Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2938

 Nahoru[Odpovědnost za škodu způsobenou zřícením budovy nebo odloučením její části]

Ustanovení § 2938 navazuje na § 2937 odst. 1. Jde svojí podstatou o zvláštní případ působení vlastní povahy věci, nikoliv o škodu vzniklou v důsledku působení jiného faktoru, ať již lidského, vyšší síly atp. Komentované ustanovení navazuje též na historickou úpravu (§ 1319 OZO).

Pojem budova NOZ nedefinuje, lze nicméně vycházet z toho, jak je tento pojem obecně vnímán, tj. jako konkrétně vymezený uzavřený prostor sloužící k pobytu lidí, zvířat nebo k ukládání věcí, pevně spojený se zemí.¹

Předpoklady odpovědnosti za škodu

Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu podle § 2938 NOZ:

1. vada budovy či nedostatečné udržování budovy,
2. zřícení budovy či odloučení její části,
3. vznik škody,
4. příčinná souvislost mezi vadou (nedostatečným udržováním) budovy a zřícením budovy (odloučením její části),
5. příčinná souvislost mezi zřícením budovy (odloučením její části) a vznikem škody.

Za vadu budovy je třeba považovat nedostatek či odchylku od standardních vlastností předpokládaných z hlediska bezpečnosti budovy. Podobně pak za nedostatečné udržování budovy je třeba považovat takové, kterým není zajištěna rozumná bezpečnost budovy. Není vyžadována údržba na nejlepší možné úrovni z hlediska profesionála, ale udržování na rozumné úrovni bezpečnosti pro uživatele budovy i okolí (požadavek péče, kterou lze "podle názoru životního stylu, podle poměrů a stavu věci rozumně od majitelů domu očekávati", srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 1937, sp. zn. Rv I 94/36; k předpokladu rozumnosti srov. též § 4 odst. 1).

Odpovědnost za škodu podle § 2938 nemůže vzniknout, pokud ke zřícení budovy (odloučení její části) dojde z jiných příčin než pro jejich vady (či pro nedostatečné udržování), např. odloučení části střechy v důsledku vichřice (vis maior), v důsledku působení lidské síly apod. Je proto nutno zkoumat, zda byla součást budovy v pořádku a řádně udržovaná a ke škodě došlo výlučně působením externích faktorů (pak nevzniká odpovědnost podle § 2938), či nikoliv (ve vztahu k historické úpravě v § 1319 OZO srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 1925, sp. zn. Rv I 1807/24).

Osoba odpovědná podle § 2938

K náhradě škody podle § 2938 je vždy povinen vlastník budovy. Z hlediska odpovědnosti je zcela bez významu užívání budovy (tím méně pak otázka, zda je budova užívána po právu, apod.).

V tomto směru komentované ustanovení vychází z čl. 11 odst. 3 LZPS, podle něhož vlastnictví zavazuje. Svými důsledky totiž de facto stanoví obecnou povinnost vlastníka budovy udržovat budovu v dobrém stavu, resp. v takovém stavu, v němž nehrozí zřícení budovy či odloučení její části, a v důsledku toho též vznik škody jiné osobě.

Odpovědnost předchozího vlastníka

Aktuální vlastník vždy odpovídá za škodu podle § 2938 odst. 1. Společně a nerozdílně s ním pak odpovídá předchozí vlastník, a to za těchto podmínek (které musejí být splněny kumulativně):

1. příčinou škody je nedostatek vzniklý za trvání vlastnického práva předchozího vlastníka,
2. předchozí vlastník na tento nedostatek právního nástupce neupozornil,
3. ke škodě došlo do jednoho roku od zániku vlastnického práva předchozího vlastníka,
4. nejde o nedostatek, o kterém nástupce musel vědět.

Pokud je odpovědnost předchozího vlastníka časově limitována (ke škodě došlo do roka od zániku jeho vlastnického práva), je tím zřejmě míněno do roka od škodní události.² K počítání času srov. § 605 odst. 2.

Vzhledem k množství omezení (podmínek) vztahujících se k předchozímu vlastníkovi, které musí tvrdit a prokazovat poškozený, lze předpokládat, že v praxi se solidární odpovědnost podle § 2938 odst. 2 uplatní spíše výjimečně. K solidární odpovědnosti srov. dále § 2915 a násl.).

Objektivní odpovědnost

Stejně jako v případě § 2937, není zcela zřejmé, zda komentované ustanovení zakládá odpovědnost objektivní či subjektivní (srov. komentář k § 2937). S ohledem na konstrukci odpovědnosti v § 2938 nevyžadující zavinění ani přímé porušení právní povinnosti nicméně dovozujeme, že jde o odpovědnost objektivní.³

Možnost liberace

Pokud je § 2938 lex specialis ve vztahu k § 2937 (pro tento závěr hovoří jejich obsah), pak je otázkou, zda též v případě odpovědnosti podle § 2938 má povinná osoba možnost liberace jako v případě § 2937 odst. 1. Pro závěr o možnosti liberace hovoří vztah obou ustanovení (§…