dnes je 3.10.2022

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2953

15.6.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.3.1.3.1.3
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2953

JUDr. Monika Schön, Ph.D.

[Snížení náhrady škody]

V ustanovení § 2953 zákon připouští možnost moderace náhrady škody z důvodů hodných zvláštního zřetele. Zdůrazněme, že jde o možnost snížení, nikoli úplného vyloučení náhrady. Smyslem a účelem tohoto ustanovení je zejména odstranění tvrdosti dopadu povinnosti k náhradě škody do poměrů škůdce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2011, sp. zn. 25 Cdo 4506/2008).

Z vlastního textu komentovaného ustanovení a též z Důvodové zprávy by se na první pohled mohlo jevit, že možnost moderace by se zřejmě měla omezit pouze na situaci, kdy škůdcem byla fyzická osoba (člověk). Nelze však přehlédnout, že ve vztahu k podobně formulované dřívější právní úpravě (ustanovení § 450 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník) Nejvyšší soud dovodil možnost moderace též v případě, kdy škůdcem je právnická osoba. Tento závěr byl odůvodněn tím, že ustanovení § 450 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník obsahovalo příkladmý výčet důvodů moderace (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2011, sp. zn. 25 Cdo 4506/2008). S ohledem na takřka totožné jazykové znění lze předpokládat tentýž závěr též ve vztahu k aktuální úpravě.

Aplikace tohoto ustanovení připadá v úvahu teprve poté, co je výše náhrady stanovena, tj. např. po zohlednění spoluúčasti poškozeného, u škody způsobené více škůdci po rozvržení na jednotlivé škůdce apod. [srov. závěry Nejvyššího soudu v rozhodnutí ze dne 21. 10. 1969, sp. zn. 3 Cz 29/69 (Rc 43/1970)].

Vyloučení moderace

Snížení náhrady je podle ustanovení § 2953 vyloučeno v případě, že škoda byla způsobena úmyslně (srov. odst. 1). Výluka se vztahuje na úmysl přímý i nepřímý. Jestliže se úmysl vztahoval pouze k části škody a část byla způsobena z nedbalosti, lze – teoreticky – moderaci zvažovat v té části, která byla způsobena nedbalostně (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 1990, sp. zn. 1 Cz 29/90), výluka by se pak vztahovala k části způsobené úmyslně.

Co se týká nedbalosti, zákon již možnost moderace nijak neomezuje, tedy ji nevylučuje ani v případě hrubé nedbalosti. Otázka míry zavinění (vědomá či nevědomá, případně hrubá nedbalost) podle našeho názoru může mít vliv na snížení náhrady (srov. též níže).

Dále je snížení náhrady škody vyloučeno v případě, že škůdce se hlásil k odbornému výkonu jako příslušník určitého stavu nebo povolání, případně pokud způsobil škodu porušením odborné péče (srov. odst. 2 komentovaného ustanovení). K profesionalitě srov. též ustanovení § 5.

Způsobení škody pod vlivem návykové látky samo o sobě moderaci podle ustanovení § 2953 nevylučuje, nicméně k této okolnosti (tj. k tomu, že škůdce způsobil škodu pod vlivem návykové látky), je nutno při zvažování moderace náhrady podle ustanovení § 2953 přihlédnout. Připuštění moderace i přes tuto okolnost bude zřejmě velmi výjimečné [srov. též závěry Nejvyššího soudu SSR uvedené ve stanovisku ze dne 23. 11. 1983, sp. zn. Cpj 10/83 (R 3/1984)].

Snížení zadostiučinění u nemajetkové újmy

Vzhledem k tomu, že zákonodárce rozlišuje pojmy škoda a újma (srov. ustanovení § 2894 či § 2951) a že v ustanovení § 2953 výslovně hovoří pouze o snížení náhrady škody, samo o sobě je toto ustanovení aplikovatelné pouze ve vztahu k náhradě škody, tj. škody na jmění, nikoli nemajetkové újmy.

Přesto jej lze i ve vztahu k nemajetkové újmě použít také, a to s ohledem na ustanovení § 2984 odst. 2, podle něhož se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu [shodně srov. též závěry Nejvyššího soudu v usnesení ze dne 20. 9. 2017, sp. zn. 8 Tdo 190/2017 (Rt 39/2018)]. Moderace zadostiučinění u nemajetkové újmy však je možná pouze tehdy, jestliže kritéria, podle nichž má být provedena, nebyla zohledněna již při určení vlastní výše zadostiučinění (srov. nález Ústavního soudu ze dne 22. 12. 2015, sp. zn. I. ÚS 2844/14).

Důvody pro snížení náhrady

Ustanovení § 2953 prolamuje zásadu plné náhrady škody (újmy). Samo použití pojmu "důvody hodné zvláštního zřetele" svědčí o tom, že použití moderačního práva soudu podle ustanovení § 2953 je zcela výjimečným postupem, nikoli pravidlem.

Ustanovení § 2953 má relativně neurčitě vymezenou hypotézu, tedy hypotézu nestanoví samo, ale přenechává soudu, aby tak učinil v každém jednotlivém případě ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností, které lze podřadit pod pojem "důvod hodný zvláštního zřetele" (srov. též například Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2011, sp. zn. 25 Cdo 4506/2008).

V příkladném (srov. "zejména") výčtu okolností, k nimž má být při úvaze o možném snížení náhrady přihlédnuto, ustanovení § 2953 uvádí:

a) okolnosti, za nichž došlo ke škodě,

Zohlednit lze například okolnost, že osoba – ač povinná k náhradě - se na vzniku škody nijak nepodílela, odpovídá bez ohledu na zavinění apod. (srov. závěry Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne 31. 1. 2008, sp. zn. 25 Cdo 691/2006). Zohlednit lze též například míru zavinění (formu nedbalosti) a další.

b) osobní a majetkové poměry škůdce,

Soud zvažuje dopad svého rozhodnutí o povinnosti nahradit škodu (újmu) do poměrů povinné osoby. Může zohlednit například tíživou sociální situaci povinného, okolnost, že v důsledku (s)plnění povinnosti k náhradě nebude mít prostředky k zaplacení nákladů na léčbu vlastní osoby, osoby blízké, nebude mít prostředky k zajištění základních životních potřeb apod. Protože však snížení náhrady je v rozporu se zájmy poškozeného, je třeba vždy zvažovat proporcionalitu, usilovat o co možná nejvíce vyvážené a z hlediska obecné spravedlnosti akceptovatelné řešení. Jinými slovy, přiznaná výše náhrady škody má vyjadřovat to, co v konkrétním případě lze po škůdci spravedlivě požadovat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2011, sp. zn. 25 Cdo 4506/2008).

c) poměry poškozeného.

Okolností na straně poškozeného, která by mohla odůvodňovat snížení náhrady, by mohlo být např. poskytnutí daru (náhrady) třetí osobou, odlišnou od škůdce (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu SSR ze dne 19. 7. 1978, sp. zn. 1 Cz 78/78).

Jestliže jsou již při stanovování výše přiměřeného zadostiučinění k odčinění či zmírnění nemajetkové újmy soudem zvažovány poměry na straně škůdce a na straně poškozeného, není namístě shodná kritéria použít při úvaze o možnosti snížení takto stanoveného zadostiučinění [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2017, sp. zn. 8 Tdo 190/2017 (Rt 39/2018)].

Kritéria v ustanovení § 2953 jsou uvedena v demonstrativním výčtu, což soudu umožňuje v konkrétní situaci přihlédnout též k dalším specifickým okolnostem věci.

Procesní souvislosti

Otázkou, zda jsou naplněna kritéria pro moderaci výše náhrady škody podle ustanovení § 2953, je soud povinen se zabývat bez ohledu na to, zda účastníci sami k tomu uvedli dostatečná skutková tvrzení (srov. závěry Ústavního soudu v nálezu ze dne 22. 12. 2015, sp. zn. I. ÚS 2844/2014).

Pokud účastníci dostatečná skutková tvrzení neuvedou, musí soud postupovat podle ustanovení § 118a odst. 1 OSŘ (případně ve vztahu k označení důkazů potom podle ustanovení § 118a odst. 3 OSŘ), nemůže však předpokládat bez dalšího, že moderační důvody podle ustanovení § 2953 dány nejsou. Protože naplnění moderačních důvodů jde k prospěchu škůdce, stíhá povinnost tvrzení a důkazní ve vztahu k nim škůdce.

Judikatura

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 1968, sp. zn. 3 Cz 17/68 (R 34/1969)

Při rozhodování o nároku na náhradu škody je soud povinen vždy zkoumat, zda jsou dány zákonné předpoklady pro snížení požadované náhrady škody podle § 450 OZ.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 1969, sp. zn. 3 Cz 29/69 (Rc 43/1970)

Uvažuje-li soud o snížení náhrady škody způsobené více škůdci a zaviněním poškozeného, určí nejprve díl škody, který nese poškozený, a náhradu další škody rozvrhne na jednotlivé škůdce podle jejich účasti na způsobení škody; teprve takto - na jednotlivé škůdce - stanovenou náhradu škody přiměřeně sníží ve shodě s hledisky § 450 OZ.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu SSR ze dne 19. 7. 1978, sp. zn. 1 Cz 78/78

Osoby zodpovedné za vzniknutú škodu sa povinnosti nahradiť škodu nezbavia tým, že iná osoba

Nahrávám...
Nahrávám...