dnes je 28.2.2024

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2986

15.3.2023, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.3.2.2.11
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2986

JUDr. Monika Schön, Ph.D.

[Dotěrné obtěžování]

Dotěrné obtěžování je nová zákonná skutková podstata, předchozí právní úprava obdobnou skutkovou podstatu neobsahovala. Výstižnější by zřejmě bylo označení "nevyžádaná reklama",1 neboť fakticky se komentované ustanovení použije v těchto případech, a navíc ještě omezeně (srov. níže). Není zcela zřejmé, jaký důvod zákonodárce vedl k formulaci nové zákonné skutkové podstaty, když již dříve bylo toto nekalosoutěžní jednání obecně postižitelné podle generální klauzule nekalé soutěže.

Ustanovení § 2986 dotěrné obtěžování omezuje na poměrně úzký okruh jednání, a to:

a) sdělování údajů či nabídka učiněná prostřednictvím telefonu, faxu, elektronické pošty a podobných prostředků,

b) sdělování reklamy s utajeným (zastřeným) původcem, takže adresát bez zvláštních nákladů není schopen přikázat ukončení reklamy,

c) reklama rozesílaná na elektronickou adresu, kterou podnikatel získal dříve v souvislosti s prodejem zboží či poskytnutím služby (za podmínek a s výlukou srov. níže).

Jde tedy o poměrně úzký okruh myslitelné nevyžádané reklamy, přičemž není známo, co vedlo zákonodárce k tomuto omezení. Důvodová zpráva v tomto směru neuvádí ničeho.2 Nicméně jednání, které nebude splňovat podmínky uvedené v ustanovení § 2986, může stále ještě být postižitelné podle generální klauzule nekalé soutěže (ustanovení § 2976 odst. 1).

Účelem ustanovení § 2986 je ochrana adresátů před nevyžádanou reklamou, neboť samotné její doručení je pro ně spojeno s negativními důsledky, zejména se ztrátou času, s finančními náklady (např. nutnost vynaložit náklad na antivirové programy) aj.

Sdělování údajů či nabídka učiněná prostřednictvím telefonu, faxu, elektronické pošty a podobných prostředků (první část v odst. 1)

Prvním příkladem dotěrného obtěžování je sdělování údajů o soutěžiteli, zboží nebo službách či nabídka zboží či služeb učiněná pomocí prostředků komunikace na dálku (telefonem, faxem, elektronickou poštou a "podobně"; toto ustanovení se tedy nevztahuje např. na tištěnou reklamu vhazovanou běžně do domovních schránek, podomní nabídky, návštěvy prodejců či oslovování na ulicích apod.) za podmínky, že si to adresát zjevně nepřeje.

Případný nesouhlas s touto formou nevyžádané reklamy adresát může vyjádřit jakýmkoli způsobem, musí jej vyjádřit předem, jasně a srozumitelně (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 2020, č. j. 6 A 237/2017, jehož závěry v tomto směru lze vztáhnout i k ustanovení § 2986 odst. 1).

"Sdělování údajů" nemusí být nutně reklamou tak, jak je běžně chápána, postačí sdělení informace o soutěžiteli, jeho zboží či službách, tj. informace, které mají vazbu k hospodářské soutěži. "Nabídka zboží či služeb" může mít nejrůznější obsah. V případě využití prostředků komunikace na dálku se může teoreticky jednat o zaslání katalogu v elektronické podobě.

Sdělování reklamy s utajeným (zastřeným) původcem (druhá část v odst. 1)

Druhým příkladem dotěrného obtěžování je sdělování reklamy s utajením (zastřením) původce. Koho zákonodárce míní pod pojmem "původce", není jasné (legální definici zákon neobsahuje). S ohledem na obsah ustanovení § 2986 odst. 1 nicméně dovozujeme, že zákonodárce tímto pojmem chtěl označit osobu, která nevyžádanou reklamu šíří. Může se jednat přímo o soutěžitele, ale též o třetí osobu, typicky agenturu, která "pouze" rozesílá reklamu pro jiného soutěžitele.

Může se jednat nejenom o reklamu, u níž původce není vůbec uveden, ale též o reklamu, u níž je uveden původce fiktivní, případně je uvedena adresa, u níž není reálně možné zjistit odesílatele (typicky elektronická korespondence z adresy, na niž nelze standardně odpovědět). Další podmínkou je neuvedení údaje, kde adresát může přikázat "bez zvláštních nákladů" ukončení reklamy. "Bez zvláštních nákladů" vykládáme ve smyslu "bez jakýchkoli nákladů" (nikoli tedy ve smyslu "zvýšených" nákladů apod.), neboť i jakýkoli náklad může pro některé adresáty fakticky znamenat reálné vyloučení možnosti přikázat ukončení reklamy.

Přestože to zákon výslovně neuvádí, dovozujeme, že i v tomto případě by se mělo jednat o jednání (nevyžádanou reklamu) učiněnou pomocí prostředků komunikace na dálku, neboť pouze k těmto jednáním se vztahuje první část věty ustanovení § 2986 odst. 1. V opačném případě by druhá část věty zcela nesystematicky pokrývala širší okruh nevyžádané reklamy než věta první, což se nejeví jako logické z hlediska systematiky zákona.

Ač u obou jednání uvedených v ustanovení § 2986 odst. 1 je použit výraz "sdělování", nikoli (jednorázové) "sdělení", nedovozujeme, že by tím zákonodárce chtěl vyjádřit potřebu vícečetného jednání. K naplnění skutkové podstaty dotěrného obtěžování zde podle našeho názoru postačí jediné jednání.

Reklama rozesílaná na elektronickou adresu (odst. 2)

Ve druhém odstavci komentovaného ustanovení je upraveno rozesílání reklamy získanou podnikatelem v souvislosti s prodejem zboží nebo poskytnutím služby, tzn. adresát svou adresu nějakým způsobem vědomě poskytl. Nutno zdůraznit, že druhý odstavec komentovaného ustanovení je omezen na reklamu rozesílanou podnikatelem, nikoli tedy jiným možným soutěžitelem. Pokud jde o elektronickou adresu, zákonodárce ji opět nespecifikuje. Nepochybně (a typicky) půjde o mailovou adresu. S ohledem na definici elektronické pošty v ustanovení § 2 písm. b) zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, podle něhož se elektronickou poštou rozumí textová, hlasová, zvuková nebo obrazová zpráva poslaná prostřednictvím veřejné sítě elektronických komunikací, která může být uložena v síti nebo v

Nahrávám...
Nahrávám...