dnes je 27.7.2024

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2895

13.7.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.3.1.1.2
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2895

Mgr. Jan Šmíd

Dosavadní právní úprava

Opět je třeba vycházet ze skutečnosti, že před 1. lednem 2014 obsahoval vlastní právní úpravu odpovědnosti za škodu jak ObčZ, tak i ObchZ. V případě obecné úpravy odpovědnosti za škodu ObčZ vycházel z předpokladu zavinění ve formě nedbalosti na straně škůdce. Pokud škůdce prokázal, že škodu nezavinil, odpovědnosti se zprostil (§ 420 odst. 3 ObčZ). Pro případ škody způsobené provozní činností (§ 420a ObčZ) a pro jednotlivé zvláštní druhy odpovědnosti (§ 421 a násl. ObčZ) upravoval ObčZ otázku zavinění specificky (úmysl v případě § 424 ObčZ, objektivní odpovědnost v případě § 427 a násl. ObčZ, atd.).

Judikát


Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 65/2006 ze dne 6. září 2007

Ustanovení § 420 odst. 3 ObčZ. vyjadřuje zásadu předpokládaného (presumovaného) zavinění; prokázal-li škůdce, že škodu nezavinil, odpovědnosti se zprostí. Zavinění je definováno jako psychický vztah škůdce k vlastnímu protiprávnímu jednání a ke škodě. Presumpce zavinění se týká nevědomé nedbalosti, kdy škůdce nepředvídal možnost způsobení škody, ačkoliv to vzhledem k okolnostem a ke svým osobním poměrům vědět měl a mohl.
V případě vzniku odpovědnosti za škodu v režimu ObchZ nebylo zavinění vyžadováno. Podle obecné úpravy obsažené v § 373 ObchZ byl ten, kdo porušil svou povinnost ze závazkového vztahu, povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokázal, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost.

Povinnost k náhradě škody a zavinění podle § 2895 NOZ

Právní úprava existence zavinění jako jedné z podmínek náhrady škody podle NOZ nutně reaguje na již shora zmiňované odstranění duplicity právní úpravy náhrady škody obsažené v ObčZ a ObchZ.

NOZ v komentovaném ustanovení vychází z domněnky, že povinnost k náhradě škody stíhá toho, kdo škodu způsobil zaviněně, objektivní odpovědnost za škodu (a povinnost k náhradě škody) se uplatní jen tam, kde to zákon stanoví.

Podrobnější úpravu obsahují ustanovení § 2909 až § 2950 NOZ. Zjednodušeně lze uvést následující (podrobněji bude rozvedeno v částech komentáře vztahujících se k daným ustanovením). Škodu je škůdce povinen nahradit v případě zaviněného porušení zákonné

Nahrávám...
Nahrávám...