dnes je 3.10.2022

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1755

15.6.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.1.2.3.10
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1755

JUDr. Monika Schön, Ph.D.

[Vzdání se námitek proti platnosti smlouvy]

Inspiračním zdrojem komentovaného ustanovení bylo ustanovení § 937 obecného občanského zákoníku z roku 1811. Podle Důvodové zprávy1 sice nelze akceptovat všeobecné vzdání se námitek proti platnosti smlouvy, a contrario však nelze vyloučit možnost dispozice s námitkou relativní neplatnosti. Sloužil-li jako inspirační zdroj obecný občanský zákoník z roku 1811, je korektní dodat, že dobová komentářová literatura jej považovala za obsolentní.2

Názory na význam ustanovení § 1755 se rozcházejí. Na jedné straně I. Pelikánová a R. Pelikán považují jeho zařazení do nového občanského zákoníku za lapsus autorů a navrhují nepřiznávat ustanovení § 1755 žádný význam, neboť s neplatností smlouvy podle jejich názoru nelze disponovat stejně jako nelze disponovat s kogentními ustanoveními zákona.3 Naopak M. Hulmák dovozuje, že výkladem a contrario lze z ustanovení § 1755 dovodit možnost vyloučit neplatnost právního jednání v konkrétním případě (nikoli všeobecně), a význam komentovaného ustanovení spatřuje v tom, že upozorňuje na tuto možnost.4 Tento názor odpovídá též Důvodové zprávě (srov. shora). Podobně též J. Šilhán za určitých okolností možnost vzdání se námitky neplatnosti právního jednání připouští,5 stejně tak (ovšem již bez bližší konkretizace) Z. Pražák.6 S ohledem na dosavadní absenci judikatury vyšších soudů do současné doby nelze předvídat, k jakému názorovému proudu se judikatura přikloní.

Absolutně neplatná a nicotná právní jednání

U absolutně neplatných a nicotných právních jednání nelze ani teoreticky uvažovat o možnosti platného vzdání se námitky neplatnosti, případně nicotnosti. K absolutní neplatnosti (tj. neplatnosti v důsledku zjevného rozporu právního jednání s dobrými mravy, případně rozporu právního jednání se zákonem a současně s veřejným pořádkem, srov. ustanovení § 588) totiž soud přihlíží ex offo (srov. ustanovení § 588), ke zdánlivému (nicotnému) právnímu jednání se nepřihlíží vůbec (srov. ustanovení § 554).

Ani absolutní neplatnost, ani nicotnost tedy není třeba uplatňovat námitkou, a ve vztahu k nim proto komentované ustanovení nemůže mít význam.

Relativní neúčinnost

Ustanovení § 755 nelze použít ani v případě relativní neúčinnosti podle ustanovení § 589 a násl., neboť tato námitka nepřísluší osobě, která byla účastníkem (subjektem) relativně neúčinného právního jednání.

Námitku relativní neúčinnosti může vznést věřitel za podmínek uvedených v ustanovení § 589, tj. při právním jednání dlužníka, které zkracuje uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele. Ujednání mezi dlužníkem a jeho kontrahentem jednak nemůže zavazovat třetí osobu, zde dlužníkova věřitele (s výjimkou smlouvy ve prospěch třetí osoby podle ustanovení § 1767 a násl., o takovou situaci ovšem v případě ujednání o vzdání se námitek proti platnosti smlouvy podle ustanovení § 1755 zjevně nejde), jednak podle ustanovení § 589 odst. 1 zkracující právní jednání je vůči dlužníkovu věřiteli právně neúčinné. Ani k námitce relativní neúčinnosti podle ustanovení § 589 a násl. se tedy komentované ustanovení vztahovat nemůže.

Námitka relativní neplatnosti

Pokud tedy vůbec lze teoreticky uvažovat o možnosti vzdání se námitky neplatnosti právního jednání, pak pouze pro případ relativní neplatnosti právního jednání, a to ještě pouze v omezených případech.

K relativní neplatnosti soud přihlíží pouze k námitce oprávněné osoby (srov. ustanovení § 586 odst. 2). Hlavními důvody relativní neplatnosti jsou rozpor právního jednání s dobrými mravy (nejde-li o rozpor zjevný, který je spojen s absolutní neplatností, srov. ustanovení § 588 a komentář k němu) a rozpor právního jednání se zákonem, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (srov. ustanovení § 580 odst. 1; jestliže je dán rozpor se zákonem a současně právní jednání narušuje veřejný pořádek, je to však důvodem absolutní neplatnosti, srov. ustanovení § 588), dále je-li sjednáno nemožné plnění (srov. ustanovení § 580 odst. 2), právní jednání osoby, která není plně svéprávná, týká-li se oblasti částečné či omezené svéprávnosti (k částečné svéprávnosti srov. ustanovení § 31 a násl., k omezené svéprávnosti srov. ustanovení § 55 a násl.), a právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat (srov. ustanovení § 581), nedostatek formy (srov. ustanovení § 582) a právní jednání učiněné v omylu (srov. ustanovení § 583 a násl.).

Ustanovení § 1755 zakazuje ujednání, jimiž se strana vzdává námitek proti platnosti smlouvy všeobecně,

Nahrávám...
Nahrávám...