dnes je 15.10.2024

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2940

1.12.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.3.1.2.2.5.2
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2940

JUDr. Monika Schön, Ph.D.

[Odpovědnost dodavatele]

Komentované ustanovení stanoví subsidiárně odpovědnost dodavatele pro případ nemožnosti určit výrobce podle § 2939, pokud dodavatel v propadné lhůtě jednoho měsíce nesdělí poškozenému, kdo je výrobcem, a to za splnění dalších podmínek.

Smysl a účel úpravy

Smyslem a účelem úpravy v § 2940 je nepochybně usnadnění procesní situace poškozeného, jemuž je dán benefit v podobě další osoby potenciálně povinné k náhradě škody způsobené vadou výrobku.

Odpovědnost dodavatele

Odpovědnost dodavatele za škodu a jeho povinnost k náhradě škody podle komentovaného ustanovení vzniká, pokud:

  1. nelze určit výrobce podle § 2939, a současně
  2. dodavatel poškozenému při uplatnění práva na náhradu škody do jednoho měsíce nesdělí, kdo je výrobcem nebo kdo mu výrobek dodal.

Možnost určit výrobce a prekluzivní lhůta

Možnost určení výrobce nelze ztotožňovat např. s reálnou vymahatelností pohledávky za výrobcem apod. Samotná možnost určení osoby výrobce vylučuje možnost vzniku odpovědnosti dodavatele podle § 2940.

Nelze-li výrobce zjistit bez dalšího (určit podle § 2939), pak je dodavatel povinen jej sdělit na dotaz ve lhůtě jednoho měsíce. Lhůta jednoho měsíce je lhůtou svým charakterem prekluzivní, hmotněprávní (tzn. před jejím uplynutím je třeba sdělení tazateli doručit, nestačí předání písemného sdělení k poštovní přepravě). K jejímu počítání srov. § 605 odst. 2. Jejím marným uplynutím vzniká dodavateli povinnost k náhradě škody. Jestliže ve lhůtě dodavatel informaci o výrobci poškozenému podá, nevznikne mu odpovědnost a povinnost k náhradě škody podle § 2940.

Pojem výrobce

V tomto ustanovení se opět projevuje problematičnost ne zcela přesně používaných pojmů. Jestliže § 2940 odkazuje na výrobce podle § 2939, nelze přehlédnout, že výrobce je pouze jednou ze tří potenciálně odpovědných osob podle § 2939, přičemž pro dvě zbývající osoby (osoba, která výrobek označila, a osoba, která výrobek dovezla) NOZ používá označení odlišná. Tím je snad naznačeno, že zákonodárce zřejmě neměl v úmyslu tyto tři osoby ztotožňovat a souhrnně označovat jako výrobce. Obdobný problém se projevuje též u úpravy promlčení (srov. komentář k § 2939).

Vnitrostátní úprava tu ovšem není určující s ohledem na to, že výkladem pojmu "výrobce" se zabýval již SDEU, když interpretoval čl. 3 směrnice č. 85/374/EHS. Vzhledem k tomu, že úprava v § 2939 až § 2943 je transpozicí směrnice č. 85/374/EHS (srov. komentář k § 2939) a s ohledem na požadavek eurokonformního výkladu (nepřímý účinek směrnice, srov. např. rozhodnutí ESD ze dne 13. 11. 1990, C-106/89, ve věci Marleasing SA v. La Comercial Internacional de Alimentacion SA; shodně srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2019, sp. zn. 25 Cdo 2675/2017) je třeba vycházet z jím podané definice.

Podle SDEU je nutno čl. 3 odst. 3 směrnice 85/374/EHS vykládat tak, že pokud osoba, která utrpěla škodu v důsledku údajné vady výrobku, nemohla rozumně identifikovat výrobce uvedeného výrobku před uplatněním svých práv vůči dodavateli tohoto výrobku, uvedený dodavatel musí být považován za "výrobce" zejména pro účely použití článku 11 uvedené směrnice, pokud poškozenou osobu z vlastního podnětu a řádným způsobem neuvědomil o totožnosti výrobce nebo svého dodavatele, což přísluší ověřit vnitrostátnímu soudu s ohledem na okolnosti projednávaného případu (srov. rozsudek SDEU ze dne 2. 12. 2009, C-358/08, ve věci Aventis Pasteur SA v. OB).

Jestliže tedy lze určit osobu, kterou SDEU takto považuje za výrobce (osobu, která vyhovuje definici výrobce podané SDEU), nepřipadá v úvahu odpovědnost dodavatele podle § 2940.

Rozsah informační povinnosti

Dodavatelovo sdělení, kdo je výrobcem, musí být natolik podrobné, aby bylo možno z něj jednoznačně osobu výrobce identifikovat.1 Přesný rozsah této informační povinnosti zobecnit nelze, může

Nahrávám...
Nahrávám...