dnes je 29.3.2024

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2932

1.12.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.3.1.2.2.2.6
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2932

JUDr. Monika Schön, Ph.D.

[Vypořádání při střetu provozů]

Ustanovení § 2932 vychází z předchozí právní úpravy (§ 431 ObčZ). Pokud používá pojem "vypořádají se" (provozovatelé), zatímco dřívější právní úprava používala pojem "odpovídají", nelze v tom spatřovat významový posun. Podle důvodové zprávy jde pouze o jazykovou a formulační úpravu.

Komentované ustanovení se použije v případě střetu dvou či více provozů (což nelze zaměňovat se střetem dopravních prostředků, srov. níže). Nelze je použít pro vypořádání náhrady škody se subjektem, který není provozovatelem dopravního prostředku (řidič dopravního prostředku, který současně není jeho provozovatelem, cestující v dopravním prostředku, jakákoliv osoba, která v době vzniku škody byla zcela mimo provoz dopravních prostředků – kolemjdoucí, vlastník věci poškozené při dopravní nehodě aj.). Případnou škodu třetí osoby je nutno vypořádat podle obecných ustanovení § 2927 a § 2915 a násl. [srov. stanovisko Nejvyššího soudu SR ze dne 23. 11. 1983, sp. zn. Cpj 10/83 (Rc 3/1984), jehož závěry jsou aplikovatelné též ve vztahu k současné úpravě].

Střet provozů

Střet provozů nelze zaměňovat se střetem (kolizí) dopravních prostředků, byť typicky ke střetu provozů dochází právě při kolizi dopravních prostředků.

Střet provozů je ovšem širším pojmem. O střet provozů může jít též v situaci, kdy z jednoho dopravního prostředku unikne provozní kapalina, na níž následně havaruje jiný dopravní prostředek, dále v případě škody vzniklé oslněním, vymrštěním kamene [srov. stanovisko Nejvyššího soudu SR ze dne 23. 11. 1983, sp. zn. Cpj 10/83 (Rc 3/1984)], upadnutím uvolněné části dopravního prostředku apod., tedy dojde-li k působení provozu jednoho dopravního prostředků na druhý bez ohledu na případný přímý fyzický kontakt těchto dopravních prostředků. Může dojít též k časovému odstupu mezi okamžikem působení provozu jednoho dopravního prostředku a okamžikem střetu s provozem druhého dopravního prostředku (vylití provozní tekutiny z jednoho vozidla a následná havárie dalších vozidel na ní s časovým odstupem).

Ke střetu může dojít mezi provozovateli týchž provozů (střet dvou osobních automobilů) i různých provozů [střet vlaku s osobním automobilem apod., srov. stanovisko Nejvyššího soudu SR ze dne 23. 11. 1983, sp. zn. Cpj 10/83 (Rc 3/1984)].

Významné z hlediska § 2932 je, zda ke škodě došlo v důsledku kolize zvláštní povahy provozů dopravních prostředků, či z jiných příčin (v případě škody z jiných příčin by odpovědnost nebyla založena ustanovením § 2927 a nebylo by možné provozovatele vypořádávat podle § 2932).

V první řadě je tedy k postupu podle § 2932 nutné, aby dopravní prostředky, jejichž provozy se střetly, byly v době kolize v provozu. Dopravní prostředek je podle judikatury Nejvyššího soudu v provozu též tehdy, jestliže stojí, avšak dosud nepřestal být účastníkem silničního provozu [srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 1974, sp. zn. 2 Cz 10/74 (Rc 39/1975)], nebo tehdy, jestliže v důsledku selhání řidiče vytvoří překážku pro ostatní účastníky provozu (i provozu jiného druhu), která pro ně představuje bezprostřední nebezpečí kolize, a to bez ohledu na skutečnost, zda je v okamžiku škodné události v chodu motor takového dopravního prostředku nebo zda se dopravní prostředek stal bezprostředně před škodnou událostí nepojízdným a z jakých důvodů [rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2015, sp. zn. 25 Cdo 3925/2013 (Rc 71/2015)]. Dojde-li pak skutečně ke kolizi (dvou či více provozů), provede se vypořádání podle postupu uvedeného v § 2932.

Jestliže dojde ke střetu dopravního prostředku, který je v provozu, s dopravním prostředkem, který v provozu není (vozidlo odstavené, zaparkované na místě k tomu určeném), nejde o střet ve smyslu § 2932 a nelze dovozovat odpovědnost podle tohoto ustanovení.

Dva či více provozovatelů

Podmínkou pro aplikaci § 2932 je, aby ke střetu provozů došlo mezi dvěma či více různými provozovateli. Je to dáno též logikou věci – pokud by došlo ke střetu více provozů téhož provozovatele, nemá smysl zabývat se otázkou vypořádání mezi provozovateli, škoda by šla celá k tíži jediného provozovatele.

Vypořádání provozovatelů

Podle § 2932 se vypořádání provozovatelů má provést podle jejich účasti na způsobení vzniklé škody. Obvykle se tato účast uvádí v procentech, případně zlomcích, a vyjadřuje míru, v níž se jednotlivé provozy podílely na vzniku škody.

Je nutno zjistit (skutkově) všechny okolnosti, které se podílely na vzniku škody, a vyjádřit míru jejich podílu na vzniklé škodě. K jejich zjištění (a posouzení míry, v níž se na vzniku škody podílely) je soud povinen provést i jiné důkazy než navržené účastníky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2007, sp. zn. 25 Cdo 1948/2005).

Jednotlivé okolnosti, které se podílely na vzniku škody (tj. objektivní i subjektivní), je nutno posuzovat ve vzájemné souvislosti, nikoliv izolovaně (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2003, sp. zn. 25 Cdo 974/2002). Lze přitom dovodit též to, že účast provozu jednoho z provozovatelů na vzniklé škodě je natolik zanedbatelná, že vůbec nezakládá odpovědnost za škodu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2003, sp. zn. 25 Cdo 238/2002).

Z hlediska odpovědnosti podle § 2932 není významné samo o sobě zavinění (jde o odpovědnost postavenou na objektivním základu, nevyžadující úmysl). Zavinění má význam jako jedno z kritérií pro posouzení míry, v níž se tato okolnost podílela na vzniku škody.

Stejně tak není samo o sobě relevantní případné porušení právní povinnosti. Odpovědnost podle § 2927, stejně jako vypořádání podle § 2932, nejsou vázány na porušení právní povinnosti. Dojde-li k porušení právní povinnosti, je to významné pouze v situaci, kdy je mezi porušením a vznikem škody příčinná souvislost. Tak například řízení bez řidičského oprávnění či jízda s vozidlem bez platné technické kontroly může být z hlediska § 2932 zcela bez významu, nedošlo-li ke vzniku škody v příčinné souvislosti s nimi (srov. rozsudek Nejvyššího osudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 25 Cdo 3966/2009).

Odpovědnost za náhodu stíhá toho, komu se přihodila (zásada casum sentit dominus, srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2004, sp. zn. 25 Cdo 1462/2003, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2011, sp. zn. 25 Cdo 3434/2009; dříve tato zásada byla vyjádřena též v zákonné úpravě, srov. § 1311 OZO ve znění účinném do 31. 12. 1950). Typicky se jedná o případy zvěře, která vběhne do jízdní dráhy vozidla, náhlou poruchu vozidla aj., které bezprostředně ovlivní chování (reakci) řidiče.

Judikatura

Stanovisko Nejvyššího soudu SR ze dne 23. listopadu 1983, sp. zn. Cpj 10/83 (Rc 3/1984)

Pri strete prevádzok dvoch alebo viacerých prevádzateľov, ak ide o vyporiadanie medzi týmito prevádzateľmi, zodpovedajú podľa účasti na spôsobení vzniknutej škody (§ 431 ObčZ). Z povahy prevádzky dopravných prostriedkov vyplýva požiadavka, aby prevádzateľ aj v týchto prípadoch zodpovedal za škodu,

Nahrávám...
Nahrávám...