dnes je 29.6.2022

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2964

10.12.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.3.1.3.2.3.3
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2964

JUDr. Monika Schön, Ph.D.

[Náhrada ztráty na důchodu]

Další škodou, která může vzniknout v příčinné souvislosti s ublížením na zdraví, je majetková újma (škoda) spočívající v ušlém zisku (lucrum cessans), v tomto případě nižším důchodu, než jaký by poškozený pobíral nebýt škodní události (ublížení na zdraví) a následné ztráty na výdělku. Z toho důvodu a s ohledem na zásadu plné náhrady škody (újmy) je v ustanovení § 2964 upraveno právo na náhradu této škody.

Úprava v komentovaném ustanovení je kontinuální s předchozí (srov. ustanovení § 447a OZ).

Výše starobního důchodu

Částka starobního důchodu podle ustanovení § 33 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, se skládá ze dvou částí: základní (ve výši 10 % průměrné mzdy měsíčně) a procentní části (stanovené procentní sazbou z výpočtového základu, který je rovněž odvozen od výše výdělku, srov. ustanovení § 15 a násl. zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění). Na výši starobního důchodu nemá vliv případně vyplácená náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle ustanovení § 2963.

Náhrada za ztrátu na důchodu

Z toho důvodu může být výše starobního důchodu nižší než v případě, že by do základu, od nějž se odvíjí výše starobního důchodu, byla započtena též částka vyplacená na náhradě podle ustanovení § 2963 [tzv. fiktivní důchod, srov. stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 1981, sp. zn. Sc 1/81 (Rc 1/1982)].

Rozdíl mezi skutečným a tímto fiktivním starobním důchodem je škodou, již je třeba nahradit podle ustanovení § 2964.

Z hlediska časového právo na náhradu za ztrátu na důchodu vzniká přiznáním starobního důchodu (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 25 Cdo 4292/2011). Do té doby má poškozený právo na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle ustanovení § 2963 (srov. též rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 1987, sp. zn. 1 Cz 52/87).

Náhrada za ztrátu na důchodu je (na rozdíl od náhrady podle ustanovení § 2963) osvobozena od daně z příjmů [srov. ustanovení § 6 odst. 9 písm. k) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů].

Forma náhrady

Ač zákon výslovně (na rozdíl např. od předchozího ustanovení § 2963) nezmiňuje formu, v níž má být náhrada podle ustanovení § 2964 vyplacena, z povahy věci vyplývá, že může jít o opakující se dávky (peněžitý důchod) i jednorázovou částku (odbytné podle ustanovení § 2968 za podmínek tam stanovených, či součet částek žalovaných za již uplynulé období, nikoli do budoucna, srov. též komentář k ustanovení § 2963).

Změna poměrů

Dojde-li po vyhlášení rozsudku odsuzujícímu k placení náhrady podle ustanovení § 2964 ve formě opakujících se dávek ke změně poměrů (změní-li se výše skutečného či fiktivního starobního důchodu poškozeného), je to důvodem pro nové rozhodnutí ve věci (srov. ustanovení § 163 OSŘ).

Judikatura

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. 25 Cdo 5198/2016

Přiznáním nároku na výplatu starobního důchodu (mimořádného starobního důchodu) zaniká dosavadní nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Obecně totiž platí (a nemění na tom nic ani nový občanský zákoník), že náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti je jedním z nároků na náhradu majetkové újmy způsobené poškozením zdraví. Ke ztrátě na výdělku dochází proto, že pracovní schopnost poškozeného byla následkem újmy na zdraví snížena (omezena) nebo zcela zanikla, a účelem náhrady je poskytnout odškodnění tomu, kdo není schopen pro své zdravotní postižení dosahovat takového výdělku, jaký měl před poškozením. Náhrada se stanoví ve výši rozdílu mezi výdělkem poškozeného před vznikem škody a výdělkem po poškození, k němuž je třeba připočítat případný invalidní důchod poskytovaný z téhož důvodu; tímto způsobem je vyjádřeno snížení (omezení) nebo ztráta pracovní

Nahrávám...
Nahrávám...