dnes je 25.9.2022

Input:

470/1990 Sb., Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat (č. 98) a Úmluvy o metodách stanovení minimálních mezd v zemědělství (č. 99)

č. 470/1990 Sb., Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat (č. 98) a Úmluvy o metodách stanovení minimálních mezd v zemědělství (č. 99)
SDĚLENÍ
federálního ministerstva zahraničních věcí
Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 1. července 1949 byla na 32. zasedání generální konference Mezinárodní organizace práce přijata Úmluva o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat (č. 98) a dne 28. června 1951 byla na 34. zasedání generální konference Mezinárodní organizace práce přijata Úmluva o metodách stanovení minimálních mezd v zemědělství (č. 99). Ratifikace Úmluv Československou socialistickou republikou byly zapsány dne 21 ledna 1964 generálním ředitelem Mezinárodního úřadu práce. Podle svých článků 8 a 7 Úmluvy vstoupily pro Československou socialistickou republiku v platnost dnem 21. ledna 1965.
České překlady Úmluv se vyhlašují současně.
Úmluva č. 98
Úmluva
o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat
Generální konference Mezinárodní organizace práce, která byla svolána Správní radou Mezinárodního úřadu práce do Ženevy a tam se sešla dne 8. června 1949 na svém třicátém druhém zasedání,
rozhodnuvši přijmout některé návrhy týkající se provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat, jež jsou čtvrtým bodem jednacího pořadu zasedání,
rozhodnuvši, že tyto návrhy budou mít formu mezinárodní úmluvy,
přijímá dne 1. července 1949 tuto úmluvu, která bude označována jako Úmluva o právu se organizovat a kolektivně vyjednávat, 1949:
Článek 1
(1) Pracovníci budou požívat přiměřené ochrany proti všem projevům diskriminace směřujícím k ohrožení odborové svobody v jejich zaměstnání.
(2) Taková ochrana se zejména uplatní, pokud jde o jednání, mající za cíl:
a) vázat zaměstnání pracovníka na podmínku; že se nestane členem odborové organizace nebo že zruší své členství v odborové organizaci;
b) propustit pracovníka nebo ho jiným způsobem poškodit pro jeho členství v odborech nebo pro jeho účast na odborové činnosti v mimopracovní době nebo, se souhlasem zaměstnavatele, během pracovní doby.
Článek 2
(1) Organizace pracovníků a zaměstnavatelů požívají při ustavování, činnosti nebo správě svých organizací náležité ochrany proti jakémukoli zasahování jedněch do záležitostí druhých, ať již přímému či prostřednictvím zástupců nebo členů.
(2) Za zasahování ve smyslu tohoto článku se pokládají zejména opatření směřující k vytvoření organizací pracovníků ovládaných zaměstnavateli nebo organizacemi zaměstnavatelů nebo k podporování organizací pracovníků finančními nebo jinými prostředky s úmyslem podřídit tyto organizace kontrole zaměstnavatelů nebo organizacím zaměstnavatelů.
Článek 3
Tam, kde je to nutné, budou zřízeny orgány přiměřené vnitrostátním podmínkám, aby bylo zajištěno respektování práva organizovat se, vymezeného v předchozích článcích.
Článek 4
Tam, kde je to nutné, budou přijata opatření přiměřená vnitrostátním podmínkám pro
Nahrávám...
Nahrávám...