Zapomněl(a) jste své osobní heslo? Neznáte své přístupové údaje?
Získejte přístup k tomuto placenému dokumentu zdarma.
Informace najdete pod ukázkou textu.
JUDr. Monika Schön, Ph.D.
Úprava odpovědnosti za škodu způsobenou zvířetem je v NOZ nově zařazena po vzoru zahraničních úprav, na něž ovšem zákonodárce v důvodové zprávě v tomto případě výslovně nepoukazuje,1 předchozí úprava obdobu neobsahovala. Takovou odpovědnost nicméně bylo možné dovodit z obecných ustanovení (tj. § 415 a § 420 ObčZ). Je koncipována zásadně jako objektivní odpovědnost (§ 2933) s možností korekce v případě některých specifických zvířat (§ 2934), eventuálně v případě svémocného odnětí zvířete (§ 2935). Tímto přísným pojetím zákon navazuje na dřívější judikaturu [srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 6. 2008, sp. zn. 25 Cdo 3117/2006, 25 Cdo 2432/2008 (R 66/2009), rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2004, sp. zn. 25 Cdo 972/2003 a mnohé další]. Je reflektována zvláštní povaha zvířat, jejichž chování je lidskou aktivitou a vůlí ovlivnitelné jen omezeně. Odpovědnost vlastníka zvířete je důsledkem rizika, které zvíře pro své okolí představuje (odpovědnost za ohrožení2).
Objektivní odpovědnost
Jak bylo shora uvedeno, odpovědnost za škodu způsobenou zvířetem je koncipována jako objektivní, tj. pro vznik odpovědnosti je zcela irelevantní otázka zavinění, případně porušení povinnosti. Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou podle § 2933 výlučně:
Zvíře
K pojmu zvíře srov. § 494. Pokud § 2933 hovoří o zvířeti, má tím zjevně na mysli zvíře, které je možné chovat, používat, mít pod dohledem, tj. zvíře, jehož chování lze usměrňovat.
Odpovědnost za škodu způsobenou zvířetem žijícím volně (zvíře bez pána) tak komentovaným ustanovením upravena není (a není vůbec dána, pokud ji neupravuje jiný právní předpis3). Právě uvedené lze dovodit z vlastního textu § 2933, který zakládá odpovědnost vlastníkovi zvířete.
Bez pána, a tedy bez vlastníka, který odpovídá za škodu podle § 2933, může být zvíře divoké, dokud žije na svobodě (srov. § 1046 odst. 1), neoznačené původně zajaté zvíře, které se dostane na svobodu a vlastník je nestíhá (srov. § 1046 odst. 2), neoznačené zkrocené zvíře, které vlastník nestíhá a které se samo k vlastníkovi v přiměřené době nevrátí (srov. § 1047) a opuštěné domácí zvíře (srov. § 1048). Vyjma právě uvedeného některá zvířata z povahy věci pána mít nebudou nikdy (volně žijící ptáci, na svobodě žijící divoká zvěř apod.).
Z hlediska odpovědnosti za škodu je rozhodná doba vzniku škody. K okamžiku vzniku škody se proto posuzuje též vlastnictví ke zvířeti.
Způsobení škody zvířetem
Zvíře může způsobit škodu nejenom vlastním (aktivním) chováním (typicky napadení psem, který způsobí újmu na zdraví, případně též věcnou škodu poškozením oblečení aj., uprchnutí chovaného zvířete, které následně způsobí dopravní nehodu, apod.), ale též pasivně, jako "vedlejší efekt" (například pohled na uprchlé nebezpečné zvíře; je-li takové zvíře lidmi zpozorováno, vyvolá to paniku a v nastalém zmatku dojde ke vzniku škody). Za všechnu škodu takto vzniklou v příčinné souvislosti s aktivním i pasivním působením zvířete odpovídá vlastník či osoba, jíž bylo zvíře svěřeno, podle § 2933.
Z hlediska § 2933 není rozhodné, v důsledku čeho zvíře škodu způsobí [například zda je pes před napadením drážděn dítětem, vylekán projíždějícím dopravním prostředkem nebo ovlivněn jakýmkoliv jiným faktorem vyvolávajícím jeho agresi či jiné škodní chování; shodně srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 6. 2008, sp. zn. 25 Cdo 3117/2006, 25 Cdo 2432/2008 (R 66/2009)].
Odpovědnost za škodu způsobenou zvířetem podle § 2933 není však založena v případě, že osoba použije zvíře jako živý nástroj (poštve psa proti osobě apod.). Nejde totiž o jednání (chování) zvířete, ale osoby. V takovém případě jde o typickou odpovědnost osoby, která zvíře použila jako živý nástroj, za zaviněné jednání podle § 2910.
Odpovědnost podle § 2933 není dána ani v případě škody vzniklé při provozu zařízení, kdy zvíře bylo použito jako hnací síla dopravního prostředku (vůz tažený koňmi). V takovém případě může být odpovědnost založena podle § 2927 a násl.
Povinná osoba
S jistou mírou zjednodušení lze konstatovat, že odpovědnou osobou je ten, kdo má faktickou možnost kontroly nad chováním (jednáním) zvířete.
Osobou povinnou k náhradě škody způsobené zvířetem je (s možnou výjimkou v § 2934 v případě tam uvedených zvířat a v § 2935, tj. v případě svémocného odnětí zvířete vlastníku či jiné osobě třetí osobou) zásadně jeho vlastník. Vlastník odpovídá za škodu i v případě, že zvíře svěřil k dohledu jiné osobě, že zvíře uteklo nebo že se zatoulalo. Nesprávný výběr osoby, která má nad zvířetem vykonávat dohled, nebo nedostatečný dohled v případě útěku či zatoulání zvířete jdou tedy vždy k tíži vlastníka zvířete.
Odpovědnost osoby odlišné od vlastníka může vzniknout pouze za situace, když třetí osobě vlastník zvíře svěří, případně když třetí osoba zvíře chová nebo jinak používá. Může jít jednak o osobu, které dal vlastník zvíře dočasně či trvale do opatrování, může jít též o osobu, která o zvíře pečuje, aniž je jeho vlastníkem (péče o zvířata nalezená, opuštěná, srov. § 1058 a § 1059).
Taková osoba ovšem odpovídá za škodu solidárně (společně a nerozdílně) s vlastníkem, nikoliv výlučně. K dlužnické solidaritě srov. § 1872 a násl. a § 2915 až…