dnes je 25.9.2022

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2954

15.6.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.3.1.3.1.4
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2954

JUDr. Monika Schön, Ph.D.

[Uspokojení poškozeného z věcí získaných za majetkový prospěch škůdce]

Ustanovení § 2954 se použije při vykonávacím řízení, kdy se poškozený může domáhat, aby jeho právo na náhradu škody (újmy) bylo uspokojeno též z některých věcí škůdce, které jsou jinak z výkonu rozhodnutí vyloučeny. Tím je rozšířen okruh majetku postižitelného k uspokojení pohledávky poškozeného za škůdcem.

Jestliže například škůdce způsobí poškozenému úmyslným trestným činem škodu, z níž má sám majetkový prospěch (typicky trestný čin podvodu), za tento majetkový prospěch pořídí obvyklé vybavení domácnosti pro sebe a členy své rodiny a snubní prsteny. Tyto věci (obvyklé vybavení domácnosti a snubní prsteny) bude možné za podmínek uvedených v ustanovení § 2954 postihnout výkonem rozhodnutí prodejem movitých věcí bez ohledu úpravu v ustanovení § 322 OSŘ.

Smyslem a účelem ustanovení § 2954 je posílení ochrany práv poškozeného zvýšením pravděpodobnosti reálného uspokojení jeho práva na náhradu škody (újmy).

Podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení jsou následující:

a) škůdce způsobil škodu úmyslným trestným činem,

b) škůdce měl z takového trestného činu majetkový prospěch,

c) návrh poškozeného na uspokojení jeho pohledávky z věcí, které škůdce nabyl z majetkového prospěchu,

d) rozhodnutí soudu.

Škoda a nemajetková újma

Ustanovení § 2954 hovoří pouze o "škodě" a o její "náhradě". Vzhledem k tomu, že mezi pojmy "škoda" a "újma" zákon rozlišuje, lze předpokládat, že zákonodárce měl u komentovaného ustanovení na mysli skutečně pouze majetkovou škodu. Není však důvod toto ustanovení neaplikovat též ve vztahu k nemajetkové újmě a zadostiučinění za ní, a to s ohledem na ustanovení § 2894 odst. 2 [k přiměřenému použití pro nemajetkovou újmu srov. též závěry Nejvyššího soudu uvedené v usnesení ze dne 20. 9. 2017, sp. zn. 8 Tdo 190/2017 (Rt 39/2018)].

Škoda způsobená úmyslným trestným činem

Podmínkou aplikace ustanovení § 2954 je způsobení škody úmyslným trestným činem. Toto ustanovení neuvádí naopak jako podmínku okolnost, že škůdce byl případně (pravomocně) shledán vinným takovým trestným činem (odsouzen). Jestliže bylo pravomocně rozhodnuto o tom, že byl spáchán trestný čin, je takový rozhodnutím soud vázán (srov. ustanovení § 135 odst. 1 OSŘ), v opačném případě (tj. nebylo-li vůbec vedeno řízení, případně skončilo-li trestní řízení proti škůdci jinak než odsuzujícím rozhodnutím soudu) si tuto otázku soud v řízení o náhradu škody (újmy) sám posoudí jako otázku předběžnou. Sám se tedy bude zabývat otázkou naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu (objekt, objektivní stránka, subjekt, subjektivní stránka, protiprávnost).

Možnost postižení věcí jinak z výkonu rozhodnutí vyloučených se vztahuje výlučně k trestnému činu způsobenému úmyslně. Jestliže úmysl škůdce směřoval pouze k části škody, kterou lze oddělit, a částečně byla škoda způsobená nedbalostí, pak lze věci jinak vyloučené z výkonu rozhodnutí postihnout výkonem rozhodnutí pouze v té části, v níž jde o náhradu škody způsobené úmyslně (per analogiam srov. závěry Nejvyššího soudu v rozhodnutí ze dne 29. 6. 1990, sp. zn. 1 Cz 29/90).

Návrh poškozeného

Komentované ustanovení výslovně jako podmínku stanoví návrh poškozeného, tzn. a contrario soud nemůže o postižení věcí podle ustanovení § 2954 rozhodnout ex offo. Projevuje se zde účel tohoto ustanovení, tj. ochrana zájmů poškozeného, která ovšem nemůže být poskytnuta proti jeho vůli, přitom současně je na poškozeném, aby si svá práva dostatečně střežil v duchu zásady vigilantibus iura scripta sunt.

Návrh poškozeného musí být dostatečně konkrétní, tzn. poškozený musí přesně označit věc, která má být výkonem rozhodnutí takto dotčena, a musí tvrdit, že jde o věc, která byla získána za majetkový prospěch získaný škůdcem za podmínek uvedených v ustanovení § 2954.

Rozhodnutí soudu

Ustanovení § 2954 soudu umožňuje, avšak neukládá, aby rozhodl o postižení věcí jinak z výkonu rozhodnutí vyloučených. Tím je zdůrazněna úloha soudu, který musí v každé konkrétní věci rozhodnout s přihlédnutím k jejím specifikům. Je na soudu, aby poměřoval zájmy škůdce a poškozeného a újmu, která oběma v důsledku jeho rozhodnutí vznikne. Rozhodnutí soudu by mělo respektovat též požadavek obecné spravedlnosti (srov. ustanovení § 2 odst. 2).

Rozhodnutí soudu musí obsahovat přesné vymezení věcí, které mají být k výkonu rozhodnutí použity (srov. též ustanovení § 322 odst. 7 OSŘ). To je významné též z hlediska případné neplatnosti právního jednání, kterým by škůdce takovými věcmi disponoval navzdory ustanovení § 2954 věta druhá.

Věci vyloučené z výkonu rozhodnutí

Ustanovení § 321 OSŘ vylučuje výkon rozhodnutí postižením věcí, jejichž prodej je podle zvláštních právních předpisů zakázán (např. ustanovením § 19 odst. 1 zákona č. 100/2004 Sb., o obchodování s ohroženými druhy, ustanovení § 54 odst. 1 zákona č. 166/1999 Sb., veterinárního zákona, ustanovení § 38 zákona č. 539/1992 Sb., puncovního zákona, aj.), nebo které podle zvláštních právních předpisů výkonu rozhodnutí nepodléhají (např. ustanovení § 26 odst. 1 zákona č. 121/2000

Nahrávám...
Nahrávám...