Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2942

 Nahoru[Liberační důvody]

V prvních třech odstavcích komentované ustanovení upravuje liberační důvody (v prvním odstavci důvody na straně poškozeného, ve druhém odstavci důvody na straně škůdce, ve třetím na straně dodavatele součásti výrobku), ve čtvrtém odstavci stanoví nicotnost právního jednání, jímž by se poškozený předem vzdával práva na náhradu škody, a v pátém odstavci pak nicotnost právního jednání odporujícího odstavcům 1 až 4.

Liberace z důvodů na straně poškozeného

Odpovědnost za škodu podle § 2939 a násl. je koncipována jako objektivní, bez ohledu na zavinění povinné osoby. Jestliže ovšem vznik škody vadným výrobkem zavinil poškozený, případně osoba, za jejíž čin poškozený odpovídá, je odpovědnost výrobce (případně jiné povinné osoby) podle § 2939 a násl. vyloučena. Jiný závěr by ostatně byl nepřijatelný též s ohledem na požadavek obecně spravedlivého uspořádání.

Zákon zde navazuje na úpravu v § 2918, upravujícím snížení náhrady škody v případě vzniku škody či jejího zvětšení následkem okolností, které lze přičíst poškozenému. Ustanovení § 2942 odst. 1 však upravuje užší okruh skutkových podstat, přičemž odpovědnost jinak povinné osoby vylučuje pouze v případě zavinění poškozeného, případně osoby, za jejíž čin poškozený odpovídá. Úprava v § 2942 odst. 1 je ve vztahu speciality k úpravě v § 2918, a tedy vylučuje její použití.

Zavinění poškozeného, případně přičitatelnost jednání jiné osoby, mohou odpovědnost osoby povinné k náhradě podle § 2939 a násl. vyloučit zcela (je-li jednání poškozeného, případně jemu přičitatelné jednání třetí osoby, výlučným důvodem vzniku škody), případně ji omezit (jde-li pouze o jeden z důvodů, které ke vzniku škody vedly).

O případ odpovědnosti poškozeného za čin jiné osoby jde například tehdy, použil-li tuto osobu poškozený jako zmocněnce, zaměstnance či jiného pomocníka (srov. § 2914), nebo zanedbal-li poškozený dohled nad nezletilým či osobou stiženou duševní poruchou (srov. § 2921).

Případné zavinění jiné osoby než poškozeného je z hlediska liberačních důvodů podle § 2942 zcela irelevantní. Jsou-li splněny předpoklady odpovědnosti za škodu podle § 2939 a násl., vzniká povinné osobě podle § 2939 a násl. povinnost k náhradě škody bez ohledu na zavinění jiné osoby. Proti případnému přímému škůdci má pak povinná osoba podle § 2939 a násl. postih podle § 2917.

Liberace z důvodů na straně škůdce

Povinnost k náhradě škody je dále vyloučena, pokud osoba jinak povinná k náhradě podle § 2939 a násl. prokáže, že:

a) Výrobek na trh neuvedla. Občanský zákoník nedefinuje, co míní spojením "neuvedla na trh", nicméně obecně lze zřejmě vyjít z definice použité v § 2 písm. b) zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky (byť je tato definice určena výlučně pro účely zákona č. 22/1997 Sb.), podle kterého je uvedením výrobku na trh první dodání výrobku na trh v rámci obchodní činnosti, jímž se rozumí předání nebo nabídnutí k předání výrobku nebo převod vlastnického práva k výrobku za účelem distribuce, používání nebo spotřeby na trhu Evropské unie, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Za uvedené na trh se považují i výrobky vyrobené nebo dovezené pro provozní potřeby při vlastním podnikání výrobců nebo dovozců a výrobky poskytnuté k opakovanému použití, je-li u nich před opakovaným použitím posuzována shoda s právními předpisy, pokud to stanoví nařízení vlády. Je-li to nezbytné, vláda nařízením blíže vymezí pojem uvedení na trh pro výrobky, na které se tento technický předpis vztahuje.

Osoba jinak povinná k náhradě škody podle § 2939 a násl. se zprostí odpovědnosti, prokáže-li, že výrobek nebyl na trh uveden vůbec nebo že jej neuvedla na trh ona (např. výrobek byl výrobci odňat, bez jeho vůle se dostal mimo sféru jeho dispozice a bylo s ním dále nakládáno jinou osobou).

b) Lze důvodně předpokládat s přihlédnutím ke všem okolnostem, že vada neexistovala v době, kdy byl výrobek na trh uveden, nebo že nastala později. Zákon vylučuje odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku, která vznikla teprve poté, co byl výrobek uveden na trh. Zmírňuje se tím poněkud přísnost právní úpravy, která sice ke vzniku odpovědnosti nevyžaduje zavinění (objektivní odpovědnost), na druhou stranu však vyjmutím vad vzniklých až po uvedení výrobku na trh omezuje odpovědnost v souvislosti s vadami vzniklými na výrobku v době, kdy byl mimo sféru výrobce či jiné povinné osoby (srov. § 2939 a § 2940) a kdy tak výrobce či jiná osoba neměla nad výrobkem kontrolu, nemohla ovlivnit jeho použití, a v důsledku tedy nemohla nijak zabránit vzniku škody.

Zatímco u liberačního důvodu uvedeného sub a) je třeba, aby osoba, jíž svědčí (tj. osoba jinak povinná k náhradě škody), prokázala, že výrobek na trh neuvedla, u liberačního důvodu uvedeného sub b) je důkazní situace poněkud odlišná, neboť z vlastního textu zákona plyne nižší míra důkazní povinnosti (srov. spojení "lze důvodně předpokládat" a "s přihlédnutím ke všem okolnostem"). Osoba, která se liberačního důvodu uvedeného sub b) dovolává, tedy nemusí prokázat, že vada neexistovala v době uvedení výrobku na trh, resp. že nastala později, ale postačí vysoká míra pravděpodobnosti, že tomu tak bylo. Oprávněná osoba (poškozený) v řízení o náhradu škody tvrdí a prokazuje, že výrobek měl vadu (netvrdí a neprokazuje, kdy ke vzniku vady došlo), a povinný (škůdce) tvrdí a prokazuje, že s vysokou mírou pravděpodobnosti vada neexistovala v době, kdy byl výrobek uveden na trh, nebo že nastala později (např. bude tvrdit a dokazovat, že prováděl výstupní kontrolu, při níž žádná vada zjištěna nebyla; že u žádného jiného výrobku z dané série nebyla zjištěna obdobná vada apod.).

c) Výrobek nevyrobila pro prodej nebo jiný způsob použití pro podnikatelské účely, ani že výrobek nevyrobila nebo nešířila v rámci své podnikatelské činnosti. Třetí liberační důvod na straně škůdce je spojen s omezením odpovědnosti pro případ podnikatelského použití výrobku. Odpovědnost je vyloučena v případě, že výrobek nebyl vůbec vyroben s cílem použití pro podnikatelské účely nebo že osoba jinak povinná výrobek nevyrobila, resp. nešířila v rámci své podnikatelské činnosti (např. byl věnován jako dárek či pozornost osobě blízké apod.). Jestliže u předchozího liberačního důvodu [sub b)] postačí prokázat vysokou míru pravděpodobnosti, u liberačního důvodu sub c) je nutno tvrdit a zcela prokázat podmínky pro jeho uplatnění. S liberačním důvodem uvedeným sub c) pak úzce souvisí úprava v § 2943 (srov. komentář k němu).

e) Vada výrobku je důsledkem plnění těch ustanovení právních předpisů, která jsou pro výrobce závazná. Odpovědnost je vyloučena též v případě, že osoba jinak povinná při výrobě výrobku byla vázána určitými obecně závaznými…