Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2890

Dosavadní právní úprava

Slib odškodnění byl dosud upravený v ustanoveních § 725 až § 728 ObchZ. Všechna ustanovení byla dispozitivní, což znamenalo, že smluvní strany si mohly sjednat odchylnou úpravu od zákona.

NOZ úpravu z ObchZ přebírá. Úprava slibu odškodnění v NOZ je rovněž dispozitivní.

Podstata slibu odškodnění

Slib odškodnění představuje jednostranné prohlášení jedné osoby (slibujícího), které je adresované jiné osobě (příjemci slibu), jehož obsahem je závazek slibujícího nahradit příjemci slibu škodu, která mu vznikne z určitého jeho jednání, o které ho slibující žádá a k němuž není příjemce slibu povinen. Závazek slibujícího nahradit škodu vzniká doručením prohlášení slibujícího příjemci slibu, ke vzniku závazku se tedy nevyžaduje, aby příjemce slibu slib přijal.

Slibem odškodnění není založena povinnost příjemce slibu jednat způsobem, který požaduje slibující. K tomu bude zapotřebí zpravidla dohoda příjemce slibu a slibujícího (v jakékoliv formě). Pokud by se strany na takovém jednání nedohodly (a nebude existovat ani žádný jinak založený závazek příjemce slibu k požadovanému jednání), pak slib odškodnění jako samostatný závazek sice obstojí, nicméně nebude moci být nikdy realizován v podobě uskutečnění náhrady škody vzniklé v souvislosti s požadovaným (a ze strany příjemce slibu nerealizovaným) jednáním.

Podstatné náležitosti slibu odškodnění jsou:

• označení slibujícího a příjemce slibu,

• určení jednání, o které slibující příjemce slibu žádá a které není příjemce slibu povinen uskutečnit,

• závazek slibujícího nahradit příjemci slibu škodu, která mu provedením požadovaného jednání vznikne.

Slib odškodnění se v praxi nejčastěji využívá souvislosti se ztrátou cenných papírů, typicky jde-li o ztrátu cenných papírů na zboží, v přenesení rizik z případného sporu z vad zboží na slibujícího ve vazbě na průmyslověprávní (či jinou) ochranu nehmotných statků nebo bankovním…