dnes je 9.12.2022

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2905 - Nutná obrana

13.7.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.3.1.1.7.6
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2905 - Nutná obrana

Mgr. Jan Šmíd

Dosavadní právní úprava

Jednání v nutné obraně bylo v ustanovení § 418 odst. 2 ObčZ upraveno jako jedna z okolností vylučujících protiprávnost, a to následovně: "Rovněž neodpovídá za škodu, kdo ji způsobil v nutné obraně proti hrozícímu nebo trvajícímu útoku. O nutnou obranu nejde, byla-li zřejmě nepřiměřená povaze a nebezpečnosti útoku.“ I pokud obránce naplnil veškeré ostatní znaky nutné pro vznik odpovědnosti za škodu, jednal-li v nutné obraně, za škodu neodpovídal, neboť takové jeho jednání nebylo jednáním deliktním (obránce nejednal proti právu, ale po právu). ObchZ vlastní úpravu jednání v nutné obraně a jeho důsledků neobsahoval, použila se tedy úprava obsažená v ObčZ.

Judikát


Nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 317/01 ze dne 1. října 2002
Není možné apriorně usoudit na vybočení z mezí nutné obrany pouze z toho, že stěžovatel, jenž odvracel útok na majetek a na nedotknutelnost obydlí, svým jednáním ublížil jinému na zdraví. Nutná obrana je dle soudní judikatury přípustná proti útoku přímo ohrožujícímu jakýkoli zájem chráněný trestním zákonem, tedy i zájem na ochraně majetku a nedotknutelnosti obydlí. O to více musí být poskytnuta ochrana majetku, pokud k útoku na něj dochází v místě, jež je chráněno z titulu jiného práva jako nedotknutelné (obydlí). Soud, který upřednostnil při posouzení podmínek nutné obrany ochranu práva poškozeného na zdraví před právem stěžovatele na ochranu majetku a nedotknutelnosti obydlí, měl proto přesvědčivě vysvětlit, proč nepovažoval obranu stěžovatele (bránění v demontáži, vystrčení poškozenéhoze dveří) za výkon nutné obrany.

Judikát


Stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 303/2008 ze dne 30. září 2009

Instalace a použití automatického obranného zařízení, jehož účelem je odvrátit možný nebo předpokládaný budoucí útok na zájem chráněný trestním zákonem na určitém místě bez součinnosti obránce (např. nástražné systémy, samostříly, zapojení elektrického proudu do mříží či kovového oplocení nemovitosti), samo o sobě nevylučuje naplnění podmínek nutné obrany podle § 13 trestního zákona. K tomu, aby byly splněny podmínky nutné obrany v případě použití automatického obranného zařízení zejména v podobě nástražného systému, který se automaticky uvede v činnost po vniknutí útočníka do chráněného objektu, musí být zabezpečeno, aby se aktivovalo jen proti přímo hrozícímu či trvajícímu útoku na zájem chráněný trestním zákonem a aby jeho účinnost nebyla zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. Při zavinění nedodržením podmínek nutné obrany tím, kdo jej instaloval a odpovídá za jeho provoz, přichází v úvahu jako odpovědnost za trestný činspáchaný zpravidla z nedbalosti.
Úprava nutné obrany v NOZ

Stejně jako v případě právní úpravy obsažené v ObčZ, vylučuje podle NOZ jednání v nutné obraně vznik odpovědnosti za újmu u osoby, která v nutné obraně jednala.

Podmínky toho, aby byly naplněny znaky jednání v nutné obraně, jsou podle komentovaného ustanovení NOZ následující. Předně musí být odvracen útok (útokem se podle právní teorie rozumí jednání člověka), který je protiprávní (podle judikatury není možno obranu proti nutné obraně posoudit jako jednání v nutné obraně). Dále se musí jednat o útok bezprostředně hrozící či o útok trvající (o jednání v nutné obraně nejde v případě, kdy již původní útok pominul).

O jednání v nutné obraně se nejedná, je-li obrana odvracející protiprávní útok zcela zjevně nepřiměřená, a to zejména vzhledem k závažnosti újmy vzniklé na straně útočníka

Nahrávám...
Nahrávám...