dnes je 28.2.2024

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2979

15.3.2023, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.3.2.2.4
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2979

JUDr. Monika Schön, Ph.D.

[Společné ustanovení o klamavé reklamě a klamavém označení zboží nebo služby]

V ustanovení § 2979 jsou vložena společná ustanovení o klamavé reklamě a klamavém označení zboží (výrobku) nebo služby. Jde o úpravu převzatou z ustanovení § 45 odst. 3 a § 46 odst. 2 ObchZ. Zatímco předchozí úprava se vztahovala zvlášť ke klamavé reklamě (ustanovení § 45 odst. 3 ObchZ) a zvlášť ke klamavému označení (ustanovení § 46 odst. 2 ObchZ), občanský zákoník obojí vztahuje k oběma skutkovým podstatám a uvádí je výslovně ve společném ustanovení pro obě zákonné skutkové podstaty, čímž je fakticky konstatována blízkost obou zákonných skutkových podstat. Je zřejmé, že ustanovení § 2979 odst. 2 bude častěji použitelné ve vztahu ke klamavému označení, byť nelze vyloučit jeho použití též ve vztahu ke klamavé reklamě.

Způsobilost klamat u pravdivého údaje

Pokud jde o první odstavec komentovaného ustanovení, tento v souladu se závěry judikatury (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 1.2 2015, sp. zn. 23 Cdo 3244/2015) konstatuje, že způsobilost klamat má i údaj sám o sobě správný, pokud může uvést v omyl průměrného spotřebitele vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl učiněn. Ve shora zmíněné věci sp. zn. 23 Cdo 3244/2015 šlo o označení "výrobky z TV" u výrobků, které sice samy byly předmětem televizní reklamy, avšak pouze krátce, a evokovaly dojem, že se naopak jedná o jiné výrobky, na něž byla reklama v televizi intenzivnější. Jinými slovy, žalovaný ve věci se "svezl" na reklamě jiného soutěžitele a profitoval z ní.

Jde zde o potencialitu klamat, nevyžaduje se dokonání. Pro posouzení způsobilosti klamat se opět použije hledisko průměrného spotřebitele (srov. komentář k ustanovení § 2976 a dále např. rozsudek ESD, nyní SDEU, ze dne 16. 7. 1998, sp. zn. C-210/96, rozsudek ESD, nyní SDEU, ze dne 22. 6. 1999 ve věci sp. zn. C-342/97, aj.). Není podstatné, co soutěžitel či osoba pomocná (autor reklamy apod.) zamýšleli, čím byli vedeni při tvorbě reklamy či označení výrobku nebo služby (u nekalosoutěžního deliktu není vyžadováno zavinění), podstatné je, jak se sdělení v reklamě či označení výrobku (služby) objektivně jeví a jakou představu to vyvolává v průměrném spotřebiteli, tj. běžném zástupci dané skupiny, který nijak nevybočuje a má vlastnosti, schopnosti, zkušenosti, které jsou pro příslušníky dané skupiny běžné (obvyklé).

Výrazy typu "druh", "typ", "způsob" aj.

Ve druhém odstavci je uveden demonstrativní výčet dodatků, které – byť by byly použity a byť mohou někdy indikovat, že nejde o původní výrobek či službu (tj. ty, které klamavá reklama či označení evokuje) – nevylučují samy o sobě klamavost reklamy či označení. Způsobilost klamat může být – i přes jejich použití – dána jinými okolnostmi, typicky vzhledem obalu apod. (např. obal sýra velmi se podobající určitému sýru, přičemž na obale je drobným písmem uvedeno, že jde o sýr daného "typu", kdy s ohledem na celkový vzhled obalu běžnému spotřebiteli snadno unikne, že nejde o originální výrobek, ale pouze o výrobek daného "typu", tj. imitaci). Lze však použít (a není nekalosoutěžním jednáním) označení, která zobecněla jako druhová ("zdruhověla", srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 2003, sp. zn. 11 Tdo 193/2003, např. ementál, uherský salám apod.).

Novinkou v ustanovení § 2979 odst. 2 je výslovné zmínění výpustků, zkratek a celkové vnější úpravy.

Pokud jde o výpustky, jde o údaje, které jsou (záměrně) vypuštěny a jejichž absence může výrazně ovlivnit chování zákazníků (např. v reklamě či obalu potraviny, která se jeví jako "zdravá", "bio" apod., není uveden údaj o konzervantech, barvivech, cukrech a jiných složkách, které mohou mít vliv na rozhodnutí zákazníka výrobek koupit).

Zkratky způsobilé klamat jsou zpravidla ty, které nejsou všeobecně známé, takže jim průměrný zákazník nevěnuje pozornost, ač kdyby byla informace uvedena v celém znění, výrobek či službu by zákazník nekoupil.

Celková vnější úprava pokrývá veškeré okolnosti, které jsou z vizuálního hlediska podstatné pro vnímání zákazníkem. Způsobilost klamat může být dána použitím velmi drobného písma pro uvedení z hlediska atraktivity zboží nepříznivých informací (zatímco ostatní informace jsou psány větším, snadno čitelným písmem), uvedením takových informací na neočekávaném místě (zatímco ostatní informace jsou zcela jinde) apod.

Judikatura

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 3244/2015

Způsobilost oklamat má i údaj sám o sobě správný, pokud může uvést v omyl průměrného spotřebitele vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl učiněn.

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 5. 2013, sp. zn. 23 Cdo 2205/2012

Obchodní praktika je nekalá, je-li jednání podnikatele vůči

Nahrávám...
Nahrávám...