dnes je 25.6.2022

Input:

Rozšíření či zúžení předmětu podnikání

7.6.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.7.2
Rozšíření či zúžení předmětu podnikání

JUDr. Dita Komárková

Společnost s ručením omezeným je zakládána k dosahování určitého účelu. Účel představuje nejen pojmový znak právnické osoby, ale zároveň odůvodňuje smysl její existence.

Nový občanský zákoník výslovně zakazuje založení právnické osoby (společnosti), jejímž účelem by bylo porušení práva nebo dosažení nějakého cíle nezákonným způsobem, zejména pokud by jejím účelem bylo:

  • popření nebo omezení osobních, politických nebo jiných práv osob pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení;

  • rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti;

  • podpora násilí;

  • řízení orgánu veřejné moci nebo výkonu veřejné správy bez zákonného zmocnění; nebo

  • je-li založena jako ozbrojená nebo s ozbrojenými složkami (až na zákonné výjimky).

Při zakládání společnosti s ručením omezeným je rozhodující volba zakladatelů, k jakému účelu společnost založí. Pokud se zakladatelé rozhodnou založit společnost s ručením omezeným za účelem veřejně prospěšným (k dosahování obecného blaha), pak tato společnost musí splňovat následující podmínky stanovené v ustanovení § 146 a násl. NOZ, a to konkrétně:

  • majetek nabytý společností musí pocházet z poctivých zdrojů,

  • společnost své jmění musí využívat hospodárně k veřejně prospěšnému účelu, a

  • na rozhodování společnosti musí mít podstatný vliv jen bezúhonné osoby.

V praxi však převažují společnosti zakládané pro soukromě prospěšný účel, což je účel, který slouží soukromým zájmům určitých osob a může směřovat například k dosahování zisku, k lepšímu hospodářskému postavení aj.

Účel nelze zaměňovat s pojmem předmět činnosti, neboť se jedná o dvě odlišné kategorie a je tudíž tyto pojmy potřeba chápat odděleně. Předmět činnosti je pojmově užší a specifičtější, protože přesněji vymezuje konkrétní oblast života, v níž společnost působí.

Pro společnost s ručením omezeným platí, že ji lze založit i k jiným než podnikatelským účelům. Společnost s ručením omezeným může být založena například za účelem správy vlastního majetku.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2008, sp. zn. 29 Cdo 152/2007

(...) správa vlastního majetku není podnikáním a nemůže proto být ani předmětem podnikání obchodní společnosti. Jde o činnost, jež je vlastní každé obchodní společnosti, neboť je nezbytná k jejímu řádnému fungování. Ke správě vlastního majetku není třeba žádného úředního povolení. Společnost s ručením omezeným je možné založit i za jiným než podnikatelským účelem (věta čtvrtá § 56 odst. 1 ObchZ), a nelze proto vyloučit, založení společnosti, jejímž předmětem činnosti bude právě správa vlastního majetku.

Předmět podnikání a předmět činnosti

Předmět činnosti patří mezi základní náležitosti zakladatelského právního jednání právnické osoby. Podle ustanovení § 123 NOZ musí zakladatelské právní jednání určit alespoň název, sídlo právnické osoby, předmět činnosti, statutární orgán a způsob jeho vytvoření, pokud tak nestanoví zákon přímo.

Toto ustanovení, které je obecně platné pro jakoukoliv právnickou osobu, je následně zčásti nahrazeno a zčásti doplněno ustanovením zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, v platném znění, které vypočítává náležitosti společenské smlouvy.

Zákon o obchodních korporacích požaduje, aby společenská smlouva společnosti s ručením omezeným obsahovala konkretizaci předmětu podnikání nebo činnosti [§ 146 odst. 1 písm. b) ZOK]. Toto platí i pro zakladatelskou listinu společnosti s ručením omezeným.

Předmět činnosti bude společenská smlouva obsahovat v případě, že společnost bude založena za jiným účelem, než je podnikání (§ 2 ZOK).

Předmětem podnikání budou činnosti jako například činnosti vykonávané podle živnostenského zákona a činnosti vykonávané na základě oprávnění podle jiných právních předpisů, například zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů aj. Za podnikání je považováno i provozování zemědělské výroby osobou zapsanou do evidence podle ustanovení § 2f zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.

Znaky podnikání

Převážná většina společností je založena za účelem podnikání. Nová právní úprava již však nevymezuje, co rozumí pod pojmem podnikání, na rozdíl od dřívější právní úpravy, která tak činila v ustanovení § 2 ObchZ. Znaky podnikání je proto nutné dovodit z vymezení podnikatele, jež je zakotveno v ustanovení § 420 NOZ.

Základními znaky podnikání jsou:

  • samostatnost – podnikatel vykonává výdělečnou činnost podle své vlastní úvahy, tedy sám rozhoduje o tom, jaké služby bude poskytovat, jaké výrobky bude vyrábět apod.;

  • vykonávání výdělečné činnosti na vlastní účet;

  • na vlastní odpovědnost (na vlastní podnikatelské riziko);

  • za účelem dosažení zisku;

  • soustavně – dle nové právní úpravy se podmínka soustavnosti posuzuje ve vztahu k záměru podnikatele. Pokud osoba má záměr provozovat výdělečnou činnost soustavně, tj. trvale, nepřetržitě, ale i nepravidelně, splňuje podmínku soustavnosti, i přesto, že jí po určitou dobu bránily okolnosti v tom, aby danou výdělečnou činnost skutečně soustavně provozovala. Naproti tomu podmínku soustavnosti nebude splňovat výdělečná činnost, kterou osoba má záměr provozovat pouze nahodile nebo výjimečně; a

  • živnostenským nebo jiným obdobným způsobem.

Určení při založení společnosti

Společnost s ručením omezeným se zakládá společenskou smlouvou, která musí být vyhotovena ve formě notářského zápisu. Pokud je zakládána společnost s jediným zakladatelem, zákon o obchodních korporacích používá namísto pojmu společenská smlouva pojem zakladatelská listina, přičemž i pro zakladatelskou listinu platí, že musí být vyhotovena ve formě notářského zápisu (§ 8 ZOK).

Ještě předtím, než dojde k založení společnosti, tedy k vyhotovení notářského zápisu o založení společnosti s ručením omezeným, se zakladatelé musí dohodnout na předmětu podnikání či předmětu činnosti společnosti, již mají v úmyslu založit, neboť předmět podnikání (předmět činnosti) je nezbytnou náležitostí společenské smlouvy, která bude součástí notářského zápisu o založení společnosti.

Současně zakladatelé musí posoudit možnosti získat oprávnění k provozování předmětu podnikání, a to nejen z pohledu podmínek, které je nezbytné splnit k získání oprávnění k jeho provozování, ale i z pohledu požadavků kladených zvláštními právními předpisy na provozování daného předmětu podnikání.

Pokud se zakladatelé rozhodnou, že předmětem podnikání společnosti bude například "podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady", musí zvážit, zda jsou schopni zajistit splnění podmínek k získání živnostenského oprávnění k jeho provozování.

Jelikož se jedná o vázanou živnost, pro jejíž provozování a získání živnostenského oprávnění je podmínkou splnění stanovené odborné způsobilosti, musí zakladatelé, resp. zakládaná společnost mít tzv. odpovědného zástupce, který, mimo jiné, splňuje stanovený požadavek odborné způsobilosti.

Předmět podnikání by měl být ve společenské smlouvě či zakladatelské listině uveden v souladu s právními předpisy.

Pokud bude společnost například podnikat podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), v platném znění, pak lze jen doporučit, aby předmět podnikání vymezený ve společenské smlouvě byl uveden v souladu se zněním živnosti uvedené v příloze 1 až 4 ŽZ.

Zakladatelé společnosti se dohodli na tom, že společnost bude provozovat realitní činnost. Realitní činnost spadá pod živnosti volné, proto do společenské smlouvy uvedou:

"Předmět podnikání:

Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona".

Zakladatelé společnosti musí tudíž učinit následující kroky:

1. neformální rozhodnutí o předmětu podnikání (předmětu činnosti) společnosti;

2. posouzení požadavků kladených na provozování předmětu podnikání a schopnosti splnit podmínky stanovené pro získání oprávnění k jeho provozování;

3. vymezení předmětu podnikání ve společenské smlouvě, která bude součástí notářského zápisu o založení společnosti;

4. zažádat o příslušné podnikatelské oprávnění; a

5. podat návrh na prvozápis společnosti do obchodního rejstříku.

Pokud zakladatelé přehodnotí své původní rozhodnutí ohledně předmětu podnikání společnosti v době, kdy již notář vyhotovil notářský zápis o založení společnosti a ještě nedošlo k podání návrhu na prvozápis společnosti do obchodního rejstříku, tak je stále možné učinit změnu v předmětu podnikání, a to opět za pomoci notáře, který se zakladateli sepíše a následně vyhotoví změnu původního notářského zápisu o založení společnosti.

Změny v průběhu existence společnosti

V průběhu existence společnosti o změnách předmětu podnikání, tedy o zúžení či rozšíření předmětu podnikání, rozhodují společníci společnosti.

Jelikož je předmět podnikání (předmět činnosti) povinnou náležitostí společenské smlouvy, jakékoliv zúžení či rozšíření předmětu podnikání je zapotřebí učinit změnou společenské smlouvy. Zde je nezbytné rozlišovat následující dvě možné situace, resp. postupy změny společenské smlouvy.

Prvně, jde o případy, kdy společenská smlouva neobsahuje výslovné ustanovení o tom, že rozhodování o změně společenské smlouvy je v působnosti valné hromady. Za takovéto situace je ke změně společenské smlouvy ohledně předmětu podnikání zapotřebí souhlasu všech společníků. Tato dohoda společníků o změně společenské smlouvy musí mít formu notářského zápisu (§ 147 odst. 1 ZOK).

V opačném případě, tj. v případě, kdy společenská smlouva stanovuje, že rozhodování o změně společenské smlouvy je v působnosti valné hromady [§ 190 odst. 2 písm. a) ZOK], pak postačí ke změně předmětu podnikání rozhodnutí společníků učiněné na valné hromadě. K přijetí rozhodnutí o změně předmětu podnikání je zapotřebí souhlasu alespoň dvoutřetinové většiny hlasů všech společníků dle ustanovení § 171 odst. 1 písm. a) ZOK, pokud společenská smlouva nestanoví jiný požadavek na většinu. Toto rozhodnutí valné hromady o změně společenské smlouvy, konkrétně předmětu podnikání, musí být osvědčeno notářským zápisem (§ 172 odst. 1 ZOK).

Co se týče společností s jediným společníkem, zde je změna předmětu podnikání činěna rozhodnutím jediného společníka o změně zakladatelské listiny, i toto rozhodnutí musí mít formu notářského zápisu (§ 12 odst. 2 ZOK).

Je společnost povinna změnit společenskou smlouvu, chce-li provozovat další volnou živnost, jestliže jako předmět podnikání má v této společenské smlouvě uvedeno "výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona"?

Ne, není. V případě, že ve společenské smlouvě je zapsán předmět podnikání pouze "výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona", může společnost, samozřejmě po ohlášení příslušné živnosti volné, provozovat další volnou živnost, aniž by musela být změněna společenská smlouva.

Takto široce vymezený předmět podnikání umožňuje společnosti provozovat některou z 80 volných živností, které jsou živnostenským zákonem zařazeny pod "výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona". Současně se tímto šetří náklady, které by společnost byla nucena vynaložit v souvislosti se změnou společenské smlouvy, pro kterou je předepsána forma notářského zápisu, a zápisem změny do obchodního rejstříku.

Společnost by tedy měla učinit následující kroky:

1. rozhodnutí o změně předmětu podnikání;

2. vyhotovení nového úplného znění společenské smlouvy (pro potřeby přiložení k návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku a následného uložení do sbírky listin);

3. požádat o příslušné podnikatelské oprávnění;

4. podat návrh na zápis změn do obchodního rejstříku.

Získání příslušného oprávnění

Při rozhodování o předmětu podnikání (činnosti) společnosti je nezbytné vzít v úvahu požadavky a podmínky, které jsou zvláštními právními předpisy kladeny nejen na samotné provozování dané podnikatelské aktivity, ale i k získání příslušného oprávnění k jejímu provozování.

Předně existuje celá řada činností, které mohou být vykonávány pouze fyzickými osobami na základě oprávnění podle zvláštního právního předpisu. Jedná se například o činnost lékařů, stomatologů, notářů, advokátů, auditorů, daňových poradců aj. Tyto činnosti příslušný rejstříkový soud zapíše jako předmět podnikání společnosti, jen pokud společnost prokáže, že daná činnost bude vykonávána pomocí osoby, která k tomu je oprávněna podle zvláštního předpisu (§ 2

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...