dnes je 3.10.2022

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1808

2.2.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.1.3.5.1
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1808

JUDr. Vladimíra Knoblochová

Ujednání závdavku, realizace závdavku

Občanský zákoník znovu zavedl do českého práva institut závdavku, který je známý již z práva římského a který byl dlouhodobě obsažen i v českém právním řádu, a to až do roku 1950, kdy byl tento institut zrušen.

Závdavek byl ve starověkém Římě chápán jako drobný dar, kterým strany uzavírající smlouvu potvrzovaly, že smlouva byla uzavřena. Závdavek tak plnil zejména funkci důkazní a hrál významnou roli zejména v případném soudním sporu. 

Dispozitivnost ustanovení

Komentované ustanovení je podle našeho názoru dispozitivní a strany se od něj tedy mohou odchýlit.

Funkce závdavku

Závdavek má podle důvodové zprávy k NOZ plnit tři základní funkce:

  • - Funkce důkazní, kdy se závdavkem potvrzuje uzavření smlouvy. Zřízením závdavku se při dokazování o uzavření smlouvy přenáší důkazní břemeno na tu stranu smlouvy, která popírá její uzavření. Máme za to, že v dnešní době tato funkce závdavku nemá příliš praktický význam, neboť bude nutné dokázat, že došlo k ujednání o závdavku a odevzdání závdavku, zatímco potvrzení o uzavření smlouvy si lze nepochybně vystavit mnoha jinými a jednoduššími způsoby (e-mailem, odesláním sms zprávy apod.).
  • - Funkce zajišťovací – závdavek má rovněž zajišťovací funkci, kdy strana, která závdavek poskytla, tím poskytuje druhé straně jistotu, že svůj dluh splní. Věřitel tedy může předmět závdavku držet až do splnění povinnosti ze strany dlužníka a může si závdavek ponechat v případě, pokud dlužník svůj dluh z vlastní příčiny nesplní.
  • - Funkce penální (sankční) – to znamená, že věřitel má právo ponechat si závdavek v případě, že dlužník svůj dluh z vlastní příčiny nesplní. Pokud by došlo k nesplnění ze strany toho, kdo závdavek přijal, je povinen vydat druhé straně dvojnásobek toho, co přijal (nedohodnou-li se strany jinak). Závdavek rovněž plní funkci odstupného (viz § 1809).

Obsah závdavku

NOZ nestanoví, co všechno lze chápat jako obsah závazku, o jaké plnění by mělo ze strany dlužníka jít. Podle našeho názoru může být závdavek poskytnut jak ve formě peněžitého, tak i nepeněžitého plnění (např. předáním movité věci, ale předmětem závdavku může být i věc nemovitá, směnka apod.), nicméně vzhledem k tomu, že v případě nesplnění dluhu se bude hodnota závdavku zdvojnásobovat, měla by být hodnota závdavku vyčíslitelná v penězích. V praxi bude podle našeho názoru nejčastější poskytnutí závdavku v penězích, případně budou předmětem závdavku drobnější movité věci.

Příklad

Pan Novotný má zájem nabýt akcie ve společnosti Alfa a.s. od společnosti Beta s.r.o. Připraví tedy smlouvu o převodu akcií, ve které se dohodnou zejména na mechanismu úpravy kupní ceny po převodu akcií (v návaznosti na ekonomickou situaci společnosti Alfa a.s.). Za účelem zajištění doplacení kupní ceny si vyžádal prodávající mimo jiné poskytnutí závdavku ve výši 1.000.000 Kč. Pan Novotný je podle smlouvy povinen zaplatit při uzavření smlouvy společnosti Beta s.r.o. závdavek ve výši 1.000.000 Kč, který v případě, že pan Novotný nedoplatí kupní cenu za akcie ve sjednaných lhůtách, "propadne" bez povinnosti jej vrátit společnosti Beta s.r.o. V případě, že pan Novotný vše splní, započte se podle dohody smluvních stran uhrazený závdavek na poslední splátku kupní ceny. Jde tedy o zajišťovací i sankční institut zároveň, který je obdobný smluvní pokutě, ale jeho výhodou je, že je platba uhrazena předem, a společnost Beta tedy nebude v případě porušení povinnosti ze strany pana Novotného nucena domáhat se úhrady smluvní pokuty.

Rozdíl mezi závdavkem a zálohou

Podle § 1807 se má za to, že co dala jedna strana druhé před uzavřením smlouvy, je záloha. NOZ tedy stanoví vyvratitelnou domněnku, že vše, co si strany poskytly před uzavřením smlouvy, se považuje za zálohu. Závdavek je nutné poskytnout nejpozději při uzavření smlouvy a měl by být poskytnut v úzké časové souvislosti s uzavřením smlouvy. V případě pochybností, zda poskytnuté plnění je závdavkem nebo zálohou, bude nutné prokázat, že šlo o závdavek (jinak se takové plnění bude považovat za zálohu). Plnění, které by si strany poskytly až po uzavření smlouvy, nelze považovat za závdavek. To ale neznamená, že si strany nemohou s ohledem na zásadu smluvní volnosti sjednat, že půjde o plnění závdavku obdobné a pro případ porušení smlouvy plnění propadne, případně vznikne povinnost příjemce vydat druhé straně dvojnásobek hodnoty takto poskytnutého plnění. Z právního hlediska ale v takovém případě nepůjde o závdavek. Aby byla ujednána smlouva se závdavkem, musí být závdavek druhé straně odevzdán nejpozději při uzavření smlouvy. Pokud odevzdán nebude, bude smlouva ujednána bez závdavku.

Příklad

Pan Novotný se dohodl s panem Vopálkou, že mu v říjnu prodá vřetenovou sekačku Kensington, a to za kupní cenu 25.000 Kč. Podali si na to ruce a pan Novotný předal panu Vopálkovi na důkaz vážného zájmu částku 5.000 Kč a dohodli se, že po sezoně uzavřou kupní smlouvu. Panu Novotnému se ale v mezidobí podařilo sehnat výhodnější koupi sekačky a oznámil tedy panu Vopálkovi, že o sekačku zájem nemá, kupní smlouvu neuzavře a požadoval vrácení uhrazené částky. V tomto případě pan Novotný s panem Vopálkou uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí kupní a pan Vopálka má právo domáhat se, aby s ním pan Novotný kupní smlouvu uzavřel. Poskytnutá částka 5.000 Kč je nicméně pouze zálohou na kupní cenu, nikoliv závdavkem, neboť z ujednání stran nevyplývá, že by bylo vůlí stran sjednat závdavek. Pan Vopálka tedy nemá automaticky právo ponechat si tuto částku jako sankci za porušení povinnosti ze strany pana Novotného.

Pokud by si strany sjednaly, že částka 5.000 Kč bude závdavkem, pak si může pan Novotný zvolit, zda se bude domáhat uzavření kupní smlouvy, anebo zda si ponechá 5.000 Kč. Volbu je povinen panu Vopálkovi bez zbytečného odkladu oznámit. V případě, že pan Novotný zvolí uplatnění závdavku, zaniká tím povinnost uzavřít kupní smlouvu a pan Vopálka si ponechá uhrazených 5.000 Kč jako sankci za porušení povinnosti pana Novotného uzavřít kupní smlouvu.

Judikát

Vážný 15160 (citováno dle Rouček, Sedláček, 1936, s. 286)

Předběžnou smlouvu [tj. smlouvu o smlouvě budoucí] lze utvrditi závdavkem.

Judikát

Nejvyšší soud Československé republiky, Rv I 859/35, [Vážný 15888]

Právo volby ponechati si závdavek, nebo žádati za splnění, či za náhradu škody, jest alternativní, nikoli kumulativní. Volbou vykonanou v dřívějším sporu o vrácení závdavku jest oprávněný k podržení závdavku vázán v novém sporu, jejž zahájil o náhradu škody pro nesplnění smlouvy.

Judikát

Právní věta:

Odklad zaplacení závdavku na několik týdnů po uzavření smlouvy není právně možný.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu Československé republiky Rv I 1372/31 ze dne 15. prosince 1932

Skutkový stav:

Žalobce domáhal se na žalovaném zaplacení 1.000 Kč, tvrdě, že žalovaný koupil od něho dne 22. listopadu 1928 benzinový motor a že se do 1. ledna 1929 zavázal zaplatiti jako závdavek 1.000 Kč. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby, odvolací soud žalobu zamítl. Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.

Důvody:

Jádrem sporu jest otázka, zda zažalovaných 1000 Kč mělo býti závdavkem ve smyslu § 908 obč. zák., či splátkou na kupní cenu. Podle objednacího listu se žalovaný zavázal, že kupní cenu zaplatí závdavkem 1.000 Kč do 1. ledna 1929, zbytek s úroky pak v době od obdržení stroje do 30. března 1930 ve dvou splátkách, 2.000 Kč 1. května 1929 a 1.800 Kč do 30. března 1930. Poněvadž podle § 908 obč. zák. jest závdavkem to, co se dává při uzavřeni smlouvy napřed jen na znamení, že smlouva byla uzavřena, nebo jako jistota, že smlouva bude splněna, – není-li zvláštní úmluvy – v souzeném případě však sporných 1.000 Kč nebylo složeno hned, nýbrž mělo býti zaplaceno až 1. ledna 1929, tedy po více než pěti týdnech, zdálo by se, že nešlo o závdavek v technickém smyslu, nýbrž o splátku. Tomu by nasvědčovalo i ustanovení objednacího listu, že nedodržením kterékoli ze sjednaných platebních podmínek jest ihned splatná celá kupní cena i s příslušenstvím. Odporuje tomu však zase doslov sedmého bodu podmínek, podle něhož při nemožnosti dodržeti ujednané platební podmínky propadá složený závdavek beze sporu ve prospěch firmy jako náhrada. Z objednacího listu nelze tedy bezpečně posouditi, co vlastně strany zamýšlely. Nelze to dovoditi ani z korespondence. Uváží-li se však, že žalobce žaluje výslovně o závdavek, že v řízení v prvé stolici důsledně trval na tom, že jde o závdavek, zejména i při ústním jednání dne 22. února 1930, kde uvedl, že 1.000 Kč mělo býti složeno hned při uzavření smlouvy a že žalovanému byla povolena lhůta do 1. ledna 1929, při čemž dodal, že »kdyby tento obnos per non concessum neměl právní povahu a účinky závdavku ...«, čímž své stanovisko, že jde o závdavek ještě zvlášť

Nahrávám...
Nahrávám...