Distanční smlouvy a smlouvy uzavřené mimo obvyklé obchodní prostory

7.1

Distanční smlouvy a smlouvy uzavřené mimo obvyklé obchodní prostory

JUDr. Dita Komárková

Pozitivní změnou nového občanského zákoníku je sjednocení úpravy distančních smluv a smluv uzavíraných mimo obvyklé obchodní prostory. V dřívější úpravě byly tyto dva druhy smluv rozděleny do dvou samostatných celků včetně samostatné úpravy odstoupení od smlouvy, navíc ani nebyly umístěny vedle sebe. Nový občanský zákoník již obsahuje společná ustanovení pro obě kategorie smluv, například v podobě zvýšené informační povinnosti. Sjednoceny jsou také podmínky pro odstoupení od smlouvy. Právní úprava je zároveň podrobnější a příznivější pro spotřebitele (§ 1820 a násl. NOZ).

 NahoruNa které smlouvy se ochranná ustanovení nepoužijí

Ustanovení o distančních smlouvách a smlouvách uzavřených mimo obvyklé prostory se nepoužijí na zákonem taxativně vyjmenované smlouvy. Konkrétně na smlouvu:

• o poskytování sociálních služeb, sociálního bydlení, péče o děti a podpora osob, které se trvale nebo dočasně nacházejí v nouzové situaci,

• o poskytování zdravotní péče,

• jejímž předmětem je sázka, hra nebo los,

• jejímž předmětem je vznik, převod či zánik práva k nemovité věci a nájem bytu,

• jejímž předmětem je výstavba nové budovy a podstatná přestavba budovy,

• o zájezdu,

• o dodávce potravin, nápojů nebo jiného zboží běžné spotřeby dodávaného do spotřebitelovy domácnosti nebo do jiného místa, které spotřebitel určil,

• o přepravě osoby,

• uzavřenou při použití prodejních automatů nebo automatizovaných obchodních prostor, nebo

• uzavřenou s poskytovatelem veřejně dostupné služby elektronických komunikací prostřednictvím telefonního automatu za účelem jeho používání nebo uzavřenou za účelem jediného spojení spotřebitele telefonem, faxem nebo internetem. Tyto smlouvy jsou upraveny v jiných částech NOZ nebo ve speciálních předpisech, obsahují totiž řadu specifik či požadavků týkajících se speciální problematiky té které smlouvy.

 NahoruDistanční smlouvy

Smlouvou sjednanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (uzavřenou distančním způsobem) se rozumí smlouva uzavřená bez současné fyzické přítomnosti spotřebitele.

Mezi prostředky komunikace na dálku patří zejména adresovaný či neadresovaný tisk, typový dopis, reklama v tisku s objednávkovým tiskopisem, katalog, telefon s lidskou obsluhou či bez lidské obsluhy, telefax, rozhlas, internet apod. Na rozdíl od předchozí právní úpravy nový občanský zákoník neuvádí ani příkladmý výčet těchto prostředků.

 NahoruSmlouvy uzavřené na dálku při použití elektronických prostředků

Zvláštní pozornost věnuje ustanovení § 1826 NOZ smlouvám, které jsou uzavřeny na dálku při použití elektronických prostředků. Zákon má na mysli především nakupování prostřednictvím webové aplikace, tzv. e-shopy. Podnikatel je povinen spotřebitele informovat o tom, zda bude smlouva archivována a zda bude přístupná, dále o jednotlivých technických krocích vedoucích k uzavření smlouvy, o jazycích, v nichž je možné smlouvu uzavřít, o kodexech chování a o tom, zda je možné zjistit a opravit chyby před odesláním objednávky. Jedná-li se o formulářovou smlouvu, musí být spotřebitel schopen formulář před odesláním objednávky upravovat. Odkazuje-li na všeobecné obchodní podmínky, je podnikatel povinen poskytnout spotřebiteli jejich znění v textové podobě. Ustanovení se nepoužije, pokud je celé jednání o smlouvě uskutečňováno prostřednictvím elektronické pošty nebo obdobnou individuální komunikací.

 NahoruSmlouvy uzavírané mimo obchodní prostory

Spotřebitel zpravidla nakupuje výrobky či objednává služby přímo v sídle podnikatele nebo v jeho provozovně, která je považována za obchodní prostory. Obchodní prostory vyžadují znak trvalosti nebo obvyklosti, a to z pohledu vnímání spotřebitele. Jedná se o prostory, kde spotřebitel očekává podnikání daného podnikatele. Obchodní prostory slouží podnikateli jako jeho trvalé či obvyklé místo jeho podnikání, a to nezávisle na jejich podobě. Vždy bude nezbytné toto posoudit podle konkrétních okolností a dle toho zvážit, zda například stánek na trhu je možné považovat za obchodní prostor podnikatele.

Smlouva uzavřená mimo obchodní prostory není novým občanským zákonem vymezena. Nicméně lze dovodit, že se jedná o smlouvu uzavřenou za současné fyzické přítomnosti podnikatele a spotřebitele na místě, které není obchodním prostorem podnikatele, například u spotřebitele doma (tzv. podomní prodej).

Za smlouvu uzavřenou mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání nový občanský zákoník považuje i případ, kdy je smlouva uzavřena v prostoru obvyklém pro podnikatelovo podnikání, pokud k jejímu uzavření došlo bezprostředně poté, co podnikatel oslovil spotřebitele mimo tyto prostory. Přičemž toto oslovení by mělo být osobní a individuální za současné přítomnosti podnikatele a spotřebitele, tedy nikoliv spočívající například v reklamním poutači.

Pravidla stanovená pro smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory platí i pro nechvalně proslulé předváděcí akce, kdy je spotřebitel vyhledán podnikatelem (zájezdy organizované podnikatelem za účelem propagace a prodeje zboží či poskytování služeb). Při tomto způsobu uzavření smlouvy se často hovoří o "momentu překvapení", kdy spotřebitel koupí výrobek, který předem neplánoval, a teprve následně si uvědomí důsledky svého rozhodnutí. Právní úprava pro takové případy umožňuje spotřebiteli své unáhlené rozhodnutí vrátit zpět, a to přiznáním práva na odstoupení od smlouvy.

 NahoruInformační povinnost

Nad rámec obecné informační povinnosti zakotvené v ustanovení § 1811 NOZ, je podnikatel při uzavírání smluv distančním způsobem a smluv uzavíraných mimo obchodní prostory povinen sdělit též informace uvedené v ustanovení § 1820 NOZ, a to v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku.

Pokud prostředek na dálku neumožňuje poskytnutí veškerých informací požadovaných zákonem spotřebiteli, smí podnikatel vyjmenované povinnosti sdělit dodatečně, nejpozději však do doby plnění (§ 1824 odst. 2 NOZ). Vždy však při uzavření smlouvy musí sdělit informace o své totožnosti, o zboží či službě, ceně a trvání smlouvy.

Informační povinnost uvedená v ustanovení § 1820 NOZ zakotvuje taxativní výčet sdělení. Jedná se o informace, které spotřebiteli umožní řádně se rozhodnout, zda smlouvu uzavře či nikoliv. Mezi těmito informacemi jsou informace o veškerých platbách a souvisejících nákladech, trvání smlouvy, povinnosti uhradit poměrnou část plnění, odstupuje-li spotřebitel od smlouvy, s jejímž plněním se již začalo, dále i informace o mimosoudním vyřizování stížností apod.

Pokud například podnikatel neinformuje spotřebitele o tom, jaké daně či poplatky jsou spojeny se zakoupením zboží či služby, o nákladech na dodání zboží či možnosti jejich dodatečného účtování, o nákladech spojených s navrácením zboží, není spotřebitel povinen tyto poplatky hradit, neboť s nimi nebyl dopředu seznámen (§ 1821 NOZ).

 NahoruOdstoupení od distanční smlouvy a smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory

V předchozí právní úpravě bylo odstoupení od smlouvy upraveno zvlášť u distančních smluv a zvlášť u smluv uzavřených mimo obchodní prostory. Nový občanský zákoník tuto dvoukolejnost odstranil a zavedl jednotnou úpravu. Spotřebitel je oprávněn písemně odstoupit od smlouvy do 14 dnů od jejího uzavření. V případě kupní smlouvy počíná lhůta běžet až od převzetí zboží. Je-li předmětem několik druhů zboží, pak tato lhůta počíná běžet od dodávky poslední z nich, a je-li předmětem opakovaná dodávka, pak běží od převzetí první…