dnes je 25.6.2022

Input:

Používání elektronického podpisu

11.3.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.9
Používání elektronického podpisu

Mgr. Mgr. Radana Burešová

Elektronický podpis, respektive některé jeho druhy, lze užívat ve styku s orgány veřejné moci, ale i se soukromoprávními subjekty – obchodními partnery.

Podání vůči orgánům veřejné moci (např. žádosti nebo odvolání) lze totiž činit nejen v klasické písemné podobě, ale i elektronicky (§ 42 OSŘ, § 59 odst. 1 TŘ, § 37 odst. 4 SŘ, § 37 odst. 2 SŘS). Za tímto účelem lze použít jednak systému datových schránek, jednak klasické e-mailové korespondence nebo (pro podání soudům) aplikace ePodatelna . V obou posledně uvedených případech je třeba zasílané zprávy a jejich přílohy elektronicky podepsat elektronickým podpisem stanoveným právními předpisy.

V tomto ohledu článek 25 eIDAS stanoví, že:

1. elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy;

2. kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu;

3. kvalifikovaný elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě se uznává jako kvalifikovaný elektronický podpis ve všech ostatních členských státech.

Platí tedy, že:

a) ani kvalifikovaný elektronický podpis není postaven naroveň úředně ověřenému vlastnoručnímu podpisu – tak tomu za určitých podmínek bude až od 1. července 2022, kdy vstoupí v účinnost § 6 zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby; proto tam, kde je jinak požadován úředně ověřený podpis, český zákon, má-li se použít elektronický podpis, zatím tuto možnost výslovně připouští a specifikuje, o jaký typ elektronického podpisu se má jednat (§ 22 odst. 3 ZVR a související poznámka pod čarou nebo § 7 odst. 1 KTZ), a

b) pouze kvalifikovaný (nikoli jiný) elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném např. v České republice bez dalšího platí např. i v Německu a naopak, což do značné míry usnadňuje uzavírání obchodních smluv se zahraničními subjekty v rámci EU.

Český zákon č. 297/2016 Sb. dále ve svém § 5 stanoví, že stát, územní samosprávný celek, právnická osoba zřízená zákonem nebo právnická osoba zřízená nebo založená státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem a jiné osoby, které vykonávají veřejnou moc, mohou elektronické dokumenty podepisovat výlučně kvalifikovaným elektronickým podpisem, kdežto při jednání vůči nim postačuje zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis (§ 6 zákona č. 297/2016 Sb.), který tak ve vztahu k orgánům veřejné moci rovněž má účinky vlastnoručního podpisu, které eIDAS přiznává pouze kvalifikovanému elektronickému podpisu.

Vzhledem k tomu, že doručování elektronickou formou je rychlejší a úspornější než doručování papírových listin a s ohledem na (v některých ohledech) snadnější archivaci elektronických dokumentů je elektronický podpis stále častěji využíván i v běžném obchodním styku, např. při vystavování faktur nebo uzavírání smluv. Vždy je však vhodné předem se s příslušným smluvním partnerem dohodnout na zvolené formě (listinná nebo elektronická) a na požadované míře důvěryhodnosti (druh elektronického podpisu).

Ve vztahu mezi soukromoprávními subjekty (např. mezi obchodními partnery) pak § 7 zákona č. 297/2016 Sb., na který odkazuje i § 561 NOZ, umožňuje použití jakéhokoli typu elektronického podpisu, tedy i prostého – viz standardní objednávání v e-shopech nebo prostřednictvím klasických e-mailových zpráv. Soudní praxe se však k takovémuto postupu staví poměrně skepticky s ohledem na ustanovení § 562 odst. 1 NOZ, podle něhož je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Soudy v zásadě mají za to, že v případě prostého elektronického podpisu není splněna podmínka určení jednající osoby.

U významnějších smluv nelze používání prostého elektronického podpisu doporučit ani s ohledem na možnost zfalšování prostého elektronického podpisu. Je vhodné ve vzájemném obchodním styku vyžadovat přinejmenším zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis, který se od nejbezpečnějšího kvalifikovaného elektronického podpisu liší pouze tím, že při podepisování není používán kvalifikovaný prostředek pro vytváření elektronického podpisu (certifikovaný USB token nebo čipová karta).

Nejdůvěryhodnější je kvalifikovaný elektronický podpis, který je také jako jediný uznáván i v ostatních členských státech EU.

Archivace elektronických dokumentů

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...