je v této příloze odkázáno.

Vázané živnosti jsou uvedeny v příloze č. 2 živnostenského zákona, a jedná se například o geologické práce; zpracování tabáku a výrobu tabákových výrobků; podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady; projektovou činnost ve výstavbě atd.

c) živnost volná (§ 25 ŽZ) – k provozování živnosti volné není zapotřebí prokazovat odbornou ani jinou způsobilost.

Obory volné živnosti jsou uvedeny v příloze č. 4 živnostenského zákona, a jedná se například o velkoobchod a maloobchod; údržbu motorových vozidel a jejich příslušenství; ubytovací služby; projektování pozemkových úprav; realitní činnost, správu a údržbu nemovitostí atd.

2. živnosti koncesované

Živnosti koncesované mohou být provozovány pouze na základě koncese. Výčet živností koncesovaných je uveden v příloze č. 3 živnostenského zákona a jedná se například o výrobu a zpracování paliv a maziv a distribuci pohonných hmot; provozování cestovní kanceláře; ostrahu majetku a osob atd.

K provozování těchto živností je zapotřebí prokázat požadovanou odbornou způsobilost, která je uvedena pro jednotlivé koncesované živnosti v téže příloze.

Oprávnění k provozování koncesované živnosti vzniká až dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. I zde platí, že společnosti založené, ale doposud nezapsané do obchodního rejstříku nemůže vzniknout oprávnění k provozování koncesované živnosti dříve nežli ke dni zápisu do obchodního rejstříku.

Obdobně jako v případě ohlašovacích živností platí, že pokud zakladatelé společnosti nepodají návrh na zápis nově založené společnosti do obchodního rejstříku ve lhůtě 90 dnů ode dne doručení výpisu, nebo pokud rejstříkový soud nevyhoví návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku (a tedy společnost nezapíše), pak živnostenský rejstřík rozhodne o tom, že ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávnění a tuto skutečnost poznamená do spisu a současně ji zapíše do živnostenského rejstříku.

Na vydání koncese není právní nárok. To, zda bude koncese vydána, záleží na uvážení orgánu, který je k jejímu vydání oprávněn.

Názvy živností

Název živnosti si nelze zvolit náhodně. Živnost musí být označena, resp. uvedena ve společenské smlouvě (zakladatelské listině) společnosti a zapsána v obchodním rejstříku tak, jak je definována (nazvána) v příslušné příloze živnostenského zákona. Společnost, resp. zakladatelé, později společníci musí tedy dbát na to, aby ve společenské smlouvě byl název živnosti řádně uveden.

Co se týče živnosti volné, tak ta bývá zpravidla označována názvem "Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona". Zde není zapotřebí vyjmenovávat jednotlivé obory činností ve společenské smlouvě ani v obchodním rejstříku. Toto má zejména praktický dopad spočívající v tom, že společnost není povinna měnit společenskou smlouvu a měnit zapsaný předmět podnikání v obchodním rejstříku pokaždé, když dojde k rozšíření nebo zúžení o jednotlivé obory činností.

Názorněji řečeno, nedoporučujeme zapisovat jako předmět podnikání toto:

Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona:

  • Velkoobchod a maloobchod; a

  • Reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení.

Ale pouze "Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona".

Obsahová náplň živnosti

Při volbě živnosti je třeba vycházet z její obsahové náplně. Obsahová náplň je vymezením činnosti, kterou lze na základě jednotlivých živnostenských oprávnění provozovat.

Obsahové náplně jsou vymezeny nařízením vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností.

Rozsah živnostenského oprávnění

Rozsah živnostenského oprávnění se posuzuje podle předmětu podnikání uvedeného ve výpisu. Pokud má společnost pochybnost o rozsahu živnostenského oprávnění, může se obrátit na živnostenský úřad, který následně na její žádost rozhodne o rozsahu živnostenského oprávnění.

V zásadě platí, že na základě živnostenského oprávnění lze provozovat pouze takovou činnost, která je uvedena jako obsahová náplň příslušné živnosti ve výše uvedeném vládním nařízení č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností. Z tohoto pravidla živnostenský zákon zakotvuje dvě výjimky, a to tzv. doprovodné činnosti provozované u obchodních a výrobních činností a při přepravě osob a zboží. Bližší pravidla týkající se těchto doprovodných činností jsou uvedena v ustanovení § 34 až 44 ŽZ.

Doprovodné činnosti u obchodních činností

Podnikatel provozující živnost, která spočívá v obchodní činnosti, je oprávněn, zůstane-li zachována povaha živnosti, také (§ 34 ŽZ):

  • pronajímat zboží,

  • zprostředkovávat koupi a prodej zboží v jednotlivých případech,

  • provádět na zboží drobné změny, jimiž zboží přizpůsobuje potřebám kupujícího na jeho žádost,

  • provádět montáž zboží dodaného zákazníkovi, pokud může být provedena jednoduchými operacemi bez zvláštních odborných znalostí,

  • provádět výměnu vadných součástí u dodaného zboží, pokud může být provedena jednoduchým způsobem bez zvláštních odborných znalostí.

Podnikatel je rovněž oprávněn provádět servis dodaného zboží za předpokladu, že k tomu použije odborně způsobilých osob. Dále má podnikatel právo přijímat objednávky na zhotovení, zpracování nebo úpravy zboží, k

Nahrávám...
Nahrávám...