dnes je 3.10.2022

Input:

Provozování e-shopu z pohledu daní z příjmů a DPH

21.5.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1001
Provozování e-shopu z pohledu daní z příjmů a DPH

Ing. Zdeněk Morávek

Daň z příjmů

Důležitou skutečností je posouzení příjmů plynoucích z provozování e-shopu z pohledu daně z příjmů.

Pokud se bude jednat o poplatníka, který je fyzickou osobou, budou příjmy z provozování e-shopu představovat příjmy ze živnostenského podnikání, a tedy příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP. Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy, které se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Poplatník se může rozhodnout, zda tyto výdaje uplatní ve skutečné, nebo paušální výši, a může zvolit tu z variant, která je pro něj výhodnější a která vede k nižšímu základu daně. V případě živnostenského podnikání jiného než řemeslného činí paušální výdaje 60 % z příjmů, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč.

Příjmy z provozování e-shopu činí za příslušné zdaňovací období částku 1 000 000 Kč, skutečně vynaložené výdaje činí 870 000 Kč.

Paušální výdaje v tomto případě činí 60 %, tedy 600 000 Kč, výhodnější jsou proto výdaje ve skutečné výši. Dílčí základ daně činí 130 000 Kč.

Příjmy z provozování e-shopu činí za příslušné zdaňovací období částku 1 420 000 Kč, skutečně vynaložené výdaje činí 793 000 Kč. Paušální výdaje v tomto případě činí 60 % z příjmů, tedy 852 000 Kč. V tomto případě tak budou výhodnější paušální výdaje a základem daně bude částka 568 000 Kč.

Příjmy z provozování e-shopu činí za příslušné zdaňovací období částku 3 400 000 Kč, skutečně vynaložené výdaje činí 1 800 000 Kč. Paušální výdaje ve výši 60 % činí v tomto případě 2 040 000 Kč, takže by byly výhodnější, nicméně je nutné respektovat absolutní omezení jejich výše do částky 1 200 000 Kč. Výhodnější tak budou skutečné výdaje ve výši 1 800 000 Kč a základem daně bude částka 1 600 000 Kč.

Pokud poplatník uplatní výdaje v paušální výši, má se za to, že v částce výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů ze samostatné činnosti. Znamená to tedy, že žádné další výdaje jako daňové již uplatnit nelze.

Poplatník, který uplatňuje výdaje v paušální výši, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti. Nemá tedy povinnost vést ani daňovou evidenci ani účetnictví. V praxi lze ale předpokládat, že v převážné většině případů budou výhodnější právě výdaje ve skutečné výši, proto bude nutné buď daňovou evidenci, nebo účetnictví vést. Bližší podmínky pro vedení daňové evidence obsahuje § 7b ZDP.

Důležité je, že v případě uplatnění paušálních výdajů není nutné nic prokazovat a tyto výdaje se automaticky považují za daňově uznatelné bez dalšího zkoumání. Není potřeba tyto výdaje nijak evidovat a prokazovat např. souvisejícími doklady. Tyto skutečnosti potom vedou k tomu, že v praxi bývají paušální výdaje uplatňovány i za situace, kdy vycházejí hůře než výdaje skutečné, ale rozdíl není velký. Ještě jednou zdůrazněme, že poplatník si může zvolit, zda uplatní paušální či skutečné výdaje.

Pokyn GFŘ D-22 k problematice paušálních výdajů uvádí, že pokud poplatník uplatní daňové výdaje procentem z příjmů, uplatní takto výdaje ze všech druhů příjmů, které má podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 ZDP a které tvoří jeden dílčí základ daně. Není tedy možná kombinace paušálních a skutečných výdajů za situace, kdy by poplatník dosahoval také jiných příjmů ze samostatné činnosti kromě příjmů z provozování e-shopu, či přesněji příjmů ze živnostenského podnikání; poplatník musí postupovat jednotně.

Poplatník dosáhl za příslušné zdaňovací období příjmů z provozování e-shopu ve výši 1 300 000 Kč, související daňové výdaje ve skutečné výši činí 1 080 000 Kč. Kromě toho dosáhl příjmy z autorských práv ve výši 230 000 Kč, související daňové výdaje ve skutečné výši jsou potom 53 000 Kč.

Je zřejmé, že v případě příjmů z e-shopu jsou výhodnější skutečné výdaje (paušální činí 780 000 Kč) a v případě příjmů z autorského práva potom paušální, které jsou v případě těchto příjmů ve výši 40 %, tedy 92 000 Kč. Ovšem postup, kdy by u příjmů z e-shopu byly uplatněny výdaje skutečné a u autorských práv výdaje paušální, možný není; musí být postupováno jednotně. Celkové skutečné výdaje činí 1 133 000 Kč, celkové paušální potom 872 000 Kč, výhodnější tak budou výdaje ve skutečné výši, které budou uplatněny u všech těchto příjmů.

Pokud by ale poplatník dosahoval příjmů, které by patřily do jiného dílčího základu daně – typicky do příjmů z nájmu podle § 9 ZDP – potom je kombinace obou způsobů uplatnění výdajů možná.

Poplatník dosáhl za příslušné zdaňovací období příjmů z provozování e-shopu ve výši 1 300 000 Kč, související daňové výdaje ve skutečné výši činí 1 080 000 Kč. Kromě toho dosáhl příjmů z nájmu nemovité věci ve výši 230 000 Kč, související daňové výdaje ve skutečné výši jsou potom 35 000 Kč. Nemovitá věc není zahrnuta do základu daně poplatníka.

Je zřejmé, že v případě příjmů z e-shopu jsou výhodnější skutečné výdaje (paušální činí 780 000 Kč) a v případě příjmů nájmu potom paušální, které jsou v případě těchto příjmů ve výši 30 %, tedy 69 000 Kč; jedná se o příjem podle § 9 ZDP. Tentokrát je ale možné oba způsoby kombinovat, to znamená, že v případě e-shopu budou uplatněny skutečné výdaje a v případě nájmu výdaje paušální.

V případě, že poplatníkem, tedy provozovatelem e-shopu, bude právnická osoba, je situace z pohledu daně z příjmů výrazně jednodušší. Dosažené příjmy jsou součástí celkového základu daně tohoto poplatníka a související výdaje je možné uplatnit pouze v prokázané, tedy skutečné výši. Jiná alternativa možná není, paušální výdaje ve smyslu procentem z příjmů pro právnické osoby zákon neupravuje. Daňová uznatelnost nákladů tak bude posuzována zejména v souladu s § 24 a § 25 ZDP. Právnické osoby jsou povinny vést účetnictví, výnosy a náklady z činnosti e-shopu tak budou součástí výsledku hospodaření této právnické osoby a budou případně podléhat úpravám na základ daně.

S. r. o. jako provozovatel e-shopu dosáhla v příslušném zdaňovacím období výnosů ve výši 10 600 000 Kč a související náklady činily 6 700 000 Kč. Tyto výnosy a náklady budou součástí celkového výsledku hospodaření, výnosy budou s největší pravděpodobností představovat zdanitelné příjmy a daňová uznatelnost nákladů bude následně posuzována podle obecných pravidel obsažených v § 24 a § 25 ZDP.

Významným daňovým problémem je správné posouzení samotného pořízení e-shopu. Situaci je vždy nutné posuzovat individuálně, ale zpravidla je dodáván počítačový program, který je umístěn na konkrétní doménu www. Znamená to, že je pořizována licence k softwaru, jež do konce roku 2020 mohl představovat nehmotný majetek podle § 32a ZDP, který v případě, že by jeho vstupní cena převýšila 60 000 Kč, bylo nutné daňově odpisovat.

S. r. o. pořídila licenci k užívání počítačového softwaru, na němž bude provozován e-shop, za cenu 135 000 Kč. Současně uhradila částku 47 880 Kč za implementaci, instalaci a zprovoznění tohoto softwaru.

V tomto případě se jedná o software, který byl pořízen úplatně, vstupní cena je vyšší než 60 tis. Kč (celkem 182 880 Kč) a doba použitelnosti je delší než jeden rok. Jedná se tedy z pohledu ZDP o nehmotný majetek, který je nutné daňově odpisovat.

Od roku 2021 ale byla úprava nehmotného majetku v ZDP zrušena, což znamená, že odpisování nehmotného majetku se tak od 1. 1. 2021 řídi pouze účetními předpisy pro dlouhodobý nehmotný majetek. Pokud se tedy bude jednat o dlouhodobý nehmotný majetek v souladu s účetními předpisy, potom bude tento majetek účetně odpisován a tyto účetní odpisy budou současně podle § 24 odst. 2 písm. v) ZDP daňově uznatelné. Pokud nikoliv, bude možné uplatnit celou hodnotu takto pořízeného majetku jako daňový náklad.

V souladu s přechodnými ustanoveními k zákonu č. 609/2020 Sb., který uvedené změny zavedl, je možné tento postup aplikovat již od 1. 1. 2020, resp. na nehmotný majetek pořízený od tohoto data.

A pro úplnost ještě uveďme, že v případě technického zhodnocení na nehmotném majetku další postup odpisování závisí na okamžiku, kdy byl tento majetek zařazen do užívání. Konkrétní postup potom vychází z bodů 10 a 12 přechodných ustanovení zákona č. 609/2020 Sb.

Z pohledu poplatníků fyzických osob je ale i nadále rozhodující ustanovení § 24 odst. 2 písm. zn) ZDP, podle kterého se za daňové považují výdaje na pořízení nehmotného majetku nebo jeho technického zhodnocení u poplatníků s příjmy podle § 7 nebo § 9 ZDP, pokud nevedou účetnictví. Pokud by tedy licenci k software na provozování e-shopu pořídil poplatník, který je fyzickou osobou a který by vedl daňovou evidenci nebo uplatňoval výdaje v paušální výši, potom bude celá hodnota licence daňovým výdajem, a takovýto majetek nebude u tohoto poplatníka nijak daňově odpisován.

Daň z přidané hodnoty

V zásadě je možné konstatovat, že prodej zboží prostřednictvím e-shopu nevyžaduje z pohledu DPH žádnou speciální úpravu. Je tedy nutné vycházet zejména ze skutečnosti, kde je místo plnění a komu je zboží dodáváno.

Nejdříve je vhodné vymezit, že předmětem daně v tuzemsku je dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, s místem plnění v tuzemsku. Pokud toto dodání zboží představuje zdanitelné plnění, potom má plátce daně povinnost přiznat daň v tuzemsku. V případě, že provozovatel e-shopu dosud není plátcem daně, musí posuzovat, zda mu toto dodání zboží vstupuje do obratu pro účely povinné registrace. Jaká plnění vstupují do obratu, je vymezeno v § 4a ZDPH. Standardně se jedná o dodání zboží s místem plnění v tuzemsku, pokud se jedná o zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně.

Provozovatel e-shopu dosud není plátce DPH a za stanovené období prodal kosmetické zboží v hodnotě 580 000 Kč. Prodej kosmetického zboží v tomto případě představuje dodání zboží, které je zdanitelným plněním. Pokud se bude jednat ve všech případech o zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, potom částka 580 000 Kč vstupuje do obratu pro účely povinné registrace k DPH.

Místo plnění

Je tedy zřejmé, že významnou skutečností je to, kde se nachází místo plnění příslušné transakce. Pokud bude místo plnění v tuzemsku, potom se na toto plnění bude uplatňovat český ZDPH, v opačném případě nikoliv.

Základní úpravou pro stanovení místa plnění při dodání zboží je ustanovení § 7 odst. 1 a 2 ZDPH. Pokud je zboží dodáno bez odeslání nebo přepravy, pak je místem plnění místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje, v podstatě tedy místo, kde dochází

Nahrávám...
Nahrávám...