Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2896

Dosavadní právní úprava

Jak již bylo uvedeno v komentáři k § 2894 NOZ, právní úprava problematiky odpovědnosti za škodu byla upravena jak v ObčZ, tak i v ObchZ. Obecně podle ObčZ platilo, že není možné vzdát se platně svých práv vznikajících v budoucnosti (viz § 574 odst. 2 ObčZ : "Dohoda, kterou se někdo vzdává práv, jež mohou v budoucnosti teprve vzniknout, je neplatná.“). V tomto směru byla podle ObčZ neplatná smluvní ujednání (či jednostranná oznámení), která jakkoliv vylučovala či limitovala povinnost k náhradě škody (a tedy i tomu odpovídající právo poškozeného na náhradu škody). Toto pravidlo sice nebylo úplně bezvýjimečné (viz níže citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2855/2004 ze dne 31. ledna 2007), aplikovalo se však v naprosté většině případů.

 NahoruJudikát

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2855/2004 ze dne 31. ledna 2007

Je třeba přisvědčit odvolacímu soudu v tom, že porušení smluvní povinnosti vůz pojistit ze strany žalobce není v příčinné souvislosti se vznikem škody, která mu vznikla jako bezprostřední důsledek toho, že vozidlo mu nebylo žalovaným vráceno, a že škoda nespočívá v tom, že neobdržel pojistné plnění. Smluvní závazek pronajímatele sjednat pojištění, z něhož bude hrazena případná škoda vzniklá některým ze způsobů ve smlouvě uvedených, však odlišuje posuzovaný právní vztah od případů, které má na mysli a na které dopadá sankceabsolutní neplatnosti podle § 574 odst. 2 ObčZ.
Co se týče právní úpravy obsažené v ObchZ, do 1. 1. 2012 nepanovala jednoznačná shoda v tom, zda se v obchodněprávních závazkových vztazích lze dohodou vzdát budoucího práva na náhradu škody či jej takto alespoň limitovat. Právní teorie dovozovala, že takováto smluvní ujednání nemusejí být nutně neplatná, Nejvyšší soud však v níže citovaném rozsudku sp. zn. 32 Odo 1651/2005 ze dne 27. března 2008 dospěl k závěru zcela opačnému. Otázka byla následně postavena na jisto zákonem č. 351/2011 Sb., který změnil ustanovení § 386 odst. 1 s účinností od 1. 1. 2012 následovně: "Ve vztazích upravených tímto zákonem se lze dohodou vzdát práva na náhradu škody či toto právo omezit i před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout, se však nelze vzdát práva na náhradu škody způsobené úmyslně ani toto právo omezit.“

 NahoruJudikát

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 1651/2005 ze dne 27. března 2008

V článku VI.1 smlouvy o poskytování právní služby sjednali účastníci limitaci náhrady škody způsobené žalované jednáním či opomenutím žalobců na částku 1 milion Kč. Podle § 386 odst. 1 ObchZ platí, že nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Vzhledem k tomu, že se podle § 263 odst. 1 ObchZ jedná o kogentní ustanovení, je předmětné ujednání účastníků o omezení nároku…