dnes je 25.9.2022

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2903

13.7.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.3.1.1.7.4
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2903

Mgr. Jan Šmíd

Dosavadní právní úprava

Takzvanou speciální prevenční povinnost stanovily rovněž ObčZ a ObchZ (viz § 417 ObčZ a § 384 ObchZ). Podle § 417 odst. 1 ObčZ byla osoba ohrožená vznikem škody povinna k jejímu odvrácení zakročit způsobem přiměřeným okolnostem ohrožení (obdobnou povinnost zakročit upravovalo i ustanovení § 384 odst. 2 ObchZ). Podle § 417 odst. 2 ObčZ pak se měl ohrožený v případě vážného ohrožení domáhat na soudu, aby tento uložil provést vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící škody.

Judikát


Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 11/01 ze dne 6. března 2002

Ústavní soud proto poukazuje na tyto právní předpisy:
  1. Ustanovení § 127 ObčZ, dle něhož vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by vážně ohrožoval výkon práv jiného, např. i úpravami pozemku, porostem na pozemku, ale např. i světlem (jež by v daném případě mohlo podstatně snížit viditelnost signalizačního zařízení dráhy).

  2. Ustanovení § 415 ObčZ, jež přikazuje každému počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám, přičemž komentář občanského zákoníku (Jehlička, Švestka a kol., Občanský zákoník, komentář, 3. vydání 1996, C. H. Beck) na str. 251–252 uvádí, že "každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám“, a proto i "nepočínání si tak je neplněním své právní povinnosti a je konáním protiprávním. Je tedy každý odpovědný za škodu, která v důsledku toho vznikne“. Tato koncepce odpovídá evropskému právu. V německém právu např. mohou porušit své povinnosti subjekty jak jednáním, tak i opomenutím – např. tím, že neudržovaly svůj majetek v náležitém stavu. Vlastník pozemku se nemůže zbavit odpovědnosti např. zastromy na svém pozemku tvrzením, že je nezasadil a že vyrostly samy.

  3. Ustanovení § 417 ObčZ stanoví přímo povinnost každého, komu škoda hrozí, "zakročit způsobem přiměřeným okolnostem ohrožení“ tak, aby byla škoda odvrácena, u vědomí toho, že existence zdroje ohrožení nevznikne až nařízením k jeho odstranění. Nařízení pouze zjišťuje, že zdroj ohrožení již existuje a že dosud nebyl odstraněn. Taxativní výčet zdrojů ohrožení a priori není možný, proto je na drážním správním orgánu, který disponuje potřebnou odborností, aby připomněl povinnost, kterou vlastník sám nevnímá. Dle § 419 ObčZ pak ten, kdo odvracel hrozící škodu, má právo na náhradu účelně vynaloženýchnákladů.


Neodvrácení újmy a jeho následky

Podle komentovaného ustanovení NOZ platí, že pro případ, kdy osoba, jíž hrozí újma, způsobem přiměřeným okolnostem nezakročí, nese ke své tíži tu újmu, které zákrokem mohla zabránit. Způsob, kterým by ohrožená osoba měla zakročit (přiměřeně okolnostem) bude odviset nejen od povahy nastalé situace, ale např. i od povahy zdroje ohrožení a vlastností ohroženého.

Praktické dopady aplikace komentovaného ustanovení prakticky nejsou odlišné od dopadů aplikace § 417 odst. 1 ObčZ ve spojení s § 441 ObčZ. Hlavním rozdílem je ta

Nahrávám...
Nahrávám...