dnes je 25.6.2022

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2955

15.6.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.3.1.3.1.5
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2955

JUDr. Monika Schön, Ph.D.

[Určení výše náhrady soudem]

Smyslem a účelem komentovaného ustanovení je zabránit situaci, kdy by sice bylo prokázáno, že vznikla škoda, kdo za ni odpovídá a komu vznikla, avšak s ohledem na specifika věci by bylo obtížné, případně nemožné, určit její výši. Odmítnutí ochrany poškozenému v takovém případě by znamenalo odepření spravedlnosti, denegatio iustitiae, což je nepřípustné.

Z tohoto důvodu zákonodárce usnadňuje situaci poškozeného tak, že snižuje úroveň toho, co musí v procesním postavení žalobce tvrdit a prokazovat (k povinnosti tvrzení a povinnosti označit důkazy srov. ustanovení § 79 odst. 1 a § 101 odst. 1 OSŘ) ve vztahu k výši náhrady. Typickým příkladem situace, kdy může být velmi obtížné určit přesnou výši náhrady, je škoda vzniklá porušením soutěžního práva, škoda způsobená exhalacemi na životním prostředí apod.

Vztah k ustanovení § 136 OSŘ

Obdobná – ovšem procesní - úprava je obsažena v ustanovení § 136 OSŘ, které připouští určení výše nároku soudem za podmínky, že výši nároku lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo ji nelze zjistit vůbec.

Toto ustanovení má zjevně stejný účel jako ustanovení § 2955. Připomeňme, že již za účinnosti předchozí hmotněprávní úpravy, která obdobné ustanovení neobsahovala. Ústavní soud dovodil, že pokud žalobce (poškozený) prokáže a odůvodní vznik škody, pouze není schopen přesně určit a prokázat její výši, nemohou jen proto soudy žalobu zamítnout a náhradu škody nepřiznat, ale naopak je namístě postup podle ustanovení § 136 OSŘ (srov. nález Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. II. ÚS 1430/2013).

Předpoklady aplikace

Podmínkou určení výše náhrady soudem je nemožnost přesného určení výše náhrady škody. Tím je snížena úroveň toho, co je žalobce (poškozený) povinen tvrdit a prokazovat v řízení o náhradu škody, avšak pouze ve vztahu k výši náhrady. Nutno zdůraznit, že všechny ostatní předpoklady pro vznik práva na náhradu škody i nadále tvrdit a prokázat musí (srov. ustanoven § 79 odst. 1 a § 101 odst. 1). Musí tedy prokázat, že vznikla škoda, že za ni odpovídá žalovaný (škůdce), že je případně dána příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody ‚nejde-li o objektivní odpovědnost) atd. Ve vztahu k těmto ostatním předpokladům odpovědnosti za škodu se míra povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní komentovaným ustanovením nemění.

Lze-li částečně výši náhrady určit přesně a pouze ve zbývající části určení přesné výše není možné, je třeba obě části oddělit a soudcovskou úvahou určit pouze výši náhrady v té části, v níž není možné přesné určení [srov. závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí ze dne 29. 12. 1983, sp. zn. 1 Cz 47/83 (R 13/1985)].

Soud v rozhodnutí musí uvést a odůvodnit, že shledal podmínky pro aplikaci ustanovení § 2955, tj. že v dané věci považuje určení přesné výše škody za nemožné (srov. též závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozsudku ze dne 20. 9. 2010, sp. zn. 23 Cdo 2510/2010; v tomto rozhodnutí je zároveň akcentován požadavek předvídatelnosti soudního rozhodnutí).

Určení výše náhrady soudem

Jestliže nelze výši náhrady škody přesně určit, určí jí podle ustanovení § 2955 soud, a to podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu. Jiné vodítko než „spravedlivé uvážení jednotlivých okolností případu” zákon neposkytuje. „Spravedlivé uvážení” nemůže znamenat libovůli (srov. závěry Ústavního soudu v nálezu ze dne 11. 8. 2015, sp. zn. I. ÚS 688/15, uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 141/2015). Závěr soudu o výši náhrady musí mít oporu v provedeném dokazování, soud musí v rozhodnutí pečlivě odůvodnit veškeré okolnosti, které měly na jeho závěr v tomto směru vliv, a musí se vypořádat se vším, co v této souvislosti dokazováním vyšlo najevo. Významným vodítkem pro určení výše náhrady bude též náhrada přiznaná v obdobných věcech (srov. požadavek obdobného rozhodnutí v obdobných věcech formulovaný v ustanovení § 13).

Okolnosti, které mají vést ke spravedlivému uvážení a z nichž si soud má učinit závěr o výši náhrady, musí být předmětem dokazování. Žalobce (poškozený) ve vztahu k nim má povinnost tvrzení a povinnost důkazní. Komentované ustanovení nedává žalobci možnost zbavit se povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní ve vztahu k výši náhrady zcela s odkazem na to, že výši náhrady nelze přesně určit. Žalobce má stále povinnost tvrzení a povinnost důkazní ve vztahu k okolnostem, které má soud brát v úvahu při zvažování výše náhrady, tyto také (nejsou-li mezi účastníky nesporné, tak aby nesporná tvrzení soud mohl vzít za svá skutková zjištění, srov. ustanovení § 120 odst. 3 OSŘ) jsou předmětem

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...