Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2934

 Nahoru[Liberace u vybraných zvířat]

Z přísně koncipované odpovědnosti za škodu způsobenou zvířetem podle § 2933 zákonodárce připouští v § 2934 výjimku, resp. možnost liberace v případě některých zvířat, za podmínky, že vlastník nebo osoba, jíž bylo zvíře svěřeno, nezanedbali potřebnou pečlivost, případně že by ke škodě došlo i při vynaložení potřebné pečlivosti.

Vybraná zvířata

Pro uplatnění liberace podle § 2934 je nutno ve vztahu ke zvířeti kumulativní splnění dvou podmínek: musí jít o domácí zvíře a současně musí sloužit k zákonem vymezeným účelům.

Domácí zvíře

NOZ neobsahuje legální definici pojmu domácí zvíře, rozvádí jej důvodová zpráva k § 494, podle níž je hraničním určovatelem pro odlišení domácích a divokých zvířat domestikace určitého zvířete jako druhu. Pokud je domestikováno zvíře jako druh (tj. žije výlučně či v naprosté většině případů s člověkem), jde o zvíře domácí, bez ohledu na to, zda případní jednotlivci žijí mimo zajetí (divoce žijící kočka domácí). Naopak pokud určité zvíře žije volně jako druh, pak i přes domestikaci jednotlivců (pštrosi, krokodýli apod. chovaní v zajetí) se stále jedná o zvíře divoké.

Liberační důvod podle § 2934 je dán pouze v případě zvířat domácích.

Nutno ovšem dodat, že u divokých zvířat v naprosté většině nebudou splněny předpoklady pro vznik odpovědnosti za škodu podle § 2933, totiž podmínka, aby zvíře mělo pána, případně osobu, jíž bylo svěřeno. Jestliže ovšem divoké zvíře pána má (domestikované divoké zvíře, zvířata v zoologických zahradách apod.), pak odpovědnost podle § 2933 vzniknout může.

Naopak také u domácích zvířat může být odpovědnost podle § 2933 vyloučena již tím, že zvíře je v době vzniku škody bez pána (srov. komentář k § 2933).

Omezení možnosti liberace na domácí zvířata podle § 2934 se může v některých situacích jevit paradoxně, resp. postrádá běžnou logiku (např. u škody způsobené uprchlým domácím zvířetem ze zoologické zahrady je možnost liberace podle § 2934 zachována, u škody způsobené uprchlým divokým zvířetem z téže zoologické zahrady již nikoliv), což je také teorií kritizováno. Stejně je kritizováno též vymezení účelu, pro nějž mají zvířata s možností liberace sloužit (zatímco chovatel zvířat – profesionál má možnost liberace, běžná osoba chovající domácí zvíře "pouze pro potěšení", pes chovaný k hlídání domácnosti apod. nikoliv).¹

Zákonem preferované účely chování zvířete

První případ výluky se vztahuje ke zvířatům, které slouží k výdělečné činnosti (závislé, tj. povolání nebo podnikání – jiné výdělečné činnosti), a dále zvířatům chovaným k obživě. Pro obě skupiny je společné to, že zvíře má takto sloužit vlastníkovi, případně osobě, jíž bylo svěřeno (nikoliv však již další osobě, na rozdíl od zvířete – pomocníka osoby se zdravotním postižením, kde obdobná restrikce uvedena není), a že tedy zvířata nejsou chována výlučně pro potěšení vlastníka či osoby, jíž byla svěřena.

Může jít například o lovecké, ovčácké psy apod., ale též o zvířata chovaná k hospodářským účelům (pro mléko, vejce, maso apod.).

Dalším případem jsou zvířata sloužící osobám se zdravotním postižením (typicky asistenční, resp. vodicí psi). V případě těchto zvířat by se totiž bezvýjimečné uplatnění odpovědnosti podle § 2933 vůči jejich vlastníkům, případně osobám, jimž byla zvířata svěřena, jevilo jako nepřiměřená tvrdost.²

Potřebná pečlivost

Povinnosti k náhradě škody se lze podle § 2933 zprostit pouze tehdy, pokud osoba jinak povinná (vlastník či osoba, jíž bylo zvíře svěřeno) prokáže, že:

1. nezanedbala potřebnou pečlivost, nebo že
2. by škoda vznikla i při vynaložení potřebné pečlivosti.

Potřebnou pečlivost zákon nijak nerozvádí, lze nicméně vyjít z obecných požadavků, tj. přihlédnout jak k objektivnímu hledisku (obvyklé požadavky na chov zvířete daného druhu, zohledňující obvyklé…