dnes je 9.12.2022

Input:

Změny v ochraně spotřebitelů

15.11.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.199
Změny v ochraně spotřebitelů

Mgr. Mgr. Radana Burešová

Již k 28. květnu 2022 měla ve všech členských státech Evropské unie nabýt účinnosti pravidla ochrany spotřebitele stanovená směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2161 ze dne 27. listopadu 2019, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES, 2005/29/ES a 2011/83/EU, pokud jde o lepší vymáhání a modernizaci právních předpisů Unie na ochranu spotřebitele (dále jen "směrnice EU"), označovanou také jako směrnice "OMNIBUS" nebo "modernizační směrnice".

Český parlament příslušný prováděcí předpis schválil teprve počátkem listopadu 2022, nicméně nová právní úprava zřejmě nabude účinnosti ještě před začátkem roku 2023. Konkrétně se jedná o zákon, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Jak vyplývá z názvu prováděcího zákona, bude materie, která je předmětem směrnice, upravena ve dvou právních předpisech – v zákoně č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, (dále jen "ZOSP") a v občanském zákoníku (dále jen "NOZ").

Vzhledem k tomu, že v České republice je ochrana spotřebitele upravena v těchto dvou (hlavních) právních předpisech a zákon některé požadavky směrnice provádí oklikou (např. místo toho, aby výslovně uložil nějakou povinnost, jak to činí směrnice, stanoví zákaz jednání, které nesplňuje daný požadavek, popř. místo povinnosti konat stanoví informační povinnost), není nová česká právní úprava nejpřehlednější.

Rozšíření předmětu ochrany

Směrnice rozšiřuje definici produktu (v českém právním řádu "výrobku"), na jehož nabízení se vztahuje ochrana spotřebitele – takovým produktem jsou nově i digitální služby a digitální obsah, a to poskytované na hmotných nosičích i bez nich.

Tato změna byla do českého práva provedena implicitně zavedením nového smluvního typu do občanského zákoníku – "Poskytování digitálního obsahu" (nový § 2389a a násl. NOZ), přičemž "digitálním obsahem" se rozumí "věc v digitální podobě". Vzhledem k tomu, že podle ZOSP je po novele výrobkem "věc včetně práv a závazků s touto věcí souvisejících", je jím i digitální obsah. I na tuto oblast se tudíž nyní v plné míře vztahuje ochrana spotřebitele.

Klamavé praktiky a klamavá opomenutí

Mimoto se novela provedená zákonem zabývá některými obchodními praktikami, které jsou v současné době víceméně běžné, byť jsou spotřebiteli vnímány jako nežádoucí, a do značné míry je omezuje. Nová česká právní úprava tak činí v zásadě dvěma způsoby: jednak zařazením na seznam klamavých, resp. nekalých obchodních praktik či opomenutí, jednak rozšířením informačních povinností prodávajícího.

Za klamavou praktiku jsou tak podle ZOSP nově považovány:

1. Prodej zboží dvojí kvality

Do seznamu klamavých konání, tj. nekalých obchodních praktik, bylo doplněno uvádění výrobku na trh jako výrobku totožného s výrobkem uváděným na trh v nejméně dvou dalších členských státech Evropské unie, přestože takový výrobek má podstatně odlišné složení nebo znaky, tj. zákaz nabízení zboží dvojí kvality, a to nejen potravin, nýbrž veškerého zboží.

Jak vyplývá ze znění ZOSP, tento zákaz platí pouze v případě, že je daný výrobek nabízen ještě nejméně ve dvou dalších státech EU. Mimoto zákaz i v případě, že zboží je uváděno na trh ještě ve dvou dalších členských státech EU, neplatí, pokud je dvojí kvalita zboží odůvodněna oprávněnými a objektivními skutečnostmi. Za oprávněné a objektivní skutečnosti, které uvádění takových výrobků na trh umožňují, lze považovat mj. skutečnost, že české právní předpisy vyžadují použití jiných surovin, např. proto, že ty původní jsou u nás zakázány, nebo že jsou určité suroviny dostupné pouze sezónně, či nejsou dostupné vůbec, popř. že výrobce sleduje cíl spočívající v ochraně zdraví obyvatelstva (např. snížení množství cukru) nebo životního prostředí. Podle důvodové zprávy k zákonu mají prodávající rovněž právo "nabízet výrobky stejné značky o odlišném objemu nebo hmotnosti v návaznosti na zvyklosti trhu".

2. Netransparentní řazení zboží ve výsledcích vyhledávání

Nová česká právní úprava za klamavou praktiku označuje i poskytování "výsledků vyhledávání v reakci na dotaz spotřebitele při on-line vyhledávání bez jasného uvedení placené reklamy nebo platby za účelem dosažení lepšího pořadí výrobku nebo služby v rámci výsledků vyhledávání".

Kromě toho ZOSP v rámci informačních povinností klade ještě vyšší požadavky na poskytovatele on-line tržišť, kteří jsou povinni poskytnout spotřebiteli způsobem jasným, srozumitelným a vhodným pro použití prostředku komunikace na dálku obecnou informaci o hlavních parametrech určujících pořadí nabídek předkládaných spotřebiteli a o jejich relativní váze oproti ostatním parametrům a tuto informaci zpřístupnit v konkrétním oddílu on-line rozhraní tak, aby byla přímo a snadno dostupná z místa, na němž jsou učiněny nabídky, které jsou výsledkem vyhledávání na základě dotazu spotřebitele.

Prodávající tedy nově mají povinnost uvádět požadované informace, a to stanoveným způsobem, přičemž jasnost, srozumitelnost a snadná dostupnost těchto informací by měla být samozřejmostí.

3. Přeprodej vstupenek

Klamavou praktikou je nově i postup, kdy někdo (zpravidla za vyšší cenu) prodává spotřebitelům vstupenky, které získal na základě využití automatizovaných prostředků (speciálních nákupních programů) s cílem obejít stanovené limity pro počet vstupenek, které může zakoupit jedna osoba, nebo jakákoli jiná pravidla použitelná pro nákup vstupenek. Cílem je zamezit hromadnému skupování vstupenek (nejčastěji na koncerty) a jejich následnému přeprodeji za vyšší ceny.

4. Falešné recenze

Stále více nakupujících se při výběru zboží ať již on-line, či v kamenných obchodech, řídí recenzemi zveřejňovanými na internetu. Prodávající jsou si toho vědomi, a proto v některých případech recenze upravují, zkreslují nebo dokonce účelově vytvářejí. Ve snaze takovým praktikám zabránit směrnice, resp. ZOSP za klamavá označuje následující jednání:

a) tvrzení, že recenze výrobku nebo služby pochází od spotřebitele, který produkt skutečně použil nebo jej zakoupil, aniž by prodávající přijal přiměřená opatření k ověření toho, zda pocházejí od takového spotřebitele;

b) zveřejňování falešných spotřebitelských recenzí či doporučení; nebo

c) pověření jiné osoby, aby takové spotřebitelské recenze či doporučení zveřejnila; nebo

d) zkreslování spotřebitelských recenzí nebo doporučení na sociálních sítích s cílem propagovat výrobek nebo službu.

Uvedenou právní úpravu zřejmě ovšem bude třeba vykládat v tom smyslu, že se vztahuje i na spotřebitelské recenze hodnotící prodávajícího samotného, například jeho spolehlivost či komunikaci nebo rychlost dodání výrobku.

Aby se nedopustili klamavého jednání uvedeného pod písmenem a), budou tedy podnikatelé využívající spotřebitelské recenze nově povinni uskutečnit přiměřené kroky k ověření toho, zda recenze skutečně pocházejí od spotřebitelů, kteří produkt skutečně použili nebo jej zakoupili.

Nadto jsou prodávající povinni uvádět informace o tom, zda a jak zajišťují, aby zveřejněné recenze pocházely od spotřebitelů, kteří produkt skutečně použili nebo si jej zakoupili. Podle směrnice by měly být poskytnuty i informace například o tom, zda jsou zveřejňovány veškeré dostupné recenze, tedy i negativní, nebo zda byly tyto recenze sponzorovány či ovlivněny smluvním vztahem s obchodníkem.

Bude tedy nutno přijmout technická opatření umožňující např. spárování autorů recenzí s osobami, které daný produkt zakoupily a informaci o těchto opatřeních zveřejnit v e-shopu, a to ideálně tak, aby se na ně bylo možno snadno dostat přímo ze stránky zobrazující recenze.

5. Informační povinnosti

Mezi nové informační povinnosti patří uvádění informací týkající se praktiky nabízení tzv. falešných slev, tedy slev, které jsou pouze zdánlivé:

Falešné slevy

Novela ZOSP v souladu se směrnicí zásadním způsobem omezuje prostor pro falešné slevy. ZOSP nově stanoví, že veškerá oznámení o slevě z ceny musí uvádět nejnižší cenu (tzv. předchozí cena), kterou obchodník uplatňoval v době 30 dnů před poskytnutím slevy.

V případě výrobků, které jsou na trhu méně než 30 dnů, je předchozí cenou nejnižší cena nabízená od okamžiku uvedení na trh do okamžiku poskytnutí slevy.

Ustanovení o předchozí ceně se vůbec nepoužije pro výrobky, které podléhají rychlé zkáze, nebo pro výrobky s krátkou dobou spotřeby.

E-shop A prodává výrobek V, jehož cena v tomto e-shopu do 15. listopadu činila 1 000 Kč. Od 16. do 25. listopadu byla cena zvýšena na 1 200 Kč. Od 26. listopadu začala akce "Black Friday", v jejímž rámci byl výrobek V nabízen jako zlevněný "pouze za 1 000 Kč".

Takovýto postup je nepřípustný. V rámci akce od 26. listopadu bude muset být kromě ceny po slevě uvedena i "předchozí cena", kterou nebude 1 200 Kč, ale 1 000 Kč jakožto nejnižší cena, kterou obchodník uplatňoval po dobu 30 před poskytnutím slevy, takže bude na první pohled patrné, že cena ve výši 1 000 Kč ve skutečnosti není slevou.

Uvedená úprava má zamezit i praxi, kdy někteří obchodnicí nabízejí své zboží "ve slevě" prakticky neustále.

Zvláštní pravidla platí pro

Nahrávám...
Nahrávám...