dnes je 25.9.2022

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2923

1.12.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.3.1.2.2.1.4
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2923

JUDr. Monika Schön, Ph.D.

[Škoda způsobená osobou s nebezpečnými vlastnostmi]

Ustanovení § 2923 je typickým příkladem culpa in eligendo, odpovědnosti za nesprávný "výběr" – zde výběr osoby, která způsobí jinému škodu v souvislosti se svými nebezpečnými vlastnostmi (nebezpečnou povahou).

Předchozí právní úprava (ObčZ) podobné ustanovení neobsahovala, nicméně odpovědnost v tomto specifickém případě bylo možné dovodit z obecných ustanovení (§ 415 ObčZ upravující obecnou prevenční povinnost ve spojení s § 420 ObčZ zakládající odpovědnost za škodu způsobenou porušením právní povinnosti).

Svojí podstatou se jedná o speciální ustanovení k obecně formulované prevenční povinnosti (§ 2900), formulované objektivně, tj. bez ohledu na zavinění, resp. bez ohledu na to, zda osoba, která se "nebezpečné" osoby ujímá, si dokáže představit a reálně předvídat možná rizika spojená s "nebezpečnými vlastnostmi" či "nebezpečnou povahou" osoby, které se ujala [shodně srov. též odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2017, sp. zn. 25 Cdo 755/2015 (Rc 3/2018)].

Solidární odpovědnost se škůdcem podle § 2923 je poměrně přísným následkem. Například OZO byl v tomto směru méně přísný, neboť jako důsledek stanovil "pouze" ručení, nikoliv dlužnickou solidaritu; srov. § 1314 OZO. Ke vzniku takové odpovědnosti je proto vyžadováno splnění řady podmínek. Právě s ohledem na přísné důsledky bude podle našeho názoru třeba komentované ustanovení vykládat spíše restriktivně.

Předpoklady odpovědnosti podle § 2923

Podle § 2923 odpovědnost vzniká za kumulativního splnění těchto podmínek:

  1. vědomé ujmutí se,
  2. osoby nebezpečných vlastností (nebezpečné povahy),
  3. bez nutné potřeby (osoby nebezpečných vlastností),
  4. poskytnutím útulku nebo svěřením činnosti,
  5. škoda vznikne v poskytnutém útulku nebo při výkonu svěřené činnosti a
  6. škoda vznikne v příčinné souvislosti s nebezpečnými vlastnostmi osoby.

Podmínka vědomého ujmutí [sub a)] se váže k vědomosti ujmuvší se osoby o nebezpečných vlastnostech (nebezpečné povaze) osoby, které se hodlá ujmout. V žádném případě ji nelze ztotožňovat se zaviněním ani ji nelze interpretovat tak, že by byla nutná vědomost o tom, jaké konkrétní riziko může osoba nebezpečných vlastností (nebezpečné povahy) pro své okolí představovat, jaké konkrétní škody může způsobit. Podstatné je, že ujmuvší se osoba ví o nebezpečných vlastnostech (nebezpečné povaze) osoby obecně a je jí známo, že právě v důsledku těchto nebezpečných vlastností (nebezpečné povahy) může být osoba pro své okolí nebezpečná, může jinému způsobit újmu [srov. též odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2017, sp. zn. 25 Cdo 755/2015 (Rc 3/2018)]. Pro posouzení vědomosti se použije měřítko rozumu průměrného člověka (srov. § 4 odst. 2).

Druhou podmínkou jsou nebezpečné vlastnosti, resp. nebezpečná povaha osoby [sub b)]. Jistě není bez zajímavosti, že v jediném ustanovení – ačkoliv jinak zákonodárce usiloval o terminologickou čistotu – zákon používá dva odlišné pojmy (vlastnosti a povaha). Důvodová zpráva k tomu vysvětlení nepodává. Vzhledem k použitým pojmům dovozujeme, že nebezpečnost osoby může být dána jak jejím charakterem (povahou), tak fyzickými či psychickými vlastnostmi, tj. okolnostmi, které může osoba ovlivnit (výbušná povaha), tedy i takovými, které osoba ovlivnit nemůže (např. psychické onemocnění).

Podmínka bez nutné potřeby [sub c)] vylučuje případy, kdy je osobě nebezpečných vlastností (nebezpečné povahy) poskytována nutná pomoc, typicky ve formě zajištění možnosti bydlení. Ustanovení § 2923 tedy a contrario vylučuje odpovědnost zdravotních a sociálních zařízení, zařízení charitativního charakteru apod. za škodu způsobenou osobami nebezpečných vlastností (nebezpečné povahy), jimž tato zařízení nezbytnou pomoc poskytují.

Další podmínkou pro vznik odpovědnosti je poskytnutí útulku či svěření určité činnosti [sub d)] osobě nebezpečných vlastností (nebezpečné povahy). Pojem útulek v této souvislosti zákon nijak nedefinuje. Je jím zřejmě třeba rozumět jakoukoliv formu přístřeší, bydlení.1 Ustanovením § 2923 tak teoreticky může být například založena odpovědnost pronajímatele, který pronajme byt "nebezpečné" osobě, pokud si je pronajímatel vědom nebezpečných vlastností (nebezpečné povahy) takové osoby a jsou-li splněny další podmínky. Co se týká svěření určité činnosti, zde je nutno odlišovat tuto skutkovou podstatu od § 2914, který upravuje použití jiné osoby k vlastní činnosti, přičemž touto jinou osobou je zmocněnec, zaměstnanec nebo jiný pomocník (v tomto případě je podstatné, že "pomocník" činnost vykonává nikoliv samostatně, ale právě jako zmocněnec, zaměstnanec či pomocník).

Pro vznik odpovědnosti podle § 2923 je nutno, aby škoda vznikla v místě poskytnutého útulku nebo při svěřené činnosti [sub e)]. A contrario tedy nebude dána odpovědnost za škodu, která vznikla kdekoliv jinde či při jiné činnosti. Pokud

Nahrávám...
Nahrávám...