dnes je 9.12.2022

Input:

Zvýšení základního kapitálu s. r. o.

1.1.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.5.2
Zvýšení základního kapitálu s. r. o.

Mgr. Iva Jarolímová, Mgr. Markéta Káninská

Právní úpravu zvýšení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným nalezneme v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, a to především v ustanovení § 216 až 232 ZOK. Souvisejícími ustanoveními jsou dále zejména ustanovení § 15, § 17, § 19 až 22, § 25 odst. 2, § 26 až 29, § 142 až 144, § 150 a § 151, § 171 až 173 a § 190 odst. 2 písm. b) ZOK.

Základní kapitál

Základním kapitálem společnosti s ručením omezeným se rozumí peněžní vyjádření souhrnu všech vkladů všech společníků. Základní kapitál tedy není označením pro majetek vložený zakladateli při založení nebo společníky (či budoucími společníky) při zvýšení základního kapitálu do společnosti, ale pouze peněžní vyjádření hodnoty tohoto majetku. Základní kapitál musí být vždy vyjádřen v jednotkách české měny.

Minimální výše vkladu jednoho společníka činí, není-li v zakladatelském dokumentu uvedeno něco jiného, 1 Kč. Od výše vkladu se posléze odvíjí i výše základního kapitálu. ZOK nově připouští vznik společností se základním kapitálem ve výši 1 Kč. Horní hranice výše základního kapitálu stanovena není.

Výše základního kapitálu, jakož i výše vkladu každého ze společníků, včetně způsobu a lhůty stanovené pro splnění vkladové povinnosti, jsou obligatorními náležitostmi každé společenské smlouvy, resp. zakladatelské listiny společnosti s ručením omezeným. Proto také zvýšení základního kapitálu společnosti představuje současně změnu zakladatelského dokumentu společnosti.

Orgán oprávněný rozhodnout o zvýšení základního kapitálu

V rámci organizační struktury společnosti s ručením omezeným je rozhodování o změnách výše základního kapitálu, tedy i rozhodování o zvýšení základního kapitálu společnosti svěřeno do výlučné působnosti nejvyššího orgánu společnosti, tedy valné hromady. Rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu spadá do skupiny rozhodnutí, jejichž důsledkem je změna společenské smlouvy ve smyslu ustanovení § 171 odst. 1 písm. b) ZOK, proto se k přijetí takového rozhodnutí vyžaduje souhlas alespoň dvoutřetinové většiny hlasů všech společníků, nestanoví-li společenská smlouva vyšší počet hlasů. Současně se takové rozhodnutí osvědčuje veřejnou listinou, tedy notářským zápisem.

Jednočlenná společnost

Má-li společnost pouze jediného společníka, nekoná se valná hromada a působnost valné hromady vykonává tento jediný společník. Ten také zcela samostatně rozhoduje o zvýšení základního kapitálu společnosti. Rozhodnutí jediného společníka o zvýšení základního kapitálu musí splňovat stejné formální požadavky jako rozhodnutí valné hromady, tedy i takové rozhodnutí musí mít formu notářského zápisu.

Účinky zvýšení základního kapitálu

Účinky zvýšení základního kapitálu se rozlišují podle toho, zda jde o efektivní nebo nominální způsob zvýšení základního kapitálu.

U efektivního zvýšení základního kapitálu (zvýšení prostřednictvím převzetí vkladové povinnosti ke zvýšení stávajících vkladů nebo k novému vkladu) nastávají dle novely ZOK účinky zvýšení již okamžikem převzetí vkladové povinnosti a vnesením všech nepeněžitých, resp. splacením takové části peněžitých vkladů určené společenskou smlouvou nebo rozhodnutím valné hromady o zvýšení základního kapitálu, s jejímž splacením společenská smlouva nebo toto rozhodnutí spojuje účinky zvýšení základního kapitálu; je-li taková část peněžitých vkladů určená společenskou smlouvou, může rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu určit, že účinky nastávají později. Nejzazším datem však může být toliko datum zápisu změny výše základního kapitálu do obchodního rejstříku.

U nominálního zvýšení základního kapitálu (zvýšení z vlastních zdrojů) a u kombinovaného zvýšení základního kapitálu (kombinace efektivního a nominálního zvýšení základního kapitálu) nastávají účinky zvýšení až zápisem nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku.

Kdy je a kdy není možné zvýšení základního kapitálu

Základní kapitál společnosti je možné zvýšit jak peněžitými, tak nepeněžitými vklady. Pro oba druhy vkladů stanoví ZOK jistá omezení.

Zvýšení základního kapitálu peněžitými vklady je přípustné teprve v okamžiku, kdy jsou všechny dosavadní peněžité vklady společníků zcela splaceny, a to bez ohledu na to, je-li již jejich splacení zapsáno v obchodním rejstříku (nepeněžité vklady musí být zcela splaceny před zápisem společnosti do obchodního rejstříku, pokud tímto zápisem společnost vzniká, nebo před zápisem samotného zvýšení základního kapitálu společnosti do obchodního rejstříku, k němuž dochází za trvání existence společnosti, vždy), ledaže se při zvýšení základního kapitálu vytvářejí nové podíly. Novelou ZOK je tato výjimka u peněžitých vkladů zrušena a zvýšení základního kapitálu peněžitými vklady je možné jen za podmínky dosavadních splacených vkladů.

Zvýšit základní kapitál nepeněžitými vklady je sice možné i v případě, kdy peněžité vklady zcela splaceny nejsou, ovšem v takovém případě má jednatel povinnost zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady obhájit před valnou hromadou. Jednatel totiž musí předložit valné hromadě písemnou zprávu, ve které uvede důvody pro zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady. Novela ZOK stanovila, že písemná zpráva jednatele musí obsahovat i popis nepeněžitého vkladu a informaci o způsobu ocenění (zda se oceňuje znaleckým posudkem nebo postupem podle § 468 a 469 ZOK). Zároveň se zpřesňuje, že písemná zpráva jednatele obsahuje i částku ocenění nepeněžitého vkladu a výši emisního kursu, který má být splacen (nikoli pouze odůvodnění částky, která se započítává na emisní kurs). Částka ocenění nepeněžitého vkladu se v písemné zprávě jednatele neuvádí, oceňuje-li se nepeněžitý vklad postupem podle § 468 ZOK.

Zvýšit základní kapitál je možné pouze nepeněžitými vklady, které schválila valná hromada společnosti.

Splacení vkladů do základního kapitálu

Peněžité vklady ke zvýšení základního kapitálu společnosti nemusí být spláceny na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva. Peněžité vklady při zvyšování základního kapitálu tak lze splácet jak na běžný podnikatelský účet společnosti, tak i v hotovosti do pokladny (ovšem v takovém případě je třeba respektovat omezení plynoucí ze zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti).

V případě peněžitých vkladů není stanoven žádný minimální rozsah splacení vkladů před podáním návrhu na zápis zvýšení do obchodního rejstříku. Ustanovení § 148 ZOK se na zvyšování základního kapitálu také neuplatní. Lhůta pro splnění vkladové povinnosti se uvádí toliko v prohlášení o převzetí vkladové povinnosti a její délka je zpravidla dána společenskou smlouvou (případně vyplývá z ustanovení § 150 odst. 1 ZOK), přičemž nesmí překročit dobu pěti let. To platí i v případě, kdy má společnost pouze jediného společníka.

Co se týká nepeněžitých vkladů, vkladem může být jen majetek, jehož hospodářská hodnota je zjistitelná (tj. penězi ocenitelná). Vklady spočívající v závazcích týkajících se provedení prací nebo v poskytnutí služeb jsou i nadále zakázány. Obdobně nelze jako nepeněžitý vklad poskytnout pohledávku vůči společnosti, tato pohledávka však může být smluvně započtena proti pohledávce společnosti na splnění vkladové povinnosti, bude-li s tím valná hromada společnosti souhlasit (ani v takovém případě však nejde o nepeněžitý vklad, nýbrž o splacení peněžitého vkladu započtením - pozn.).

Jak se zjišťuje hodnota nepeněžitého vkladu

Hodnota nepeněžitého vkladu se primárně určuje na základě znaleckého posudku zpracovaného znalcem vybraným ze seznamu znalců vedeného podle zákona o znalcích a tlumočnících. Znalce vybírá jednatel společnosti.

Výjimky z povinnosti oceňovat nepeněžitý vklad posudkem znalce

Při zvyšování základního kapitálu společnosti s ručením omezeným se mohou přiměřeně použít i ustanovení § 468 až 473 ZOK, které upravují výjimky z povinnosti oceňovat nepeněžitý vklad posudkem znalce. Splní-li společnost zákonem stanovené podmínky, nemusí nutně za účelem stanovení hodnoty nepeněžitého vkladu nechávat zpracovat znalecký posudek.

Bude-li předmětem nepeněžitého vkladu investiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu a rozhodne-li tak jednatel společnosti, použije se při určení jeho ceny vážený průměr z cen, za které byly uskutečněny obchody na regulovaném trhu s tímto cenným papírem nebo nástrojem za posledních šest měsíců. Novelou ZOK se v rámci oceňování nepeněžitého vkladu dle výše uvedeného postupu neuvádí částka ocenění a to v případech vyžadovaných ZOK, kterými jsou např. usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu převzetím vkladové povinnosti ve smyslu § 223 ZOK, nebo v prohlášení o převzetí vkladové povinnosti společníka dle § 224 ZOK.

Bude-li předmětem nepeněžitého vkladu jakýkoli jiný majetek, než investiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu, a rozhodne-li tak opět jednatel společnosti, použije se pro určení jeho ceny jeho reálná hodnota stanovená obecně uznávaným nezávislým odborníkem za využití obecně uznávaných standardů a zásad oceňování za posledních šest měsíců před vnesením vkladu. Takovým obecně uznávaným nezávislým odborníkem může být například renomovaná realitní kancelář s dlouhodobými zkušenostmi na realitním trhu.

Dalším náhradním způsobem ocenění je stanovení ceny podle reálné hodnoty majetku vykázané v účetní závěrce za účetní období předcházející rozhodnutí valné hromady o nepeněžitém vkladu, pokud o takovém majetku společník či budoucí společník účtuje a pokud taková účetní závěrka byla ověřena auditorem s výrokem bez výhrad.

Zvolí-li společnost některý z náhradních způsobů ocenění nepeněžitého vkladu, je také povinna po přijetí rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu zveřejnit v Obchodním věstníku před vnesením nepeněžitého vkladu oznámení s následujícími údaji:

  • popisem nepeněžitého vkladu a datem přijetí rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu,

  • cenou nepeněžitého vkladu, způsobem jeho ocenění, popřípadě i použitými metodami a odůvodněním, jak znalec k tomuto ocenění dospěl,

  • vyjádřením, zda cena nepeněžitého vkladu odpovídá hodnotě podílu, který má být za tento nepeněžitý vklad získán,

  • sdělením, že nenastaly výjimečné nebo nové okolnosti, které by mohly původní ocenění ovlivnit.

Společnost je dále povinna založit do sbírky listin ve lhůtě jednoho měsíce po vnesení nepeněžitého vkladu prohlášení obsahující výše uvedené údaje.

Vnášení (splácení) nepeněžitých vkladů

Nepeněžité vklady musí být vneseny (splaceny) před podáním návrhu na zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. Způsob vnášení se liší v závislosti na předmětu nepeněžitého vkladu.

a) Je-li nepeněžitým vkladem nemovitá věc, je předmět vkladu vnesen tak, že vkladatel předá společnosti nemovitou věc a současně písemné prohlášení o vnesení nemovité věci s úředně ověřeným podpisem. Vlastnické právo ke vkládané nemovité věci nabývá společnost až vkladem práva do příslušného katastru nemovitostí na základě shora uvedeného písemného prohlášení vkladatele. V případě, že na společnost nepřejde vlastnické právo k předmětu nepeněžitého vkladu, ačkoli je nepeněžitý vklad považován za vnesený, je společník, který se k poskytnutí takového nepeněžitého vkladu zavázal, povinen zaplatit hodnotu nepeněžitého vkladu v penězích. Naproti tomu společnost je povinna společníkovi vrátit předmět nepeněžitého vkladu, který převzala, s výjimkou případu, kdy je povinna předmět nepeněžitého vkladu vydat oprávněné osobě (např. v případě odcizené věci jejímu skutečnému vlastníkovi).

b)

Nahrávám...
Nahrávám...